Zpráva z tiskové konference pořádané 13. listopadu 2019 Nejvyšším soudem za účasti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana

Posilování důvěry v justici a zvyšování právního povědomí ve společnosti patří už delší dobu mezi hlavní priority Nejvyššího soudu. I když podle analýzy Srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2019 (tzv. Scoreboard) důvěra v nezávislost soudnictví v České republice ze strany veřejnosti v posledních letech pomalu roste, důvěřuje jí přes 50 % oslovených respondentů, spíše nedůvěřuje anebo zcela nedůvěřuje asi 40 % osob a dalších více než 10 % oslovených nedokázalo na otázku odpovědět, hodlá Nejvyšší soud své snahy o zvyšování důvěryhodnosti justičního systému ještě zintenzivnit. Sestavil proto obsáhlý seznam konkrétních aktivit, které by tomu měly efektivně napomoci. Veřejnost s těmito aktivitami seznámili předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., a ředitel kanceláře předsedy Mgr. Aleš Pavel na tiskové konferenci 13. listopadu. Je třeba v té souvislosti připomenout, že podle červnového průzkumu společnosti STEM důvěřuje Nejvyššímu soudu 65 % oslovených respondentů, je tudíž mezi vrcholnými orgány justice v České republice aktuálně nejdůvěryhodnější institucí.


Prvním důležitým počinem bude 26. listopadu ve spolupráci s Ústavně-právním výborem Senátu Parlamentu ČR pořádaná mezinárodní konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví; hodnocení a perspektivy“. Cílem konference je zhodnotit současný stav českého soudnictví a také se zamyslet nad jeho vnímáním ze strany politiků, médií i laické veřejnosti. Konference se uskuteční v Praze, v sídle Senátu. Nejvyšší soud chce dále mj. spolupracovat na podstatném zlepšení dostupnosti on-line informací o celém systému českého soudnictví, chce se zasadit o různé informační kampaně resortu justice na školách, usiluje doslova o „otevření soudních budov veřejnosti“. Poukazuje přitom na obdobné projekty a jejich úspěch v zahraničí, například Slovinsku. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal k tomu uvádí: „Je potřeba neustále pracovat na zvyšování důvěryhodnosti justice. Pokud lidé věří tomu, že žijí ve skutečném právním státě, o to je větší jejich ochota respektovat zákony. Zároveň tím právní stát pomáhají sami dále rozvíjet a budovat.“ Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman pak potřebu důvěry veřejnosti v justici vyjádřil slovy: „Jedině důvěra veřejnosti může justici uchránit před útoky na její nezávislost.“

Jako společný přínos pro justici a konkrétní příklad toho, že její směřování pozitivním směrem lze aktivně koordinovat, hodnotí Nejvyšší soud a také Nejvyšší státní zastupitelství bezmála čtyřletou tradici seminářů pro soudce, státní zástupce, ale například také policisty anebo též pracovníky probační a mediační služby. První semináře se uskutečnily v úvodu roku 2017 a zaměřily se na podmínky pro častější ukládání peněžitých trestů. Zatímco v roce 2015 byla podle statistik uložena v celé České republice přibližně pouhá 4 % peněžitých trestů, v roce 2018 byl peněžitým trestem už téměř každý pátý trest, konkrétně byl uložen v případě 18,12 % všech odsouzených, což představuje celkem 9.864 peněžitých trestů za 317 milionů korun. Přílohou tiskové zprávy je pak graf s konkrétními částkami celkově vyměřených peněžitých trestů od roku 2013.

Poté, co na společně pořádané semináře k ukládání peněžitých trestů navázaly semináře usilující o častější využívání tzv. odklonů v trestním řízení, se Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství v příštím roce zaměří na ukládání trestů domácího vězení, včetně jeho elektronického monitoringu a sjednocení rozhodovací praxe v řízeních o podmíněném propuštění z výkonu trestu. První takto koncipovaný seminář pro 130 účastníků je připraven na 14. ledna 2020 v Praze, další budou následovat v únoru a březnu v Praze i na Justiční akademii v Kroměříži.

Podle aktuálních údajů Probační a mediační služby bylo k 10. listopadu 2019 speciálním elektronickým zařízením monitorováno 158 osob. Z nich 115 mělo uložen trest domácího vězení, 39 je kontrolováno v režimu nahrazení vazby dohledem, 4 osoby z titulu podmíněného propuštění s dohledem. V průběhu jednoho roku od zavedení elektronického monitorovacího systému, který byl zahájen 21. září 2018, prošlo tímto monitoringem (k 30. září 2019) 304 osob, 261 mužů a 43 žen.

Je třeba k výše uvedeným statistikám uvést, že celkový počet udělených trestů domácího vězení je o něco vyšší, než počet monitorovaných osob. V roce 2017 udělily soudy 170 trestů domácího vězení, v roce 2018 už jich bylo 194, v období od 1. ledna do 30. září 2018 pak byl uložen trest domácího vězení 181 odsouzeným. Ne všichni odsouzení byli zařazeni do programu elektronického monitoringu, přibližně je takto monitorováno něco málo přes 80 % odsouzených k trestu domácího vězení.

Všechny výše zmíněné aktivity vedou nejen ke zvyšování efektivity, na základě individuálních kritérií uloženého, trestu, ale samozřejmě také ke snižování počtu uvězněných osob v tuzemských věznicích. Aktuální statistika k pátku 8. listopadu 2019 je podle Vězeňské služby České republiky je následující:

Stav:
Výkon trestu…………………………………………………….. 19 369 / 1 629 žen
Výkon vazby……………………………………………………… 1 756 / 135 žen
Detence ……………………………………………………………. 95 / 10 žen
Celkem……………………………………………………………… 21 220 / 1 774 ženy

Využitelnost:
Výkon trestu…………………………………………………….. 106 %
Výkon vazby……………………………………………………… 83,22 %
Detence ……………………………………………………………. 100 %
Celkem……………………………………………………………… 103,63 %



Nejvyšší soud, opět za pomoci Nejvyššího státního zastupitelství, v současnosti také mapuje na jednotlivých soudech po celé České republice řízení, při kterých se rozhoduje o žádostech směřujících k podmíněnému propuštění odsouzeného z výkonu trestu. Tyto podklady budou po svém vyhodnocení dalším důležitým zdrojem informací, které využijí obě instituce při již zmíněných společných seminářích. „Doufám v další naprosto otevřenou a věcnou diskuzi s kolegy z justice a dalších profesí, případné detekování problémů a v důsledku zlepšení praxe, tak jako se to podařilo u úspěšných seminářů k peněžitým trestům,“ uvedl v té souvislosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Společnou snahou Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství je tedy udržet jednotná předvídatelná pravidla u řízení o podmíněném propuštění, samozřejmě maximálně spravedlivá, beroucí zároveň v potaz také individualitu každého žadatele. Mezi konkrétními otázkami, na které budou účastníci seminářů hledat odpověď, je například podstatná změna v procentuální úspěšnosti podaných žádostí. Jestliže v roce 2008 bylo zamítnuto přibližně 41 % takto podaných žádostí o podmíněné propuštění, v roce 2018 to bylo už 64 % zamítnutých žádostí. „Je potřeba nelézt příčinu tak radikální změny v období, kdy nedošlo k žádné legislativní úpravě, která by to měla ovlivnit,“ konstatuje předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. V rozhodovací praxi soudů musí být samozřejmě zohledňován i nedávný nález Ústavního soudu, který rozhodl o zákazu takzvaného dvojího přičítání při rozhodování soudů o podmíněném propuštění.


Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
13. 11. 2019

Příloha:
Peněžité tresty v letech 2013 až 2018 v korunách