Exekuční řízení; uspokojení věřitele; rozhodčí nález; rozhodce, § 336b odst. 4 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb.

6. 8. 2020

Exekuční soud (soudní exekutor) je z moci úřední (aniž by to namítl povinný, oprávněný nebo další věřitel) oprávněn a povinen přezkoumat, zda exekuční titul ve formě rozhodčího nálezu předložený některým z přihlášených věřitelů za účelem uspokojení v něm uvedené pohledávky byl vydán osobou, která měla pravomoc k jeho vydání a zda je tento exekuční titul vykonatelný. Jestliže exekuční soud (soudní exekutor) shledá, že exekuční titul ve formě rozhodčího nálezu předložený přihlášeným věřitelem nebyl vydán osobou, která měla pravomoc k vydání rozhodčího nálezu, případně, že rozhodce vůbec neexistuje, nelze pohledávku z takového exekučního titulu uspokojit.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3293/2019, ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3293.2019.1)

Anotace:
Soudní exekutor svým usnesením rozvrhl rozdělovanou podstatu a dále rozhodl, že k pohledávce jednoho z přihlášených věřitelů, dokládané rozhodčím nálezem rozhodce, se nepřihlíží. Dospěl k závěru, že námitky oprávněné a povinné ze dne a návrh na nařízení rozvrhového jednání byly podány opožděně, avšak při přezkumu přihlášky přihlášeného věřitele zjistil, že rozhodce, který vydal exekuční titul předložený přihlášeným věřitelem, neexistuje, nepodařilo se mu obstarat ani rozhodčí spis, protože příslušný soud sdělil, že takový spis u soudu není založen a rejstříky neprochází, soudnímu exekutorovi se nepodařilo rozhodce ani obeslat, a přihlášený věřitel na výzvu soudního exekutora dokumenty potřebné pro přezkum přihlášky nepředložil. Z těchto důvodů soudní exekutor dospěl k závěru, že přihlášený věřitel nedoložil svou přihlášenou pohledávku vykonatelným exekučním titulem a vzhledem k pochybnostem o pravosti předloženého exekučního titulu k jeho přihlášce nepřihlížel.

Odvolací soud usnesení soudního exekutora potvrdil. Zjistil, že usnesení o příklepu v dražbě bylo vydáno dne 17. 10. 2018 a téhož dne vydal soudní exekutor oznámení o přihláškách, ve kterém byla jako jediná přihlášená pohledávka uvedena pohledávka přihlášeného věřitele, která nebyla odmítnuta a její pořadí bylo určeno v VIII. skupině. Lhůta 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení pro popření pohledávky a pro uplatnění práva žádat o nařízení rozvrhového jednání svědčí pouze přihlášeným věřitelům, nikoliv oprávněnému a povinnému, kteří mohou podle ustanovení § 336p odst. 1 občanského soudního řádu uplatněné pohledávky popřít i později. Přihlášená pohledávka musí být prokázána listinami a skutečnost, zda předložené listiny osvědčují tvrzení přihlášeného věřitele, vyhodnocuje soudní exekutor. Jelikož věřitel ani na výzvu soudního exekutora požadované listiny nedoložil a ani neodkázal na skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že přihlášená pohledávka existuje, trpí jeho přihláška natolik zásadními vadami, pro které k ní nelze přihlížet.

Nejvyšší soud se tak musel na základě podaného dovolání vypořádat s otázkou, zda soud (soudní exekutor) je z moci úřední (aniž by to namítl povinný, oprávněný nebo další věřitel) oprávněn a povinen přezkoumat, zda exekuční titul ve formě rozhodčího nálezu předložený některým z přihlášených věřitelů za účelem uspokojení v něm uvedené pohledávky, byl vydán orgánem majícím pravomoc k jeho vydání a zda je tento exekuční titul vykonatelný.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 22. 7. 2020, publikováno ve sbírce pod č. 64/2020).