Insolvenční řízení; exekuční řízení; srážky ze mzdy dlužníka, § 109 zák. č. 182/2006 Sb., § 266 zák. č. 99/1963 Sb.

18. 12. 2019


Jestliže v průběhu exekuce na majetek povinného srážkami ze mzdy povinného nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek povinného uvedené v § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona, provádí plátce mzdy srážky ze mzdy povinného dále, ale nevyplácí je oprávněnému, dokud tyto účinky nepominou. Pominou-li účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na základě některého z „jiných“ rozhodnutí o insolvenčním návrhu (§ 142 a § 146 odst. 1 insolvenčního zákona), vyplatí plátce mzdy povinného sražené částky oprávněnému.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5295/2016, ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.5295.2016.1)

Anotace
Žalobce má pohledávku vůči povinnému přiznanou vykonatelným rozhodnutím soudu, podle něhož byla nařízena exekuce. Podle zjištění soudů byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného k uspokojení pohledávky žalobce (oprávněného). Povinný pobíral mzdu od žalovaného (poddlužníka). Žalovaný (poddlužník) v době od listopadu 2011 do května 2012 nevyplácel žalobci (oprávněnému) ani soudnímu exekutorovi částky sražené ze mzdy povinného, neboť insolvenčním návrhem povinného ze dne 11. listopadu 2011 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek povinného. Insolvenční řízení skončilo usnesením o zastavení řízení, které nabylo právní moci dne 24. října 2012. Žalobou (došlou okresnímu soudu dne 26. dubna 2013) se žalobce (oprávněný) domáhal vůči žalovanému (poddlužníku) zaplacení částky odpovídající srážkám ze mzdy za období od listopadu 2011 do května 2012.

Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a uzavřel, že žalovaný nepochybil, jestliže po zahájení insolvenčního řízení na majetek povinného nepokračoval v nařízené exekuci srážkami ze mzdy a nadále z ní neprováděl srážky, neboť tato je majetkem dlužníka a spadá do majetkové podstaty, s níž dlužník může (jak plyne z ustanovení § 111 insolvenčního zákona) nakládat pouze velmi omezeně. Vyplývá-li ze zákona výslovně, že po zahájení insolvenčního řízení nelze provést exekuci, je nepochybné, že plátce mzdy dlužníka se musí zdržet všech úkonů, jimž má být exekuce bezprostředně realizována, tedy i provádění srážek ze mzdy povinného pro účely exekuce.

Nejvyšší soud se tak ve svém rozhodnutí musel na základě podaného dovolání zabývat řešením otázky, jakým způsobem se pravidlo vyjádřené v § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona uplatní (má uplatňovat) je-li prováděna exekuce srážkami ze mzdy povinného (insolvenčního dlužníka).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 11. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 4/2020) .