Insolvenční řízení; incidenční spor; vedlejší účastenství, § 93 zák. č. 99/1963 Sb., § 16 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 18. 9. 2016, § 18 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 18. 9. 2016, § 19 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 18. 9. 2016

31. 12. 2019


I. Přihlášený věřitel zásadně má jako vedlejší účastník řízení na straně popírajícího insolvenčního správce (žalobce či žalovaného) právní zájem na výsledku řízení ve sporu o pravost, výši či pořadí přihlášené pohledávky jiného přihlášeného věřitele.

II. Ustanovení § 19 věty druhé insolvenčního zákona, podle něhož nabyvatel pohledávky vstupuje na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, které se týkají jím nabyté pohledávky, se neuplatní u vedlejšího účastenství (§ 93 o. s. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sen. zn. 29 ICdo 65/2017, ECLI:CZ:NS:2019:29.ICDO.65.2017.1)

Anotace
Při přezkumném jednání žalovaná (insolvenční správkyně) popřela pohledávku věřitele N. Podanou incidenční žalobou se tento věřitel domáhal vůči žalované určení, že jeho pohledávka je po právu. Společnost W (jež v insolvenčním řízení vystupovala jako jeden z dalších věřitelů) oznámila soudu svůj vstup do incidenčního sporu o určení pravosti pohledávky mezi věřitelem N a žalovanou insolvenční správkyní jako vedlejší účastník na straně žalované. Svůj právní zájem na výsledku incidenčního sporu odůvodnila tím, že v insolvenčním řízení vystupuje jako věřitel se zjištěnou pohledávkou a má zájem na řádném a efektivním průběhu řízení, přičemž má obavy, zda insolvenční správkyně postupuje v řízení s odbornou péčí. Insolvenční soud uzavřel, že zájem na řádném a efektivním průběhu insolvenčního řízení, na adekvátním hájení zájmů všech věřitelů a na postupu insolvenční správkyně s odbornou péčí, není zájmem právním a zájem na uspokojení pohledávky z majetkové podstaty dlužníka je pak zájmem majetkovým, když výsledek sporu bude mít vliv na rozsah uspokojení pohledávek věřitelů.

K odvolání věřitele odvolací soud změnil rozhodnutí insolvenčního soudu tak, že připustil vstup společnosti do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uzavřel, že hlavním účelem vedlejšího účastenství podpora účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje. V daném případě vedlejší účastník nejen tvrdí, ale dokládá na podporu žalované důkazy týkající se vztahu žalobce a dlužníka, sám je přihlášeným věřitelem, jenž má sice pohledávku zajištěnou majetkem dlužníka, to však neznamená, že se mu dostane plného uspokojení jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení, neboť není jasné, zda předmět zajištění nebude nakonec vyloučen z majetkové podstaty, v důsledku čehož by se pohledávka vedlejšího účastníka z tohoto majetku neuspokojovala. Výsledek incidenčního sporu tak ovlivní reálné možnosti uplatňování práv vedlejšího účastníka v insolvenčním řízení a může mít dopad do jeho hmotněprávních oprávnění a povinností a „z hlediska Ústavním soudem akcentovaného přirozenoprávního jeho zájmu na výsledku tohoto řízení a z hlediska účelu insolvenčního řízení, jenž v § 5 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb. klade důraz na co možná nejvyšší míru uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení“. Zájem na výsledku řízení je tak evidentní, když prohra žalované by mohla mít negativní dopad do sféry jeho práv uplatňovaných v insolvenčním řízení.

Nejvyšší soud se na základě podaného dovolání musel vypořádat s otázkou, zda má přihlášený věřitel právní zájem na výsledku incidenčního sporu o určení pravosti popřené pohledávky vedeného mezi jiným věřitelem (jehož pohledávka byla popřena) a insolvenčním správcem, a může tak být vedlejším účastníkem v takovém sporu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 11. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 14/2020) .