Insolvenční řízení; přihláška pohledávky; zajištění; pořadí pohledávky; zpětvzetí, § 398 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 8 zák. č. 182/2006 Sb., § 165 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 167 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 184 zák. č. 182/2006 Sb., § 174 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 187 zák. č. 182/2006 Sb., § 190 odst. zák. č. 182/2006 Sb., § 192 odst. zák. č. 182/2006 Sb., § 402 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 409 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 411 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 299 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 31. 12. 2013

7. 8. 2019


Zástavní věřitel, který přihlásil pohledávku zajištěnou zástavním právem do insolvenčního řízení, se i v průběhu insolvenčního řízení může vzdát zástavního práva (způsobem předjímaným předpisy, podle nichž bylo zřízeno).

Zástavní věřitel, který přihlásil pohledávku zajištěnou zástavním právem do insolvenčního řízení, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení „vzít zpět“ právo na „přednostní“ uspokojení pohledávky ze zajištění (ze zpeněžení zástavy), a to bez zřetele k tomu, že se současně nevzdal zástavního práva.

Věřiteli, jehož pohledávka byla (již) zjištěna jako zajištěná, při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nevzniká po zpětvzetí práva na uspokojení ze zajištění právo na uspokojení pohledávky s ostatními nezajištěnými věřiteli.

Zajištěný věřitel, který vzal právo na uspokojení pohledávky ze zajištění v plném rozsahu zpět do skončení přezkumného jednání o této pohledávce, se při oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojuje s ostatními nezajištěnými věřiteli jako nezajištěný věřitel.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sen. zn. 29 NSCR 34/2016, ECLI:CZ:NS:2018:29.NSCR.34.2016.1)

Anotace
Věřitel přihlásil do insolvenčního řízení svou zajištěnou vykonatelnou pohledávku ve výši 366 544,14 Kč. Podáním ze dne 16. srpna 2013 vzal věřitel zpět uplatněné zajištění pohledávky. Insolvenční soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, do kterého nebyla zařazena (jako nezajištěná) pohledávka věřitele, jelikož insolvenční soud dospěl k závěru, že věřitel se mohl vzdát uplatněného práva na uspokojení ze zajištění pouze v průběhu lhůty určené k přihlašování pohledávek.

Odvolací soud konstatoval, že při povoleném oddlužení volí věřitel podáním přihlášky, v níž se dovolává zajištění, budoucí způsob uspokojování své pohledávky mimo splátkový kalendář. Proto i omezení jeho přihlášky v rozsahu požadovaného zajištění je třeba chápat jako změnu přihlášky, která po uplynutí přihlašovací lhůty dle ustanovení § 192 odst. 4 insolvenčního zákona již není přípustná. Změnil-li tedy věřitel přihlášku pohledávky ze zajištěné na nezajištěnou „po přihlašovací lhůtě“, není možné k takové změně přihlášky podle ustanovení § 173 a § 192 odst. 4 insolvenčního zákona přihlížet, přestože tak učinil před přezkumným jednáním.

Nejvyšší soud se tak na základě podaného dovolání musel ve svém rozhodnutí vypořádat s otázkou, jak má být postupováno při „zpětvzetí“ práva na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění, k němuž došlo po uplynutí propadné lhůty k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 2. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 90/2019)