Insolvenční řízení; určovací žaloba; aktivní legitimace; společné jmění manželů; neplatnost právního jednání, § 159 odst. 1 písm. g) zák. č. 182/2006 Sb., § 80 zák. č. 99/1963 Sb., § 7a zák. č. 182/2006 Sb., § 231 zák. č. 182/2006 Sb.

5. 8. 2019


Spor o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, zahájený v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, je incidenčním sporem ve smyslu ustanovení § 159 odst. 1 písm. g/ insolvenčního zákona. K projednání takového sporu jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (§ 7a písm. b/ insolvenčního zákona).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 6037/2016, ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.6037.2016.1)

Anotace
Žalobce se domáhal určení neplatnosti uznání dluhu a dohody o jeho zaplacení uzavřené mezi žalovaným a žalovanou, určení neplatnosti dohody s přímou vykonatelností sepsané soudním exekutorem formou exekutorského zápisu uzavřené mezi žalovaným a žalovanou. Ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení žalobce obecně uvedl, že jej spatřuje v tom, aby tímto určením bylo vyloučeno postižení majetku ve společném jmění manželů, na základě právních úkonů jeho manželky (žalované), o kterých nevěděl, a s nimiž nesouhlasil.

Odvolací soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ohledně žalobce i žalované je vedeno insolvenční řízení a bylo pravomocně rozhodnuto o (jejich) úpadku. Okresní soud správně dovodil, že s přihlédnutím k § 231 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona není ani nemůže být dán naléhavý právní zájem na předmětné určovací žalobě, neboť otázka platnosti předmětných právních jednání, týkajících se majetku dlužníka, musí být řešena v insolvenčním řízení. Dále podotknul, že žalobce nemá ani aktivní legitimaci k podání žaloby o neplatnost právního jednání, kterou v souladu s § 231 odst. 3 insolvenčního zákona je vždy nadán insolvenční správce.

Nejvyšší soud se tak na základě podaného dovolání musel ve svém rozhodnutí vypořádat s dovolatelem formulovanými otázkami výlučné legitimace insolvenčního správce k podání předmětné žaloby a způsobu, jakým se manžel, jenž nedal druhému manželu souhlas k dispozici s majetkem ve společném jmění manželů, může domoci neplatnosti právního úkonu, který přesahuje obvyklou správu a hospodaření s takovým majetkem.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 2. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 82/2019)