Místní příslušnost soudu; insolvenční řízení, § 7 zák. č. 182/2006 Sb., § 7b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 11 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 85 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 105 zák. č. 99/1963 Sb.

14. 3. 2018

Ve věcech, v nichž se místní příslušnost soudu odvozuje (ve smyslu § 85 odst. 1 o. s. ř.) od obecného soudu, v jehož obvodu má bydliště (a nemá-li bydliště, v jehož obvodu se zdržuje) fyzická osoba, která podává návrh, jímž se příslušné řízení zahajuje [jak je tomu (ve shodě s § 7b odst. 1 insolvenčního zákona) i v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem dlužníka - fyzické osoby, která není podnikatelem], vychází soud (pro účely posouzení místní příslušnosti) z těch údajů, jež taková osoba o svém bydlišti (respektive místu, kde se zdržuje) sama uvede v návrhu na zahájení řízení. Nevyjdou-li v řízení (v době, kdy je soud oprávněn otázku místní příslušnosti zkoumat) najevo skutečnosti, jež zpochybňují údaj o bydlišti osoby, která podala návrh na zahájení řízení (respektive o místu, kde se taková osoba zdržuje), není soud povinen sám „vyšetřovat“ (ujišťovat se), zda jej takový navrhovatel o svém bydlišti informuje pravdivě.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2017, sen. zn. 29 NSCR 94/2015, ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.94.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém usnesení zabýval otázkou, zda je insolvenční soud v rámci posouzení své místní příslušnosti povinen zkoumat pravdivost navrhovatelem uváděných informací týkajících se místa, které označuje za své bydliště, když z jemu dostupných informací o správnosti uvedených údajů nevyvstávají pochybnosti.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 12. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 96/2018)