Náhrada nákladů řízení, § 8 a násl. vyhl. č. 177/1996 Sb.

7. 2. 2018

Při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1435.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v tomto usnesení zabýval otázkou výpočtu náhrady nákladů řízení v případě, že předmětem řízení byly dva samostatné nároky, přičemž žalobce byl v jednom plně úspěšný, kdežto u nároku druhého byl převážně neúspěšný.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. 11. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 68/2018)