Nemajetková újma; odpovědnost státu za škodu; zkrácení věřitele, § 13 zák. č. 82/1998Sb., § 31a zák. č. 82/1998Sb.

15. 8. 2017

Omezuje-li se nejistota účastníka řízení ohledně jeho výsledku na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl, jde o okolnost, která vyvrací domněnku vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4387/2015, ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4387.2015.1)

Anotace:
Dovolatelka se po České republice domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené neúměrně dlouhým soudním řízením, v němž byla neúspěšnou a to pro prokázání nepoctivého úmyslu, když se pokusila zkrátit věřitele tím, že na sebe nechala od dlužníka převést nemovitosti, aniž by mu za to poskytla odpovídající protiplnění. Nejvyšší soud se tak zabýval otázkou, jaký vliv má tato skutečnost, zjištěná nepoctivost účastníka, který se odškodnění domáhá, na domněnku vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřeně dlouhého soudního řízení.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 3. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 126/2017)