Neúčinnost; relativní neplatnost; dohoda o vypořádání dědictví; insolvenční dlužník; insolvenční řízení; věcné břemeno; dědický podíl, § 229 zák. č. 99/1963 Sb., § 2 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., § 11 odst. 2 písm. o) zák. č. 549/1991 Sb., § 11 odst. 3 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb.

24. 4. 2018

Osoba, kterou zůstavitel ustanovil závětí k výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež má váznout na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, je v rozsahu tohoto práva dědicem ze závěti (účastníkem dědického řízení).



Pro posouzení, zda zletilý syn zůstavitele, jehož zůstavitel ustanovil závětí pouze k výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež má váznout na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, byl ve smyslu ustanovení § 479 obč. zák. závětí opomenut na svém dědickém podílu ze zákona, je určující poměr hodnoty práva odpovídajícího věcnému břemeni a hodnoty jedné poloviny dědického podílu, jenž by tomuto dědici připadl, kdyby zůstavitel nepořídil závěť.

Odpůrčí žalobou podle insolvenčního zákona může insolvenční správce s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, jestliže dlužník (jako dědic) jejím uzavřením naplnil některou ze skutkových podstat neúčinnosti ve smyslu ustanovení § 240 až § 242 insolvenčního zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2017, sen. zn. 29 ICdo 78/2015, ECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.78.2015.2)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku zabýval problematikou odpůrčí žaloby a rozhodnutí o prohlášení neúčinnosti dohody o vypořádání dědictví, jíž se insolvenční správce domáhal navrácení majetku do majetkové podstaty dlužníka (tedy majetku, který by insolvenční dlužník získal na základě dědictví, nebýt existence dohody o vypořádání dědictví) a otázkou, za jakých podmínek by se bylo lze (s poukazem na ustanovení § 479 obč. zák.) insolvenčním dlužníkem relativní neplatnosti dohody o vypořádání dědictví domoci.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 3. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 150/2018)