Odpovědnost za vady; spotřebitel; reklamace, § 625 zák. č. 40/1964 Sb., § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb. ve znění do 31. 12. 2013

30. 1. 2018

K vyřízení reklamace podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. je nezbytné, aby kupující umožnil prodávajícímu o reklamaci rozhodnout, což se neobejde bez posouzení, zda předmět koupě skutečně vykazuje vytčené vady; předložení věci v určeném místě k takovému posouzení není vždy nezbytné.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016, ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.2694.2016.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se zabýval problematikou vytčení a prokazování existence vady předmětu koupě. Pro rozhodnutí ve věci bylo podstatné posouzení otázky, zda má kupující vždy povinnost předmět koupě dopravit prodejci k posouzení vad výrobku, či postačí, abytak prodejci bylo vzhledem k povaze prodané věci umožněno (předmětem koupě byla věc značné hmotnosti a rozměrů).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. 11. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 90/2018)