Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli; stát; organizační složky státu; koncepce „dělené subjektivity státu“, § 250 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., § 6 zák. č. 219/2000 Sb., § 257 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb.

18. 6. 2018

Organizační složky státu vykonávající za stát práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pouze obhospodařují majetek, který vlastní stát, a proto v důsledku zaviněného porušení povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním může vzniknout újma na majetku (zmenšení majetku nebo zmaření očekávatelného zvýšení majetku) pouze státu a nikoliv organizační složce státu. Ke škodě, kterou by byl zaměstnanec povinen nahradit podle ustanovení § 250 zák. práce, proto může dojít pouze u státu, jestliže nastalo zmenšení jeho majetku nebo jestliže u něj nedošlo ke zvýšení (rozmnožení) majetku, které bylo možné - nebýt škodné události - s ohledem na pravidelný běh věcí důvodně očekávat.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 31 Cdo 2764/2016, ECLI:CZ:NS:2017:31.CDO.2764.2016.1)

Anotace:
Velký senát Nejvyššího soudu se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s dovolatelem vymezenou otázkou, zda státu jako zaměstnavateli, za nějž jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, vznikne škoda, kterou by byl povinen zaměstnanec nahradit podle ustanovení § 250 zákoníku práce, v důsledku toho, že zaplatil pravomocným rozhodnutím uloženou pokutu příslušné organizační složce státu, tedy zda se lze v dané věci přiklonit ke koncepci „dělené subjektivity státu“, či nikoli, k níž se Nejvyšší soud přihlásil v usnesení ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. 33 Cdo 181/2011.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. 1. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 126/2018)