Pojistné plnění; zachraňovací náklady; pozemní komunikace; provoz; pojištění odpovědnosti, § 2819 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 2819 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., § 6 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., § 6 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., § 7 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/ 1999 Sb.

3. 7. 2020

Správce komunikace, který vynaložil náklady na vyproštění a odtah havarovaného vozidla z pozemní komunikace, má nárok na jejich náhradu proti provozovateli havarovaného vozidla, nikoliv přímý nárok na pojistné plnění (proti pojistiteli odpovědnosti) či na plnění z garančního fondu (proti České kanceláři pojistitelů) podle zákona č. 168/1999 Sb. Správci komunikace nenáleží ani náhrada tzv. odklízecích zachraňovacích nákladů (§ 2819 odst. 1, 3 o. z.), které se vztahují jen k pojištění majetku. Obecnou podmínkou nároku na náhradu těchto nákladů je, že byly oprávněnou osobou skutečně vynaloženy, např. zaplacením ceny provedených prací.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018, ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.3662.2018.1)

Anotace
V důsledku technické závady na tahači kamionové soupravy vznikl požár, který poškodil cementobetonový kryt vozovky, betonový žlábek a svodidla a zničil náklad masa v návěsu. Na místě byl proveden odtah vozidla a odvoz ohořelého nákladu do kafilerie. Za provedené práce byla správci komunikace vystavena faktura. Soud uzavřel, že zákonná povinnost správce komunikace zajistit bezpečnost a sjízdnost komunikace neznamená, že by náklady na odtah havarovaného vozidla a likvidaci poškozeného nákladu byly kryty z pojištění odpovědnosti podle zákona č. 168/1999 Sb. To by ve svém důsledku znamenalo, že kdokoliv, kdo vytvoří překážku na silnici svým vozidlem, které bude následně odtaženo, by nebyl povinen k úhradě provedeného odtahu, nýbrž by odtah byl kryt pojištěním. K argumentaci správce, že jeho nárok na plnění je založen na úpravě tzv. zachraňovacích nákladů pak soud konstatoval, že ustanovení § 2819 zákona č. 89/2012 Sb. se uplatní pouze u pojištění majetku, nikoliv u pojištění odpovědnosti.

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že na správce komunikace nelze pohlížet jako na poškozeného ve smyslu § 2 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., neboť v jeho majetkové sféře nevznikla žádná újma vymezená v § 6 tohoto zákona. Jen ze zaslání faktury nelze dovodit újmu, kterou by pojišťovny měly uhradit, a to jak v režimu tohoto zákona, tak ani podle § 2819 o. z. Obě ustanovení počítají s tím, že újma již vznikla, zatímco žalobkyně neprokázala, že požadovanou částku odtahové společnosti zaplatila a zda vůbec mezi nimi vznikl právní vztah. Navíc správce komunikace není osobou, která by odpovídala za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, neboť takovou osobou je ve smyslu § 6 zákona č. 168/1999 Sb. ten, kdo je povinen nahradit škodu; jen za něj je pojišťovna povinna plnit.

Nejvyšší soud se musel vypořádat s dovolatelem formulovanými otázkami rozsahu nároku podle zákona č. 168/1999 Sb. a aplikovatelnosti ustanovení o zachraňovacích nákladech ve smyslu § 2819 o. z.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 10. 6. 2020, uveřejněno ve sbírce pod č. 56/2020) .