Právní jednání; výklad právního jednání; družstvo; vůle; skutečná vůle; projev vůle, § 555 zák. č. 89/2012 Sb., § 556 zák. č. 89/2012 Sb., § 612 zák. č. 90/2012 Sb., § 777 odst. 4 zák. č. 90/2012 Sb.

1. 8. 2018

Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov).



Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. z.), postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.61.2017.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v předmětném rozsudku vypořádal s otázkou výkladu právního jednání člena družstva vůči této právnické osobě učiněného po 1. lednu 2014 a týkajícího se členství v družstvu, jinak řečeno otázkou aplikace výkladových pravidel a postupu výkladu konkrétního právního jednání za účinnosti o. z.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 2. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 4/2019)