Právnická osoba; prokurista; právní jednání; zastoupení; plná moc; přičitatelnost; statutární orgán, § 42a zák. č. 40/1964 Sb., § 16 zák. č. 328/1991 Sb., § 14 zák. č. 513/1991 Sb., § 15 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb.

1. 8. 2018

Tam, kde prokurista nezastupuje právnickou osobu (obchodní společnost) při právním úkonu, zpravidla nelze jeho vědomost o určité (právně významné) skutečnosti (jež může mít vliv na platnost tohoto právního úkonu nebo na zkoumání, zda nejde o neúčinný nebo odporovatelný právní úkon) přičítat (bez dalšího) dotčené právnické osobě (obchodní společnosti).



Vědomost ředitele právnické osoby (obchodní společnosti) o určité (právně významné) skutečnosti (jež může mít vliv na platnost právního úkonu nebo na zkoumání, zda nejde o neúčinný nebo odporovatelný právní úkon) lze přičítat jím zastupované právnické osobě nejen tehdy, kdy právnickou osobu zastupuje při tomto právním úkonu, ale zásadně i v případech, kdy tomu tak není (kdy je právnická osoba zastoupena jinými zástupci či jedná členy svého statutárního orgánu), jde-li o právní úkon, při němž by byl oprávněn právnickou osobu zastoupit.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.4554.2015.1)

Anotace
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s doposud v jeho rozhodovací praxi neřešenou otázkou, zda vědomost prokuristy obchodní společnosti a jejího ředitele v jedné osobě o určitých skutečnostech lze přičítat této obchodní společnosti, či nikoli. Pro rozhodnutí bylo významným posouzení rozsahu oprávnění prokuristy a ředitele právnické osobu za ni a jejím jménem jednat, spoluutvářet její „vůli“.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 2. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 9/2019)