Směnka; incidenční řízení; popření pravosti pohledávky; rozsudek pro uznání, § 114b zák. č. 99/1963 Sb., § 39 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb.

14. 2. 2018

Nepřiloží-li věřitel v insolvenčním řízení k přihlášce nevykonatelné pohledávky ze směnky originál této směnky a nepředloží-li tuto směnku do konání přezkumného jednání (s výjimkou např. procesní situace, kdy směnka je již v soudní úschově z důvodu probíhajícího soudního řízení o zaplacení směnky), insolvenčnímu správci nezbývá nic jiného, než pravost takové směnečné pohledávky popřít, neboť nemá osvědčeno, že věřitel je majitelem tvrzené směnky, resp. že taková směnka vůbec existuje. Pokud věřitel nepředloží směnku ani v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky ze směnky, nemůže věřitel v tomto incidenčním sporu uspět. V takovém případě není dán prostor pro výzvu dle § 114b o. s. ř. a není možné rozhodnout ve prospěch žalobce rozsudkem pro uznání vydaným dle § 114b odst. 5 o. s. ř.



(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 101 VSPH 126/2016, ECLI:CZ:VSPH:2017:101.VSPH.126.2016.1)

Anotace:
Vrchní soud v Praze se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s otázkou, zda je možné v případě incidenčního sporu, kdy žalobcem je věřitel přihlášené nevykonatelné pohledávky ze směnky, jejíž originál nebyl soudu předložen, postupovat dle § 114b o. s. ř. a rozhodnout rozsudkem pro uznání. Podstatným tak bylo zjištění, zda postup dle uvedeného ustanovení vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu, či nikoli, tedy zda byla nutná součinnost ze strany žalovaného, když pro nepředložení originálu směnky nebyl dán prostor pro to, aby bylo žalobě vyhověno.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 12. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 137/2018)