Smluvní pokuta; smluvní ujednání; odstoupení od smlouvy; porušení povinnosti, § 2048 zák. č. 89/2012 Sb., § 544 zák. č. 40/1964 Sb., § 2001 zák. č. 89/2012 Sb., § 580 zák. č. 89/2012 Sb., § 588 zák. č. 89/2012 Sb.

29. 6. 2020

(Ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno. Jde o ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z.)

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, ECLI:CZ:NS:2019:23.CDO.1192.2019.1)

Anotace
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 884,39 Kč s příslušenstvím představující dluh za odebranou elektřinu pro potřeby podnikání, částky 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením fakturované částky za odebranou elektřinu, částky 52 000 Kč představující smluvní poplatek z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně dne 21. 1. 2016 pro opakované neplnění platebních povinností žalovanou a dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním těchto pohledávek. Soud prvního stupně neshledal žalobu důvodnou co do nároku na zaplacení částky 52 000 Kč. Tento nárok žalobkyně považoval soud prvního stupně za neurčitý a dodal, že podle § 2048 zák. č. 89/2012 Sb. lze smluvní pokutu sjednat pro případ porušení smluvené povinnosti, přičemž v projednávané věci byla smluvní pokuta vázána na odstoupení žalobkyně od smlouvy, tedy na výkon práva, nikoliv na porušení smluvní povinnosti, byť k odstoupení od smlouvy došlo v důsledku porušení smluvních povinností žalované. Současně uzavřel, že ujednání ve smlouvě, o které žalobkyně předmětný nárok opírá, se zjevně příčí dobrým mravům a bylo by jej proto nutné rovněž shledat absolutně neplatným.

Odvolací soud s poukazem na judikaturu dovolacího soudu konstatoval, že pokud je smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu, aniž by bylo rozhodující, že odstoupení od smlouvy bylo vyvoláno porušením povinností druhou smluvní stranou. Kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na porušení smluvní povinnosti i na následné odstoupení od smlouvy představující výkon práva brání tomu, aby na smluvní pokutu bylo pohlíženo tak, jak si zákon žádá, tedy jako na sankci za porušení povinnosti, pročež takové její sjednání nemůže obstát jako platné.

Nejvyšší soud se na základě podaného dovolání musel vypořádat s otázkami, zda lze za právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platně sjednat povinnosti jedné ze smluvních stran uhradit druhé smluvní straně určitou částku pro případ, že nastane jiná právní skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 10. 6. 2020, uveřejněno ve sbírce pod č. 55/2020) .