Zmocnění; jednatelství bez příkazu; dodatečné schválení právního úkonu zmocněnce, § 31 odst. 1 a 4 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 10. 2009, § 33 odst. 1 a 2 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 10. 2009, § 161 odst. 1 a 2 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 10. 2009, § 39 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 10. 2009, § 135 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

18. 6. 2018

Dodatečné schválení právního úkonu ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 obč. zák. je možné učinit jak výslovně (písemně nebo ústně), tak i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit; uvedené platí i tehdy, vyžaduje-li právní předpis pro dodatečně schvalovaný právní úkon písemnou formu.



O překročení oprávnění vyplývajícího z plné moci nejde, není-li zde žádná souvislost mezi učiněnými úkony a původním zmocněním; v takovém případě jde o jednatelství bez příkazu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2494/2016, ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2494.2016.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku musel vypořádat s otázkou, zda, popřípadě za jakých podmínek může vzniknout zástavní právo k nemovitosti na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, kterou za vlastníka nemovité zástavy uzavřel někdo, kdo k tomu neměl písemnou plnou moc.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 2. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 148/2018)