Nutná obhajoba, § 36 odst. 2 tr. ř.

31. 7. 2017

Skutečnost, že obviněný užívá omamné a psychotropní látky nebo je na nich závislý, sama o sobě neznamená, že není schopen náležitě se hájit vzhledem ke svým duševním vadám. Důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. ř. v tomto případě bude dán, pokud uvedené skutečnosti měly za následek vznik duševní nemoci nebo jiného významného poškození mentálních funkcí obviněného, vyvolávající pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 11 Tdo 11/2017, ECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.11.2017.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a k trestu propadnutí věci. Jeho odvolání pak soud druhého stupně jako nedůvodné zamítnul.

V podaném dovolání pak obviněný uvedl, že se k trestné činnosti přiznal pod vlivem metamfetaminu, byl osobou závislou na užívání omamných a psychotropních látek, což mělo za následek, že nebyl v průběhu řízení schopen řádně hájit své zájmy. Nebyl si v průběhu řízení plně vědom svých práv a pouze ustanovení obhájce by zajistilo jeho právo na obhajobu. Obhájce mu proto měl být ustanoven podle § 36 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud dovolání obviněného jako zjevně neopodstatněné odmítnul a uvedl, že k takto stručně formulované dovolací námitce se lze obtížně vyjádřit. V minulosti nicméně orgány činné v trestním řízení považovaly ustanovení § 36 odst. 2 tr. ř. za naplněné zejména u osob trpících duševní nemocí, u obviněných hluchých, hluchoněmých, němých, slepých, s vadami řeči nebo těžce nemocných (např. u osob s organickým onemocněním mozku, silným kornatěním apod.), u obviněných, kteří jsou po utrpěném úrazu v kómatu nebo v jiném obdobném stavu hospitalizováni v nemocnici, anebo u obviněných, kteří neumí číst nebo psát, apod. Z toho je patrné, že samotné užívání omamných a psychotropních látek nebo závislost na nich ještě nic nevypovídá o schopnosti obviněného náležitě se hájit, pokud toto nemělo za následek vznik duševní nemoci nebo jiného významného poškození mentálních funkcí u obviněného. Nic takového však obviněný neuváděl a ani v průběhu řízení pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit nevznikly.

Pokud jde o jeho zmínku, že se k trestné činnosti policii doznal pod vlivem metamfetaminu, není vůbec zřejmé, co tím chtěl obviněný říci, ale pokud by tímto chtěl své přiznání jako důkaz zpochybnit, pak dovolací soud konstatoval, že jeho výpověď nebyla ve věci jediným usvědčujícím důkazem a navíc ani okolnost, že je osoba při výpovědi pod vlivem drogy, nemusí tuto výpověď automaticky činit méně věrohodnou.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. 6. 2017, publikováno ve sbírce 8/2017 pod č. 41)