Dokazování, Znalecký posudek, § 89 odst. 2 tr. ř.

5. 5. 2017

Jestliže trestní věc obviněného byla vyloučena ze společného řízení, jeho trestní stíhání přerušeno a v této době byl ve věci původně spoluobviněných vyhotoven znalecký posudek týkající se totožného předmětu řízení všech obviněných, je jako znalecký posudek použitelným důkazním prostředkem i v řízení vedeném proti tomuto obviněnému.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 5 Tz 8/2016, ECLI:CZ:NS:2016:5.TZ.8.2016.1)

Anotace:
V této věci vyjádřil Nejvyšší soud názor odlišný od názoru soudů prvního i druhého stupně k otázce použitelnosti znaleckého posudku.

Šlo o věc, ve které byl obviněný původně trestně stíhán společně s dalšími osobami, poté byla jeho trestní věc z důvodu zdravotního stavu obviněného vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí a jeho trestní stíhání bylo přerušeno. V téže době byl ve věci původně spoluobviněných vyhotoven znalecký posudek týkající se totožného předmětu řízení všech obviněných. V pozdější době pak bylo ve věci tohoto obviněného rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání a do jeho trestního spisu byl zařazen onen znalecký posudek (trestní stíhání proti ostatním obviněným bylo mezitím ze zákonných důvodů zastaveno – úmrtí, amnestie prezidenta republiky).

Soudy prvního i druhého stupně vyjádřily názor, že ve věci je potřeba vypracovat nový znalecký posudek. Nejvyšší soud s tímto názorem nesouhlasil, a to zejména z důvodu, že obviněný byl stíhán v přípravném řízení společně s dalšími spoluobviněnými, přičemž všichni se žalovaných skutků měli dopustit společným jednáním, a to každý z nich ve stejném rozsahu. Je tedy nepochybné, že předmět řízení všech obviněných je zcela totožný. Výsledky znaleckého zkoumání se tak bezesporu týkají všech obviněných, kteří se dané trestné činnosti měli dopustit ve spolupachatelství, tj. společným jednáním. Z těchto důvodů lze na znalecký posudek nahlížet jako na posudek vyhotovený v téže věci, zabývá se skutečnostmi, které byly ve zcela totožné podobě předmětem řízení jak tohoto obviněného, tak dalších obviněných.

Rovněž je faktem, že obviněnému i jeho obhájci byla dána možnost se s předmětným znaleckým posudkem seznámit, přičemž v rámci prostudování spisu neuplatnili žádné návrhy na doplnění vyšetřování. Do dne rozhodování Nejvyššího soudu nebyly vzneseny ani žádné námitky proti osobě znalce (resp. znaleckého ústavu) nebo proti jeho odbornému zaměření či formulaci otázek jemu položených. Nelze proto učinit závěr, že by byl obviněný zkrácen na svém právu seznámit se s obsahem znaleckého posudku a činit návrhy na doplnění vyšetřování podle § 166 odst. 1 tr. řádu či uplatňovat námitky podle § 105 odst. 3 tr. řádu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 22. 2. 2017, publikováno ve sbírce 5/2017 pod č. 21)