Loupež, Cizí věc, § 173 odst. 1 tr. zákoníku

9. 2. 2018

Omamné a psychotropní látky jsou hmotnými věcmi, protože mohou sloužit potřebám lidí a jsou ovladatelné. I když lze s nimi legálně nakládat jen za splnění zákonných podmínek (viz zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), nepozbývají povahy věci ani při jejich neoprávněném přechovávání či dispozicích s nimi. Proto je možno omamnou nebo psychotropní látku považovat i za cizí věc, k jejímuž zmocnění směřoval úmysl pachatele trestného činu loupeže ve smyslu § 173 odst. 1 tr. zákoníku, přestože osoba, vůči které byl tento trestný čin spáchán, držela takovou látku neoprávněně.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 8 Tdo 129/2017, ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.129.2017.1)

Anotace:
Tato právní věta reaguje na námitku obviněného z podaného dovolání, že v případě marihuany jako látky, která je drogou, a tedy nepožívá ochrany zákona, nemůže jí o věc ve smyslu základní skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku.

Dovolací soud nedal obviněnému za pravdu a uvedl, že pro trestný čin loupeže platí, že se obviněný násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí může zmocnit i věci, která sice není ve vlastnictví poškozeného, ale poškozený ji má ve své moci a nakládá s ní jako s věcí vlastní. Výše uvedený závěr se vztahuje i na případ, když tuto věc poškozený nedrží v souladu s právním předpisem, např. balíček marihuany.

Cizí věcí je věc ve smyslu § 134 tr. zákoníku, resp. § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. všechny ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí včetně bytů, nebytových prostor, živých zvířat, zpracovaných oddělených částí lidského těla, peněžních prostředků na účtu a cenných papírů; věcí je i elektřina. Cizí věcí je věc movitá, která nenáleží pachateli buď vůbec, nebo nenáleží jen jemu, a kterou nemá pachatel ve své dispozici. Aby bylo možno považovat určitý objekt za věc v právním smyslu, musí se předně jednat o ovladatelný hmotný předmět (res corporalis). Nesmí zde však chybět ani další významný element, kterým je objektivní užitečnost takového předmětu a jeho schopnost určitým způsobem uspokojovat lidské potřeby, tato podmínka je naplněna i u psychotropních látek, tj. drog. Jde o látky, které mají vždy svůj užitek. To, že je nakládání s nimi umožněno jen na základě zákonem stanovených podmínek, jejich efekt schopnosti působit na lidský organizmus nesnižuje.

U trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, který chrání dva zájmy, a to jednak majetek, jednak svobodu rozhodování, není hodnota věci rozhodná, ba není rozhodné ani to, že poškozenému nevznikla žádná majetková škoda, protože např. neměl žádnou věc u sebe. Může se jednat i o věci nepatrné hodnoty.

Nejvyšší soud s ohledem na uvedené úvahy k pojmu „věci“ u drog, mezi něž patří i marihuana, zdůrazňuje, že jsou věcí ve shora uvedeném smyslu, a mají i hodnotu. Není v této souvislosti významné, že osoba, která si je opatřila, tak učinila v rozporu se zákonem, neboť podle § 4 zákona č. 167/1998 Sb. „k zacházení s návykovými látkami a přípravky je třeba povolení k zacházení, nestanoví-li tento zákon dále jinak“. Předmětem trestního postihu je u drog jen neoprávněné nakládání s nimi, nikoliv však každé nakládání s nimi. Podle zákona existují subjekty, které jsou k takové činnosti oprávněny, obchodují s nimi či jinak je oprávněně využívají. Jde proto o věci, které jsou předmětem obchodu, mají svou hodnotu, cenu i užitek. Svou cenu mají i v případě nelegálního nakládání s nimi, přestože jde o nezákonný obchod, který však neznamená, že by tím ztratily povahu věci v právním smyslu. Proto i v případě, že jde o neoprávněně (ilegálně) držené drogy, jsou tyto drogy věcí, jíž se lze jako věci cizí zmocnit násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. V přezkoumávané věci je třeba připomenout, že to byla právě cena marihuany a vidina zisku z jejího prodeje, která byla příčinou trestného jednání obviněného. Poté, co ji odcizil, ji na nelegálním trhu také úspěšně prodal, čímž dosáhl peněžního zisku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 25. 10. 2017, publikováno ve sbírce 3/2018 pod č. 11)