Loupež, Nebezpečné vyhrožování, § 173 odst. 1, § 353 odst. 1 tr. zákoníku

29. 3. 2017

O zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku jde i tehdy, jestliže pachatel sice začne uskutečňovat násilí nebo hrozí bezprostředním způsobením těžké újmy na zdraví z jakékoliv jiné pohnutky než zmocnit se cizí věci (např. jako reakci na předchozí nevhodné chování poškozeného), avšak během útoku takový úmysl pojme a útok nebo pohrůžka násilným útokem mají být prostředkem k tomu, aby se zmocnil cizí věci (k tomu srov. č. 1/1980 Sb. rozh. tr.). Zločin loupeže je v takovém případě ve vztahu speciality k přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, proto je vyloučen jejich jednočinný souběh.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 8 Tdo 510/2016, ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.510.2016.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v této věci zabýval otázkou, zda se obviněný, který nejprve po slovní rozepři s poškozeným tohoto z důvodů spočívajících v předmětu rozepře začal bít dlaní a hranou ruky do obličeje, rukou, krku a zad a posléze ze stejných důvodů poškozenému sdělil, že mu nařízne ucho a poslal další osobu do kuchyně, aby odtamtud přinesla nůž, kterým obviněný následně šermoval, přičemž poškozeného držel za ucho a následně ho i bil, v průběhu čehož poté obviněný po poškozeném požadoval peníze na úhradu údajného dluhu, na což poškozený v obavách reagoval tím, že postupně předal obviněnému různé peněžní částky, dopustil přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Nalézací i odvolací soud posoudily věc tak, že se o tento souběh jednalo. Dovolací soud naopak dospěl k závěru, že jednání obviněného se vyznačuje naplněním znaků jediného trestného činu, a to zločinu loupeže.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 7. 12. 2016)