Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, Normativní znaky skutkové podstaty, § 340 odst. 1 tr. zákoníku

26. 9. 2016

K trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin, jehož skutková podstata je vymezena tzv. normativním znakem, z hlediska subjektivní stránky dostačuje, věděl-li o rozhodných skutkových okolnostech naplňujících tento znak. Závěr o jeho vině není podmíněn zjištěním, že v době činu znal přesný právní význam tohoto normativního znaku (např. u trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku znaku „státní hranice“).



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 6 Tdo 151/2015)

Anotace:
V označeném rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval také námitkou obviněné proti posouzení subjektivní stránky skutkové podstaty, kterou tvoří tzv. normativní znak. K tomu dovolací soud konstatoval, že ze znění skutkové podstaty trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku, kterým byla obviněná uznána vinnou, nelze dovozovat, že by odkazovala na nějakou normu či více norem určitého druhu. Tato skutková podstata užívá při vymezení znaků objektivní stránky tzv. normativní znak, kterým se podle dosavadní trestní teorie rozumí znak vyjádřený právním pojmem, vztahem či institutem jiného, tj. mimotrestního právního odvětví, aniž by se trestní zákon mimotrestního právního předpisu dovolával (srov. Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné, Obecná část. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012. s. 283). Pokud jde tedy o zavinění a trestní odpovědnost za citovaný trestný čin, nevyžaduje se, aby pachatel znal přesný obsah pojmu státní hranice podle příslušných právních předpisů.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 9. 2015; publikováno ve sbírce 2/2016 pod č. 8)