Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Výrok rozhodnutí, Neoprávněné podnikání, Jednočinný souběh, Neoprávněné podnikání, Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Návodce, Výrok rozhodnutí, Peněžitý trest, § 268 odst. 1 tr. zákoníku, § 120 odst. 3 tr. ř., § 251 tr. zákoníku , § 13 odst. 1, § 251, § 268 odst. 1 tr. zákoníku, § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 120 odst. 3 tr. ř., § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku

23. 1. 2018

Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Výrok rozhodnutí, § 268 odst. 1 tr. zákoníku, § 120 odst. 3 tr. ř.



I. Skutková podstata přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku má tzv. blanketní (či blanketovou) dispozici, protože trestnost jednání je zde podmíněna porušením zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se trestní zákoník přímo dovolává (shodně rozhodnutí č. 43/2009 a č. 38/2011 Sb. rozh. tr.). Přitom v tzv. skutkové větě výroku rozsudku nepostačí ani povšechný odkaz na § 8 citovaného zákona, který měl být jednáním obviněného porušen, protože toto ustanovení v odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3 písm. a) až d) obsahuje více alternativ jednání zasahujících do práv k ochranným známkám, z nichž je třeba vybrat tu, jež v daném konkrétním případě byla skutečně naplněna, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní jednání s porušením které normy je obviněnému kladeno za vinu.

Neoprávněné podnikání, § 251 tr. zákoníku

II. Znaky trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 tr. zákoníku může pachatel naplnit i tím, že jako osoba neoprávněná k dané činnosti zajišťuje zásilkový výdej léčivých přípravků, které nejsou k takovému výdeji určeny podle § 85 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popř. nemohou být dokonce vůbec uvedeny na trh v České republice ve smyslu § 25 odst. 1 citovaného zákona.

Jednočinný souběh, Neoprávněné podnikání, Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, § 13 odst. 1, § 251, § 268 odst. 1 tr. zákoníku

III. Jednočinný souběh trestných činů neoprávněného podnikání podle § 251 tr. zákoníku a porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 tr. zákoníku není vyloučen ani v případě, že obviněný týmž jednáním neoprávněně zajišťuje zásilkový výdej takových produktů s účinnými látkami, které jsou padělky pravých léčivých přípravků.

Návodce, Výrok rozhodnutí, § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, § 120 odst. 3 tr. ř.

IV. Návodce k trestnému činu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku musí jednat s tzv. dvojím úmyslem, tedy jeho úmysl se musí vztahovat jednak k jeho vlastnímu jednání spočívajícímu v tom, že v jiném vzbudí rozhodnutí spáchat trestný čin, jednak k jednání jiného, tedy navedeného (hlavního) pachatele, které musí naplňovat znaky úmyslného trestného činu nebo jeho pokusu. V obou případech postačí zavinění ve formě nepřímého úmyslu. Skutkové závěry týkající se zavinění (vedle dalších znaků jak příslušné formy účastenství, tak i trestného činu hlavního pachatele) musejí vyplývat již ze skutkové věty výroku rozsudku a je třeba je náležitě odůvodnit. To platí zvláště tehdy, nebyl-li týmž rozsudkem uznán vinným i hlavní pachatel, proti němuž bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno (k tomu srov. rozhodnutí č. 18/2016 Sb. rozh. tr.).

Peněžitý trest, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku

V. Peněžitý trest se vyměřuje v tzv. denních sazbách, a to ve dvou oddělených krocích. Nejprve je třeba v souladu s kritérii uvedenými v § 68 odst. 3 tr. zákoníku stanovit počet denních sazeb a následně určit jejich výši, a to v zákonem určených rozpětích podle § 68 odst. 1 a 2 tr. zákoníku. Celková výměra peněžitého trestu je pak dána součinem (multiplikací) takto stanovených hodnot. Postup, jakým soud vzhledem k uvedeným zákonným kritériím dospěl k těmto jednotlivým hodnotám (počtu a výši denních sazeb), je třeba náležitě a způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vysvětlit v odůvodnění rozsudku. Naopak nesprávný a nepřípustný je opačný postup soudu, při němž nejprve stanoví celkovou výměru peněžitého trestu, kterou následně rozpočítá na denní sazby.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 5 Tdo 213/2017, ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.213.2017.1)

Anotace:
Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí řeší řadu problémů vyskytujících se v rozhodovací praxi soudů. Zejména jde o právní větu pod bodem I., která reaguje na častý problém vyskytující se ve skutkových větách rozsudků, když uvádí, že u přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku je nutné vybrat a uvést konkrétní alternativu jednání zasahujícího do práv k ochranným známkám podle 8 odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3 písm. a) až d) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud tato alternativa ve skutkové větě rozsudku uvedena není, tak se jedná o vadu, která je důvodem pro zrušení rozhodnutí.

Důležitá je také právní věta pod bodem V. Tato je rovněž reakcí dovolacího soudu na rozdílnou (často nesprávnou) praxi soudů při ukládání peněžitých trestů a jednoznačným způsobem uvádí, jak mají soudy v těchto případech postupovat.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 9. 2017, publikováno ve sbírce 1/2018 pod č. 3 )