Přerušení výkonu trestu, Příslušnost soudu, § 325 odst. 1 tr. ř.

24. 3. 2017

Doba přerušení výkonu trestu odnětí svobody soudem z důvodu těžké nemoci odsouzeného (§ 325 odst. 1 tr. ř.), kterou je nutné započíst do výkonu trestu odnětí svobody (§ 334 odst. 1 tr. ř.), s výjimkou případu uvedeného v § 334 odst. 3 tr. ř., nemusí zcela odpovídat zápočtu, který v návaznosti na rozhodnutí o přerušení výkonu trestu vydané ředitelem věznice připouští ustanovení § 56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Diskreční právo soudu, umožňující rozhodnout podle § 334 odst. 1 tr. ř. o zápočtu i nad rozsah 30 dnů v kalendářním roce (§ 56 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody), se uplatní jen ve výjimečných případech, které je třeba pečlivě odůvodnit, a to zvláště s ohledem na požadavky naplnění účelu trestu. Má-li být totiž zachován účel trestu, není možné, aby soud bez dalšího započetl do výkonu trestu vždy celé období přerušení výkonu trestu odnětí svobody představující i dobu několika měsíců či let, po kterou odsouzený trest nevykonává.



K rozhodnutí o zápočtu doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody do výkonu uloženého trestu odnětí svobody je příslušný soud, který rozhodoval o přerušení výkonu trestu odnětí svobody.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 14 To 246/2016)

Anotace:
Rozhodnutí se vyjadřuje ke dvěma otázkám v rámci jedné právní věty. První část právní věty se týká zápočtu doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody a druhá část právní věty se týká toho, který soud je příslušný k takovému rozhodování. Pokud jde o dobu přerušení výkonu trestu, tak Nejvyšší soud řeší tyto záležitosti spíše výjimečně, v rámci stížnosti pro porušení zákona. Rozhodnutí vychází z nálezu Ústavního soudu, který upozornil na diskreční právo soudu a zdůraznil, že je v možnostech soudu, aby rozhodoval o započtení, došlo-li k přerušení výkonu trestu odnětí svobody z důvodu těžké nemoci, i nad rámec 30 dnů, které (v návaznosti na rozhodnutí o přerušení výkonu trestu vydané ředitelem věznice) připouští ustanovení § 56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Avšak i v takovém případě je nutné sledovat účel trestu a k tomuto zápočtu nad rámec 30 dnů přistupovat jen ve výjimečných případech, které je třeba pečlivě odůvodnit.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 22. 2. 2017, publikováno ve sbírce 3/2017 pod č. 11)