Řízení o odvolání, souhrnný trest, úhrnný trest, § 259 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 259 odst. 3 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 43 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 43 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

27. 3. 2020


Odvolací soud, který rozhoduje o odvolání, má zásadně uložit trest, jestliže v důsledku jeho rozhodnutí nabude část odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně právní moci a pokud současně zčásti zruší tento rozsudek soudu ve výroku o vině i v navazujícím výroku o trestu a věc vrátí soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Uzná-li poté soud prvního stupně obviněného vinným i ve zbývající části sbíhající se trestné činnosti, za splnění zákonných podmínek uloží souhrnný trest podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku, a to za současného zrušení výroku o trestu v předcházejícím rozsudku odvolacího soudu, jakož i všech dalších rozhodnutí obsahově navazujících na tento výrok, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu, případně upustí od uložení souhrnného trestu podle § 44 tr. zákoníku.

Pokud výjimečně, zejména nemá-li dostatečné podklady pro takové rozhodnutí a jejich opatření by bylo spojeno s obsáhlým a obtížně proveditelným dokazováním, odvolací soud neuloží obviněnému trest sám a vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí pouze ohledně části viny a trestu, uloží soud prvního stupně úhrnný trest podle § 43 odst. 1 tr. zákoníku, a to jak za tu část viny, která je obsažena v dřívějším rozsudku, který je v tomto rozsahu již pravomocný, tak i za tu část viny, o níž nově rozhodl odsuzujícím rozsudkem po vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí odvolacím soudem.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 5 Tdo 1134/2018, ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1134.2018.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku a návodem k přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 24 odst. 1 písm. b), § 268 odst. 1 tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podal obviněný odvolání, o němž rozhodl odvolací soud tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu v rozsudku soudu I. stupně zrušil výrok o peněžitém trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu o tomto trestu sám rozhodl.

Nejvyšší soud se na základě dovolání obviněného zabýval otázkou ukládání souhrnného a úhrnného trestu v případě, kdy odvolací soud rozhoduje o odvolání.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. 4. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 46/2019) .