Těžké ublížení na zdraví, zvlášť přitěžující okolnost, povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z povahy zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložená podle zákona, § 145 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

24. 1. 2020


Zaměstnance soukromé společnosti poskytující bezpečnostní služby spočívající také v ostraze cizího majetku, který v době provozu prodejny provádí její ostrahu, nelze považovat za „jiného, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání“ ve smyslu zákonného znaku uvedeného v § 145 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Stejně je třeba na něj pohlížet také ve vztahu ke zvlášť přitěžující okolnosti uvedené v § 140 odst. 3 písm. f), § 146 odst. 2 písm. d) či § 353 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 8 Tdo 631/2019, ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.631.2019.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byla obviněná uznána vinnou zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Druhý obviněný byl uznán vinným účastenstvím ve formě návodu ke zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 24 odst. 1 písm. b), § 145 odst. 1 tr. zákoníku.

Uvedené trestná činnost spočívala v tom, že obviněná poté, co si aplikovala dávku psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), řídila své osobní motorové vozidlo z místa bydliště na parkoviště supermarketu s cílem odvést obviněného, který se v tomto supermarketu dopustil krádeže zboží a na jeho naléhání se rozjela vozidlem proti zaměstnanci bezpečnostní agentury, který vykonával ostrahu předmětného obchodu a snažil se odjezdu vozidla zabránit. V důsledku pohybu (rozjetí) vozidla proti němu zaměstnanec bezpečnostní agentury naskočil na kapotu vozidla, na které se neudržel a spadl, přičemž utrpěl otřes mozku, krčně hlavový syndrom při podvrtnutí krční páteře, zhmoždění pravého ramene a pravé poloviny hrudníku, pohmoždění kyčelní krajiny a pravého stehna a podvrtnutí bederně křížového skloubení.

Rozsudek soudu I. stupně byl napaden odvoláními obviněného a státní zástupkyně. Na základě odvolání státní zástupkyně odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu zrušil a nově rozhodl tak, že obviněnou uznal vinnou zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Zároveň odvolací soud obviněné uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání deseti let. Obviněný byl odvolacím soudem uznán vinným účastenstvím ve formě návodu na pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 24 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 1, § 145 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda lze zaměstnance soukromé společnosti poskytující bezpečnostní služby spočívající rovněž v ostraze cizího majetku, považovat za „jiného, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání“ ve smyslu zákonného znaku uvedeného v § 145 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)


(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 12. 2019) .