Týrání svěřené osoby, § 198 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

13. 7. 2020

U trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku, je-li týranou osobou dítě, je pro naplnění znaku „týrání“ třeba vždy posuzovat konkrétní povahu a důraznost použitých opatření a výchovných metod, intenzitu, s níž je působeno na fyzickou nebo psychickou integritu dítěte. Pokud užité prostředky a opatření přesahují pro dítě únosnou hranici a znamenají jeho fyzické utrpení nebo psychické strádání a jsou spojené s jeho ponižováním, čímž je ohroženo jeho blaho a tělesné nebo duševní zdraví, není podstatné, že pachatel trestá dítě z výchovných důvodů.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 8 Tdo 679/2019, ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.679.2019.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byla obviněná uznána vinnou zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podala obviněná odvolání, které odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval tr. činem týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku, v případě, kdy je týranou osobou dítě.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 24. 6. 2020)