Úvěrový podvod, Přikázání věci, Řízení o dovolání, § 211 odst. 1 tr. zákoníku, § 260, § 265l odst. 1 tr. ř.

2. 3. 2018

Úvěrový podvod, § 211 odst. 1 tr. zákoníku



I. Pro posouzení toho, zda jde ve smyslu § 211 odst. 1 tr. zákoníku o nepravdivý údaj při sjednávání úvěrové smlouvy, musí být z obsahu sjednávané úvěrové smlouvy nebo úvěrových podmínek jako její součásti patrné, k jaké skutečnosti nebo informaci se konkrétní nepravdivý údaj vztahuje a zda jde o údaj podstatný pro uzavření smlouvy.

Přikázání věci, Řízení o dovolání, § 260, § 265l odst. 1 tr. ř.

II. Postup podle § 265l odst. 1 tr. ř., jímž Nejvyšší soud výjimečně přikáže věc státnímu zástupci, může být odůvodněn i tím, že z obsahu spisu vyplývají pochybnosti o tom, zda věc byla dostatečně po všech stránkách objasněna, a o vině obviněného i jeho postavení před soud tedy vznikají vážné pochybnosti a doplnění dokazování vyžaduje, aby věc byla došetřena v přípravném řízení. Přikázání věci státnímu zástupci podle § 265l odst. 1 tr. ř. zde není vázáno na splnění podmínek uvedených v § 260 tr. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 8 Tdo 308/2017, ECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.308.2017.1)

Anotace:
V této věci Nejvyšší soud učinil poměrně výjimečný krok a po zrušení rozhodnutí soudů nižších stupňů vrátil věc státnímu zástupci k došetření. Právní věta II. pak v tomto směru upřesňuje vztah ustanovení § 265l odst. 1 tr. ř., který umožňuje dovolacímu soudu po zrušení rozhodnutí soudů nižších stupňů vrátit věc státnímu zástupci k došetření a ustanovení § 260 tr. ř., který vymezuje podmínky, za kterých vrací věc státnímu zástupci k došetření odvolací soud. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není podmínkami § 260 tr. ř. (oproti soudu odvolacímu) vázán.

Právní věta I. pak reaguje na pochybení nalézacího i odvolacího soudu ve skutkových zjištěních. V této věci šlo o „formulářovou“ smlouvu o úvěru s předtištěnými kolonkami k údajům, které je nutno do smlouvy doplnit. Z úvěru mělo být částečně financováno zakoupení motorového vozidla, přičemž jednou z podmínek poskytnutí úvěru mělo být částečné zaplacení kupní ceny z vlastních zdrojů žadatele. Nejvyšší soud konstatoval, že obsahová stránka úvěrové smlouvy sama o sobě vyvolává vážné pochybnosti, a to nejen její text, ale i okolnosti, za kterých byla sjednávána. Značné nejasnosti se týkají zejména údaje o zaplacení části kupní ceny z vlastních zdrojů. Dovolací soud proto shledal, že za uvedeného stavu výsledky dosavadního dokazování nedávají potřebný skutkový podklad pro závěr o vině obviněného, byť se soudy snažily rozsah dokazování rozšířit i nad rámec podané obžaloby. Nepodařilo se dát dostatečný skutkový rámec pro závěr o vině obviněného, a proto je třeba považovat výsledky dokazování za nesouladné s § 2 odst. 5 tr. ř., neboť nebyl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Se zřetelem na zjištěné nedostatky, ale rovněž i proto, že dokazování bylo omezeno jen na objasňování některých skutečností, zatímco jiné, zejména vztahující k posouzení obhajoby obviněného zůstaly zcela opomenuty, byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 12. 2017, publikováno ve sbírce 5/2018 pod č. 22 )