Vyloučení soudce, podjatost, § 30 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

27. 3. 2020


Skutečnost, že soudce je v postavení poškozeného v dřívější trestní věci obviněného, ve které je obviněný stíhán pro jednání, jímž měl soudce v nyní posuzované věci zcela účelově křivě obvinit ze spáchání trestného činu, nemůže sama o sobě vyvolat podjatost soudce podle § 30 odst. 1 tr. ř. Při posuzování objektivního hlediska poměru soudce k projednávané věci či osobě nelze přehlédnout, že soudce je vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, lze-li mít důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti, protože vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 3 Tdo 725/2018, ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.725.2018.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byla obviněná uznána vinnou zločinem křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 3 písm. c), písm. e) tr. zákoníku.

O odvolání obviněné rozhodl odvolací soud tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.

Nejvyšší soud se na základě dovolání obviněné zabýval otázkou podjatosti soudce v případě, kdy je soudce v postavení poškozeného v dřívější trestní věci obviněného, ve které je obviněný stíhán pro jednání, jímž měl soudce v nyní posuzované věci zcela účelově křivě obvinit ze spáchání trestného činu.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. 4. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 27/2019) .