Zastavení trestního stíhání, § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

13. 3. 2020


K zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. musí být splněna zákonná podmínka spočívající v chování obviněného po spáchání činu, jež zohledňuje zejména přístup obviněného k jím spáchanému trestnému činu.

Obviněný musí svým chováním po spáchání činu prokázat, že již není potřeba dalšího řízení vůči jeho osobě, přičemž takový závěr není zcela vyloučen ani za situace, kdy obviněný sice trestnou činnost v plném rozsahu nedoznává, avšak z jeho projevů po spáchání činu je zřejmé, že si je vědom podstatných okolností zakládajících trestní odpovědnost za své jednání, kterého se musí do budoucna vyvarovat. I v takovém případě je možné dovodit dosažení účelu trestního řízení ve smyslu § 1 odst. 1 tr. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 4 Tdo 105/2018, ECLI:CZ:NS:2018:4.TDO.105.2018.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku.

Rozsudek soudu I. stupně napadl obviněný odvoláním, o němž odvolací soud rozhodl tak, že podle § 257 odst. 1 písm. c), § 223 odst. 2 a § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. jej zrušil a trestní stíhání obviněného zastavil.

Nejvyšší soud se na základě dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obviněného zabýval podmínkami zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř.

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 27. 2. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 24/2019) .