Zneužití pravomoci úřední osoby, § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku

14. 7. 2016

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 83/2006, kterým se upravuje postup orgánů Policie České republiky v souvislosti s řízením o přestupcích, je interní normativní instrukcí, ale není obecně závazným normativním právním aktem, a proto sám o sobě není ani „jiným právním předpisem“ ve smyslu zákonného znaku uvedeného v § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Pokud však jednotlivá ustanovení citovaného závazného pokynu vymezují povinnosti policisty v souladu s příslušným zákonem, zejména zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a nestanoví-li více povinností či omezení než zákon, na jehož podkladě byl pokyn vydán, pak se tím jen konkretizují zákazy, příkazy a povinnosti stanovené zákonem. Vykonával-li policista svou pravomoc v rozporu s takto konkretizovanými zákazy, příkazy nebo povinnostmi, lze u něj dovodit postup „odporující jinému právnímu předpisu“ i s poukazem na závazný pokyn policejního prezidenta.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 8 Tdo 290/2015)

Anotace:
V posuzované věci Nejvyšší soud konstatoval, že ve smyslu § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se za „jiný právní předpis“, ve vztahu k němuž policista vykonává pravomoc způsobem, jenž je v rozporu s ustanoveními vymezujícími jeho povinnosti, může považovat i „Závazný pokyn policejního prezidenta č. 83/2006, kterým se upravuje postup orgánů Policie České republiky v souvislosti s řízením o přestupcích“, a to i přesto, že nejde o právní normu a není vyhlašován ve Sbírce zákonů (srov. § 1, 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů), ale jde o interní předpis. Podle názoru Nejvyššího soudu, který se promítl do nyní uveřejněné právní věty, pro to, aby i z tohoto předpisu mohly být vyvozovány důsledky předpokládané v ustanovení § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, je třeba posoudit, zda je takový předpis nižší právní síly vydáván na základě zákona a v jeho mezích. Použít jej lze v uvedeném smyslu jen tehdy, pokud konkretizuje zákazy, příkazy a povinnosti, které zákon stanoví a upřesňuje je. V označené trestní věci šlo přitom o to, že obvinění v postavení úředních osob (policistů) porušili konkrétní právní normy, které vymezují povinnosti příslušníků Policie České republiky, a v návaznosti na ně nesplnili ani pravidla, která jim ukládá zmíněný interní předpis a která jsou v souladu s uvedenými zákonnými povinnostmi. Takovým postupem naplnili zákonné znaky přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, včetně znaku objektivní stránky, který spočívá ve výkonu pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 27. 4. 2016; publikováno ve sbírce 4/2016 pod č. 22)