(Bez anotace) Řízení proti dětem mladším patnácti let, Řízení proti dětem mladším patnácti let, Pravomoc soudu, § 90 odst. 1 z. s. m., § 90 odst. 1 z. s. m., § 104 odst. 1 o. s. ř.

25. 1. 2019


Řízení proti dětem mladším patnácti let, § 90 odst. 1 z. s. m.

I. Ustanovení § 90 odst. 1 z. s. m. váže povinnost státního zastupitelství podat návrh na uložení opatření dítěti mladšímu než patnáct let na skutečnost, že spáchalo čin jinak trestný. Jde o podmínku, kterou musí státní zastupitelství před podáním takového návrhu zkoumat, a návrh může podat jen tehdy, když má za prokázané, že dítě mladší než patnáct let se dopustilo činu jinak trestného. Jestliže takový závěr nelze učinit na podkladě výsledků řízení, jež mělo k dispozici (jsou-li zásadní pochybnosti o tom, zda se takový čin jinak trestný stal nebo že jej spáchala osoba mladší než patnáct let), není možné návrh podle § 90 odst. 1 z. s. m. podat.

Řízení proti dětem mladším patnácti let, Pravomoc soudu, § 90 odst. 1 z. s. m., § 104 odst. 1 o. s. ř.

II. Podle § 4 z. s. m. soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími patnácti let vykonávají soudy pro mládež. Byl-li soudu pro mládež podán návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 z. s. m., nelze za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení označit, že věc nespadá do pravomoci soudů, a v důsledku toho řízení zastavit. Absenci této procesní podmínky nelze spatřovat v tom, že podle názoru soudu se dítě mladší než patnáct let nedopustilo činu jinak trestného, a státní zastupitelství proto nemělo podávat návrh na uložení opatření.

(Usnesení Nejvyššího soudu jako soudu pro mládež ze dne 25. 10. 2017, sp. zn.
8 Tdo 1106/2017)

(Právní věty schválené trestním kolegiem Nejvyššího soudu na zasedání 27. června 2018)