Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2019

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší první letošní číslo svého Bulletinu.

I tentokrát se věnujeme rozhodovací praxi vnitrostátních soudů s evropským prvkem, kde Vás mimo jiné seznámíme se základními body návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, které rezonovaly i v českém mediálním prostoru. V aktualitách se taktéž zmiňujeme o prvním poradním stanovisku Evropského soudu pro lidská práva, které se věnovalo tématu tzv. náhradního mateřství.



Co se týká judikatury nejvyšších evropských soudů, tak je pozornost věnována rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království, který se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s vydáním českého občana ze Spojeného království do České republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu v kontextu práva na obnovu řízení v případě jeho vydání. Pozoruhodné je i rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který se ve svém nálezu řešil soulad ústavního zákona a na něj navazujících zákonů ustanovujících prověrky soudcovské způsobilosti pro nově jmenované ale i stávající soudce s Ústavou Slovenské republiky.

Soudní dvůr Evropské unie se ve svém rozhodnutí Buivids vyjadřuje k tomu, zda a případně za jakých podmínek lze zveřejnění videa na serverech umožňujících jejich sdílení považovat za výkon žurnalistiky ve světle směrnice o ochraně a volném pohybu osobních údajů. V rozsudku ve věci NK se Soudní dvůr zabývá otázkou, zda žaloba podaná insolvenčním správcem, jejíž případný výtěžek náleží do majetkové podstaty daného insolvenčního řízení, spadá do působnosti nařízení Brusel I či do působnosti nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení.

Zajímavá rozhodnutí publikoval i Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí ve věci Murtazalyieva dále upřesňuje a rozvíjí v judikatuře Soudu již dříve formulovaný dvoustupňový test posuzující to, zda zamítnutí návrhů obhajoby na výslech svědků představuje porušení Úmluvy. Poměrně zásadní dopady by pro českou rozhodovací praxi s ohledem na podobnost právních úprav v České republice a Polsku mohl mít rozsudek ve věci Solska a Rybicka proti Polsku, ve kterém Soud řešil polskou právní úpravu týkající se exhumace těl zemřelých osob v rámci trestního řízení.

Příjemné čtení Vám přeje redakce Bulletinu.


Bulletin [2019] 1.pdf