Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 1/2020


Oddělení analytiky a srovnávacího práva vám představuje letošní jarní číslo čtvrtletníku mapujícího dění v oblasti evropského práva. Opět vám přinášíme zajímavé novinky z oblasti rozhodovací praxe vybraných zahraničních vrcholných soudů, Evropského soudu pro lidská práva, stejně jako Soudního dvora Evropské unie.

Za pozornost jistě stojí rozhodnutí nizozemského Nejvyššího soudu, který ve věci Urgenda potvrdil rozhodnutí nižších soudů, jimiž byla Nizozemsku uložena povinnost, aby do konce roku 2020 snížilo emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 25 %. Rozhodnutí založil zejména na Rámcové úmluvě o změně klimatu a na právních povinnostech státu chránit život a blaho svých obyvatel ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech.

Se zajímavými rozsudky přišel rovněž Evropský soud pro lidská práva. Ve věci Cînța proti Rumunsku dospěl k závěru, že skutečnost, že stěžovatel trpěl duševní nemocí, nemůže odůvodnit rozdílné zacházení v porovnání s jinými rodiči v obdobné situaci. Vnitrostátní soudy totiž dostatečně neposoudily dopad jeho psychické nemoci na jeho schopnost starat se o dceru a její bezpečí. Kromě toho se např. ve věci Sanofi Pasteur zaměřil na otázku práva na spravedlivý proces v kontextu povinnosti vnitrostátního soudu odůvodnit nepředložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie Kasačním soudem, přičemž rozhodl, že k nepřípustnému zásahu do tohoto práva v posuzované věci došlo.

V neposlední řadě Soudní dvůr Evropské unie se věcech Miasto Łowicz a Prokurator Generalny zabýval otázkou souladu nové polské právní úpravy, která se týká kárného režimu soudců, s právem jednotlivců na účinnou právní ochranu, kde rozhodl o nepřípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, neboť nezjistil, že by mezi ustanovením unijního práva a spory v původních řízeních existoval vztah, který by požadovaný výklad činil nezbytným k vynesení rozhodnutí vnitrostátních soudů. Ve věci Primera Air Scandinavia se kromě jiného zaobíral otázkou náhrady škody cestujícímu, jehož let byl zpožděn o tři hodiny a více, ze strany přepravce, jestliže byl let součástí smlouvy o zájezdu uzavřené s třetí osobou. Zde dospěl k závěru, že cestující může v takovém případě podat žalobu u soudu místa poskytnutí služby letecké dopravy.

Příjemné čtení vám přeje redakce Bulletinu.


Bulletin [2020] 1.pdf