Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 3/2018

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší třetí letošní číslo svého Bulletinu.

Pokud se jedná o judikaturu vrcholných evropských soudů, rádi bychom vyzdvihli nález českého Ústavního soudu, který se tentokrát zabýval otázkou, zda odlišný výklad práva EU různými instancemi znemožňuje aplikaci zásady acte clair a zda tak má automaticky vést k předložení předběžné otázky soudem, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. Ústavní soud v tomto případě dospěl k závěru, že jestliže takový soud nemá o správnosti výkladu rozumné pochybnosti, není povinen předběžnou otázku předložit.



Ohledně rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva stojí za povšimnutí rozhodnutí, v němž se Soud zabýval otázkou, zda metody britských zpravodajských služeb k hromadnému získávání informací o komunikaci občanů od poskytovatelů komunikačních služeb byly v rozporu s právy garantovanými Úmluvou. Soud ve svém rozsudku konstatoval, že k porušení těchto práv došlo, neboť nebyly zahrnuty adekvátní pojistky případného zneužití těchto metod.

Z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie si pak zasluhuje pozornost rozsudek ve věci předběžné otázky podané Nejvyšším soudem, ve kterém se zaměřil zejména na to, zda absence poučení adresáta o možnosti odmítnutí písemnosti podle nařízení o doručování soudních a mimosoudních písemností zakládá právo žalovaného adresáta na přezkum evropského platebního rozkazu. Dospěl k závěru, že opomenutí je třeba zhojit řádným a neprodleným předáním formuláře.

Příjemné čtení přeje oddělení analytiky a srovnávacího práva.


Bulletin NS 3/2018