Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2016

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám přináší poslední letošní číslo svého Bulletinu.

Jako dárek jsme pro Vás nově do každého článku zakomponovali internetové odkazy na zdrojové materiály, z nichž jsme při psaní jednotlivých příspěvků vycházeli. Věříme, že Vám tato novinka usnadní orientaci ve velkém množství judikatury, která k nám přichází z obou vrcholných evropských soudů či jiných jurisdikcí.



V aktuálním čísle Vám nejdříve přiblížíme hodnotící zprávy, které byly v uplynulém období vydané orgány Rady Evropy. První z nich se zaměřuje na hodnocení efektivity soudních systémů (CEPEJ 2016), druhá na kontrolu dodržování protikorupčních opatření (GRECO 2016). Stranou neponecháme ani aktuální vývoj soudního přezkumu postupu britských orgánů při zamýšleném vystoupení z Evropské unie.

S ohledem na důležitost některých rozhodnutí, která byla vydána Soudním dvorem Evropské unie a Evropským soudem pro lidská práva v posledních týdnech, v sekci komentáře nově naleznete rozsáhlejší pojednání o několika vybraných rozhodnutích týkajících se evropského práva. Zřejmě nejzajímavějším, a to zejména s ohledem na aktuální judikaturní vývoj k otázce aplikace zásady ne bis in idem v kontextu duality daňového a trestního řízení, je krátké pojednání o dopadech rozsudku A a B proti Norsku na české právní prostředí. Nezbývá než podtrhnout, že se jedná pouze o názor našeho oddělení, resp. autora komentáře, který nijak nepředjímá závěry velkého senátu Nejvyššího soudu, který se k této problematice v brzké době také vyjádří. Budeme rádi, pokud budete naše komentáře považovat za příspěvek do diskuse, nikoliv snahu o hledání jediné správné odpovědi.

Z nejvyšších evropských soudů dorazilo hned několik zajímavých rozhodnutí. Nepochybně je třeba zmínit především rozsudek Spolkového soudního dvora ve věci tzv. účetního z Osvětimi k trestní odpovědnosti administrativního personálu v koncentračních táborech. Jedná se o další střípek judikatury k této otázce. Zda jsou závěry německého nejvyššího soudu správné, resp. zda přichází včas, necháváme na posouzení čtenářů.

Soudní dvůr se opětovně vyjádřil k některým aspektům souvisejícím s rozšiřováním počítačového softwaru. Podrobnosti naleznete v článku pojednávajícím o rozhodnutí ve věci Ranks a Vasiďevičs. Případ se konkrétně zabývá kopírováním, resp. opakovaným použitím počítačového softwaru a navazuje na věc GS Media, která byla komentována v minulém čísle Bulletinu (3/2016).

Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva upozorňujeme na problematiku domácích porodů, která k štrasburskému soudu doputovala na podvozku českého případu Krejzová a Dubská. Neméně zajímavé jsou ovšem i závěry tohoto soudu k aktivní legitimaci dětí k podávání návrhu na přezkum jejich umístění do ústavní výchovy (D. L. proti Bulharsku) či přezkum maďarské právní úpravy k ukládání doživotních trestů (T. P. a A. T. proti Maďarsku).

Příjemné čtení přeje oddělení analytiky a srovnávacího práva.

Bulletin NS 4-2016.pdf