Spisová značka: 13Co 172/2018
Soud:Krajský soud v Ostravě
Datum rozhodnutí:09/21/2018
Typ rozhodnutí:
Heslo:Výživné
Dotčené předpisy:§ 913 odst. 2 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
Kategorie rozhodnutí:A



USNESENÍ


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců JUDr. Šárky Dvořákové a Mgr. Martina Hrabovského ve věci

nezletilých: E.S., narozená xxx

bytem xxx

N. S., narozená xxx

bytem xxx

zastoupené kolizním opatrovníkem Magistrátem města Opavy

sídlem Horní náměstí 69, 746 26 Opava

dětí rodičů: L. S., narozená xxx o úpravu práv a povinností, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 1. 2018, č. j. 15 Nc 10/2016 – 131,
takto:

Rozsudek okresního soudu se v napadené části, t.j. v odstavcích III. a IV. výroku, jakož i v odstavci VI. výroku, zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.


Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem bylo určeno, že L. B. je otcem nezl. E. a nezl. N. S. Obě nezletilé byly svěřeny do péče matky, otci byla uložena povinnost platit na jejich výživu částku 1 000 Kč měsíčně pro každé z dětí s účinností od 26. 11. 2015, bylo vyčísleno dlužné výživné za dobu od 26. 11. 2015 do 31. 1. 2018 a bylo rozhodnuto o jeho splatnosti, jakož i o splatnosti běžného výživného. Otci byla uložena povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 16 582 Kč a o nákladech řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto negativním výrokem.

2. Proti tomuto rozsudku podal otec včasné odvolání zaměřené do výroků o výživném a domáhal se výrazného snížení výživného pro nezl. E.a nezl. N., když momentálně je ve výkonu trestu, není zařazen do práce a proto nemá finanční prostředky na to, aby platil stanovené výživné, a navíc nechce, aby se mu zvyšoval dluh. Dále žádal o zvážení rozhodnutí o dlužném výživném za dobu od 26. 11. 2015, s tím, že první rok ani nevěděl, že je otcem nezletilých, matku už před narozením nezletilých žádal, aby podstoupila test otcovství, ale ona to odmítla, z toho důvodu nabyl přesvědčení, že děti nejsou jeho.

3. Vyjádření k odvolání nebylo ze strany opatrovníka nezletilých podáno, matka ve svém vyjádření k odvolání ponechala rozhodnutí na úvaze odvolacího soudu a tvrzení otce označila za lživé.

4. Z podnětu včasného odvolání otce přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v odvoláním dotčené části, t. j. ve výrocích o výživném, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 o. s. ř., § 28 z. ř. s.), se závěrem, že v napadené části nemůže rozsudek okresního soudu obstát.

5. Úvodem je však nutno konstatovat, že odvolací argumentace otce směřující k tomu, že nevěděl, že je otcem projednávaných dětí, a tudíž proto neplatil výživné a nesouhlasí ani s jeho zpětným určením, nemůže být důvodná. Otec byl určen otcem nezl. dětí pravomocným rozsudkem a je povinen splnit vyživovací povinnost zpětně již od jejich narození (§ 222 odst. 1 o. z.), nehledě na to, že z obsahu spisu je zřejmé, že bezprostředně po narození nezletilých je za své děti považoval.

6. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Dle ust. § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Postup okresního soudu, pokud při hodnocení možností a schopností otce nezletilé vyživovat vycházel z výdělečné potenciality (byť právní závěry v tomto ohledu absentují) je obecně správný. Jestliže si povinný rodič vlastní vinou, tedy pácháním úmyslné trestné činnosti, přivodil trest odnětí svobody a tak se zbavil možnosti být zaměstnán či vyvíjet jinou výdělečnou činnost, je uplatnění výdělečné potenciality namístě, pokud se ovšem nejedná o trestnou činnost, které se otec dopustil před narozením nezletilých. Princip výdělečné potenciality se tedy uplatní, pokud skutky, pro které byl otec odsouzen, spáchal po narození nezletilých.

9. Okresní soud se tak neobejde bez zjištění, pro které trestné činy, za které skutky a kterými rozhodnutími byl otec odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody, který dle zjištění odvolacího soudu začal vykonávat 19. 12. 2016, tedy zhruba rok po narození nezl. dětí.

10. Při úvaze o možnostech a schopnostech otce platit výživné okresní soud vyšel z potencionálního příjmu ve vztahu k pracovnímu poměru u zaměstnavatele Brano a. s. ve výši cca 18 500 Kč, který však otec ukončil ještě před narozením nezletilých. Nelze tak dovodit, že tímto způsobem, tedy ukončením pracovního poměru z vlastní iniciativy bez vážného důvodu, se otec vzdal možnosti plnit svoji vyživovací povinnost k nezletilým. Uplatnění výdělečné potenciality ve vztahu k tomuto konkrétnímu pracovnímu poměru je tudíž vyloučeno.

11. Není však a priori vyloučeno, aby i přesto bylo vycházeno z výdělečné potenciality ve vztahu ke společnosti Brano a. s., pokud okresní soud zjistí, že tento zaměstnavatel po narození nezletilých přijímal zaměstnance, třeba i na pracovní pozici, kterou zde v minulosti otec zastával; bude možno se opřít také o tehdejší nabídku volných pracovních míst u úřadu práce, event. přinejmenším o potenciální minimální mzdu (pokud nevyjde najevo, že fakticky, tedy z podnikání, dosahoval příjmu vyššího).

12. Vzhledem k výše uvedenému závěru odvolací soud zrušil rozsudek okresního soudu v napadené části dle ust. § 219a odst. 2 o. s. ř. a dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

9. O nákladech řízení rozhodne okresní soud v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Ostrava 21. září 2018

JUDr. Renata Pospíšilová v. r.

předsedkyně senátu





USNESENÍ


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců JUDr. Šárky Dvořákové a Mgr. Martina Hrabovského ve věci

nezletilých: E.S., narozená xxx

bytem xxx

N. S., narozená xxx

bytem xxx

zastoupené kolizním opatrovníkem Magistrátem města Opavy

sídlem Horní náměstí 69, 746 26 Opava

dětí rodičů: L. S., narozená xxx o úpravu práv a povinností, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 1. 2018, č. j. 15 Nc 10/2016 – 131,
takto:

Rozsudek okresního soudu se v napadené části, t.j. v odstavcích III. a IV. výroku, jakož i v odstavci VI. výroku, zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.


Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem bylo určeno, že L. B. je otcem nezl. E. a nezl. N. S. Obě nezletilé byly svěřeny do péče matky, otci byla uložena povinnost platit na jejich výživu částku 1 000 Kč měsíčně pro každé z dětí s účinností od 26. 11. 2015, bylo vyčísleno dlužné výživné za dobu od 26. 11. 2015 do 31. 1. 2018 a bylo rozhodnuto o jeho splatnosti, jakož i o splatnosti běžného výživného. Otci byla uložena povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku 16 582 Kč a o nákladech řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto negativním výrokem.

2. Proti tomuto rozsudku podal otec včasné odvolání zaměřené do výroků o výživném a domáhal se výrazného snížení výživného pro nezl. E.a nezl. N., když momentálně je ve výkonu trestu, není zařazen do práce a proto nemá finanční prostředky na to, aby platil stanovené výživné, a navíc nechce, aby se mu zvyšoval dluh. Dále žádal o zvážení rozhodnutí o dlužném výživném za dobu od 26. 11. 2015, s tím, že první rok ani nevěděl, že je otcem nezletilých, matku už před narozením nezletilých žádal, aby podstoupila test otcovství, ale ona to odmítla, z toho důvodu nabyl přesvědčení, že děti nejsou jeho.

3. Vyjádření k odvolání nebylo ze strany opatrovníka nezletilých podáno, matka ve svém vyjádření k odvolání ponechala rozhodnutí na úvaze odvolacího soudu a tvrzení otce označila za lživé.

4. Z podnětu včasného odvolání otce přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v odvoláním dotčené části, t. j. ve výrocích o výživném, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 o. s. ř., § 28 z. ř. s.), se závěrem, že v napadené části nemůže rozsudek okresního soudu obstát.

5. Úvodem je však nutno konstatovat, že odvolací argumentace otce směřující k tomu, že nevěděl, že je otcem projednávaných dětí, a tudíž proto neplatil výživné a nesouhlasí ani s jeho zpětným určením, nemůže být důvodná. Otec byl určen otcem nezl. dětí pravomocným rozsudkem a je povinen splnit vyživovací povinnost zpětně již od jejich narození (§ 222 odst. 1 o. z.), nehledě na to, že z obsahu spisu je zřejmé, že bezprostředně po narození nezletilých je za své děti považoval.

6. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Dle ust. § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Postup okresního soudu, pokud při hodnocení možností a schopností otce nezletilé vyživovat vycházel z výdělečné potenciality (byť právní závěry v tomto ohledu absentují) je obecně správný. Jestliže si povinný rodič vlastní vinou, tedy pácháním úmyslné trestné činnosti, přivodil trest odnětí svobody a tak se zbavil možnosti být zaměstnán či vyvíjet jinou výdělečnou činnost, je uplatnění výdělečné potenciality namístě, pokud se ovšem nejedná o trestnou činnost, které se otec dopustil před narozením nezletilých. Princip výdělečné potenciality se tedy uplatní, pokud skutky, pro které byl otec odsouzen, spáchal po narození nezletilých.

9. Okresní soud se tak neobejde bez zjištění, pro které trestné činy, za které skutky a kterými rozhodnutími byl otec odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody, který dle zjištění odvolacího soudu začal vykonávat 19. 12. 2016, tedy zhruba rok po narození nezl. dětí.

10. Při úvaze o možnostech a schopnostech otce platit výživné okresní soud vyšel z potencionálního příjmu ve vztahu k pracovnímu poměru u zaměstnavatele Brano a. s. ve výši cca 18 500 Kč, který však otec ukončil ještě před narozením nezletilých. Nelze tak dovodit, že tímto způsobem, tedy ukončením pracovního poměru z vlastní iniciativy bez vážného důvodu, se otec vzdal možnosti plnit svoji vyživovací povinnost k nezletilým. Uplatnění výdělečné potenciality ve vztahu k tomuto konkrétnímu pracovnímu poměru je tudíž vyloučeno.

11. Není však a priori vyloučeno, aby i přesto bylo vycházeno z výdělečné potenciality ve vztahu ke společnosti Brano a. s., pokud okresní soud zjistí, že tento zaměstnavatel po narození nezletilých přijímal zaměstnance, třeba i na pracovní pozici, kterou zde v minulosti otec zastával; bude možno se opřít také o tehdejší nabídku volných pracovních míst u úřadu práce, event. přinejmenším o potenciální minimální mzdu (pokud nevyjde najevo, že fakticky, tedy z podnikání, dosahoval příjmu vyššího).

12. Vzhledem k výše uvedenému závěru odvolací soud zrušil rozsudek okresního soudu v napadené části dle ust. § 219a odst. 2 o. s. ř. a dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

9. O nákladech řízení rozhodne okresní soud v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Ostrava 21. září 2018

JUDr. Renata Pospíšilová v. r.

předsedkyně senátu