Spisová značka: 56Co 197/2018
Soud:Krajský soud v Ostravě
Datum rozhodnutí:11/15/2018
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci péče o

nezletilou:   Nela S., narozená dne xxx

dítě rodičů: matka Mgr. Iva D. S.,  narozená dne xxx o úpravu rodičovské odpovědnosti, výživy a styku s nezl. dítětem,

k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 5. 2018, č. j. 0 P 212/2014-706, 40 P a Nc 62/2015


takto:

I.  Rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku se potvrzuje  a odvolací soud stanoví jeho předběžnou vykonatelnost k datu vyhlášení tohoto rozsudku.

II. V odstavcích II. a III.  výroku rozsudek okresního soudu se mění následovně:

Matka Mgr. Iva S. je povinna platit na  výživu nezl.   Nely S. s účinností od 1. 12. 2018 do budoucna částku 3.500 Kč měsíčně ke každému prvému dni v měsíci předem k rukám otce Ing. Radoslava K., Ph.D.

Částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek matce doručen, je matka povinna zaplatit k rukám otce ve lhůtě tří dnů od doručení rozsudku.

III. V odstavcích IV. – XII. výroku rozsudek okresního soudu se mění takto:

Matka je oprávněna stýkat se s nezl. Nelou, s výjimkou styku o velikonočních, jarních, hlavních letních, podzimních a vánočních prázdninách

- v každém sudém kalendářním týdnu od pátku 17.00 hod. do bezprostředně následující neděle 18.00 hod.,

- o jarních prázdninách v každém sudém roce od pátku bezprostředně předcházejícího prvému dni jarních prázdnin 17.00 hod. do neděle, kterou prázdniny končí, 18.00 hod.,

- o velikonočních prázdninách v každém lichém roce od Zeleného čtvrtku 17.00 hod. do Velikonočního pondělí 18.00 hod.,

- o hlavních letních prázdninách každého roku od 15. 7. do 29. 7. a od 16. 8. do 30. 8., od 17.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku,

- o podzimních prázdninách v každém sudém roce ode dne těmto prázdninám bezprostředně předcházejícího 17.00 hod. do posledního dne prázdnin 18.00 hod. a

- o vánočních prázdninách v každém sudém roce od 26. 12. do 1. 1. bezprostředně následujícího roku a v každém lichém roce od 23. 12. do 25. 12., od 9.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku.

Otec je povinen nezl. Nelu ke styku řádně připravenou předat matce na počátku každého termínu styku před domem v místě svého bydliště a matka je povinna na konci každého termínu styku na stejném místě nezl. Nelu předat otci.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem.

V. Na náhradě nákladů České republiky za řízení před okresním soudem jsou povinni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci

- matka částku 6.225 Kč a

- otec částku 6.225 Kč. 

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem okresní soud svěřil nezl. Nelu do otcovy péče. Matce uložil povinnost platit na výživu nezletilé s účinností od právní moci rozsudku ke každému 1. dni v měsíci předem částku 3.500 Kč  měsíčně k rukám otce, s tím, že dluh na výživném za dobu od 1. 2. 2015 do právní moci výroku o úpravě péče rodičům nevznikl. Styk matky s nezl. Nelou upravil

- v každém sudém kalendářním týdnu od pátku 18.00 hod. do bezprostředně následující neděle 18.00 hod.,

- v době hlavních letních prázdnin od 15. 7. do 29. 7. a od 16. 8. do 30. 8., od 18.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku,

- v době Vánoc v každém lichém kalendářním roce od 23. 12.  18.00 hod. do 30. 12.   18.00 hod. a v každém sudém kalendářním roce od 30. 12.  18.00 hod. do 1. 1.   bezprostředně následujícího roku 18.00 hod.,

- v období Velikonoc od Zeleného čtvrtku 18.00 hod. do Velikonočního pondělí 18.00 hod.,

- v každém sudém kalendářním roce v době jarních prázdnin od pátku jarním prázdninám předcházejícího 18.00 hod. do následující neděle, kterou prázdniny končí, 18.00 hod.,

- v každém sudém kalendářním roce v době podzimních prázdnin ode dne předcházejícího těmto prázdninám 18.00 hod. do posledního dne prázdnin 18.00 hod.,

s vyloučením běžného styku matky s nezletilou po dobu jarních, velikonočních, letních, podzimních a vánočních prázdnin, a upravil povinnosti obou rodičů v souvislosti s realizací styku. Na náhradě nákladů prvostupňového řízení  uložil každému rodiči povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Olomouci částku 6.125 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. V poměru mezi účastníky žádnému z nich právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení nepřiznal.

2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podala matka včasné odvolání. Výrok o úpravě výchovy neodpovídá - podle matčina mínění - skutečné rodinné situaci, nerespektuje potřeby nezl. Nely a předpoklady rodičů k řádné výchově dítěte. Matka se dříve domnívala, že nejvhodnějším řešením bude výchova střídavá, avšak rodičům se nepodařilo překlenout partnerský rozchod, rodiče spolu na potřebné úrovni nekomunikují; střídání výchovného prostředí za této situace odporuje zájmu nezletilé. Otec navzdory tomu trval nevhodně na tom, ať je nezl. Nela svěřena do střídavé péče rodičů. V minulosti postupoval necitlivě při výběru základní školy a zájmových kroužků. Pro 8letou dívku, která se s matkou identifikuje, je matka v rodině klíčovou osobou. Otec jí stejný vzor nemůže nabídnout. Znalecký posudek otce mírně preferoval, neboť matka použila v jednom případě pro otce nevhodné označení. Má totiž na otce „alergii“,  což lze omluvit tím, že otec ji v minulosti nechával sledovat, zjišťoval podrobnosti z jejího života, obtěžoval svými návštěvami matčina bývalého manžela a bývalou partnerku matčina přítele, na matku podával opakovaně podněty; matka nesla popsané zásahy do soukromí nelibě. Výtku znalce týkající se jejího nevhodného vyjadřování se o otci matka akceptovala a nezletilou ve vztahu k otci poté neovlivňovala. Otec má podle znalce přesně stanovený hodnotový žebříček, podle něhož se rozhoduje a žádá, aby také ostatní jeho pravidla respektovali, odmítá jiný názor a je netolerantní k chybám a úsudkům ostatních. Pro výchovu nezl. Nely mu chybí tolerance a pochopení potřeb dítěte. Nezl. Nela se otce bojí, snaží se mu vyhovět a vyhnout se tím konfliktu. U otce bude vyrůstat jako ve vězení. Na matku bude nucena zapomenout, neboť otec zmínky o matce nepřipouští, a nezletilá se před ním nesmí matky ani dotknout. Kontakt s matkou vyhledává, jakmile se ocitne z otcova dohledu. Na výlučnou otcovu péči není zvyklá. Otec je vědeckým pracovníkem a vykonává svou práci také mimo běžnou pracovní dobu. Ačkoli může pracovat v režimu „home office“, bude pracovat (doma) na úkor času věnovanému dítěti. Žije sám a jeho kontakty s dalšími dvěma dětmi či spíše jen se starším  z nich nejsou pravidelné, uskutečňují se průměrně jednou za 2 týdny. Nela „bude vyrůstat jako jedináček, s pracovně maximálně vytíženým otcem …. a získá otcův černobílý hodnotový svět“. Pracovní doba matky odpovídá rozsahu školní docházky nezletilé, matka má prázdniny, s nezletilou ji jako ženu pojí společné zájmy. U matky má Nela zázemí, bratra Radima a model úplné rodiny, neboť matka žije s Josefem D. Otec nikdy neměl ke kvalitě matčiny péče o nezletilou výhrady. Nezletilá si přeje zůstat s matkou, její současné přání a poměry nebyly  náležitě zjištěny. Závěry znaleckého posudku nejsou aktuální. Dokazování má být doplněno výslechem nezletilé provedeným orgánem sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“), případně soudem. Okresní soud vyhodnotil věc nedbale, s nesprávným dílčím závěrem o otcově trvajícím manželství. Matka byla nucena v důsledku otcova podání vrátit finančnímu úřadu část daňových odpočtů; slevu na dani obdržel na místo matky otec. Okresní soud nevěnoval pozornost zjištění, že v průběhu řízení otcovy výdělky poklesly, a rozhodl o vyživovací povinnosti k nezletilé nesprávně. Matka se domáhala změny rozsudku tak, že nezl. Nela bude svěřena do matčiny péče a otci stanovena povinnost platit ve prospěch nezletilé výživné od data zahájení řízení, v rozsahu odpovídajícím  otcovým výdělkům. Pro případ potvrzení výroku o výchově nezl. Nely, matka vyjádřila výhrady k výrokům o úpravě styku s nezletilou: Obvyklý začátek styku měl být stanoven ve 14.30 hod. Styk o vánočních prázdninách odporuje zájmu nezletilé a jeho rozsah má být rozšířen.

3. Otec ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Podrobným dokazováním bylo zjištěno, že otcův přístup k nezl. Nele je dostatečně empatický,  otec má s nezletilou blízký vztah a je k výchově kompetentní. Dcera se na prostředí u otce úspěšně adaptovala a dobře v něm prospívá. Podle písemného posudku a výpovědi znalce nejsou otcovy výchovné schopnosti, na rozdíl od matky, sníženy. Otec uspokojuje veškeré potřeby nezletilé. V zaměstnání má nárok na 8 týdnů dovolené, kterou může čerpat kdykoli, a může pracovat rovněž z domova. Nele v komunikaci a kontaktech s matkou nebránil. Je připraven vycházet matce v záležitostech jejího styku s nezletilou maximálně vstříc a podporovat pozitivní vztahy mezi nimi. Matka nezl. Nelu ve vztahu k otci nepodporuje, o otci se před dcerou vyjadřuje nevhodně a otce respektuje v jeho rodičovské roli pouze částečně. Komunikaci s otcem se vyhýbá, dehonestuje ho a vytváří napjaté až konfliktní situace, kterým dceru vystavuje. Snažila se ji ovlivnit ve svůj prospěch před znaleckým vyšetřením. Tvrzení o přání nezletilé vyrůstat v matčině péči se nezakládá na pravdě, nýbrž na přání matky. Matčiny postoje týkající se péče nejsou konzistentní. Matka deklarovala zájem o dohodu s úpravou střídavé péče, jindy trvala na výlučné péči a úpravě styku otce s nezletilou. Otec s respektem k doporučením znalce požádal, ať v případě svěření nezletilé do jeho výlučné péče jsou styky nezletilé s matkou upraveny v širokém rozsahu. Komisí pro projednání přestupků byla matka uznána vinnou spácháním přestupku proti občanskému soužití a sankcionována pořádkovou pokutou. Pobírala slevu na daních bez otcova souhlasu, za použití padělaného podpisu. Nela má dobré vztahy se sourozenci Lukášem a Matějem narozeným z předchozího otcova manželství. Její vztah k bratru Radimovi a matčinu partneru Josefu D. je problematický. V úvodu odvolacího jednání otec dále uvedl: Od vydání napadeného rozsudku ke změně v komunikaci mezi rodiči nedošlo. Rodiče nejsou schopni dohodnout se na podstatných nebo jen méně významných záležitostech týkajících se nezletilé. Doplnění znaleckého posudku za těchto okolností postrádá smysl. Matka nepostupuje v zájmu dcery a pokračuje v manipulativním chování. Bezprostředně  před odvolacím jednáním dostavila se do sídla OSPOD s Nelou s odůvodněním, že nezletilá si přeje cosi spontánně sdělit. V průběhu pohovoru s nezletilou vyšlo najevo, že Nela naopak nechce o rodinných záležitostech hovořit.

4. Kolizní opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek  okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Rozsudek byl vydán ve shodě  s procesním stanoviskem opatrovníka. Nezl. Nela výchovné prostředí fakticky střídá a oba rodiče nadále usilují o svěření nezletilé do své výlučné péče. Je v zájmu nezletilé svěřit jí do výchovy otci a matce upravit styk s nezletilou v širokém rozsahu, neboť takové řešení odpovídá výsledkům znaleckého dokazování.

5. V řízení je přítomen cizí prvek v osobě otce, občana Slovenské republiky a okresní soud v odůvodnění rozsudku problematiku s tím spojenou neřešil. Odvolací soud doplnil: Mezinárodní příslušnost českých soudů pro řízení o rodičovské odpovědnosti a úpravě styku s nezl. dítětem zakládá  čl. 8 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti …; nezl. Nela má totiž obvyklé bydliště na území ČR. Při rozhodování o úpravě rodičovské odpovědnosti a styku bylo aplikováno české právo, dle čl. 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, publ. pod č. 141/2001 Sb. m. s.  České soudy jsou mezinárodně příslušné rovněž k řízení a rozhodnutí  o výživě, podle čl. 3 písm. d) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. 12. 2008, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Podle čl. 15 cit. Nařízení a čl. 3 odst. 1 Rozhodnutí Rady  o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES), v řízení o výživném se použije české hmotné právo.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení, které mu předcházelo, v celém rozsahu, postupem podle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že matčino odvolání není převážně důvodné.

7. Podle § 866 o. z. pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte.

8. Podle § 908 o.z. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

9. Podle § 906 odst. 1 věta první před středníkem, věta třetí o. z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

10. Podle § 907 odst. 1 věta první před středníkem o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče.

11. Podle § 907 odst. 2 o. z. při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, nastávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

12. Podle § 907 odst. 3 o. z. soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

13. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 919 o. z. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, … postupuje soud podle § 915 – 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezl. dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

16. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 888 věta první před středníkem, věta třetí o. z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

18. Podle § 891 odst. 1 věta první o. z. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví.

19. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odst. 7. – 36. odůvodnění napadeného rozsudku. Podrobně zjištěné skutečnosti plynou z provedených důkazů a s jedinou výjimkou není důvod na nich cokoli měnit. Nesprávné je pouze zjištění uvedené v odstavci 17., že otcovo manželství s Evou K. dosud trvá. Otec ve své výpovědi před odvolacím soudem uvedl, že toto manželství bylo pravomocně rozvedeno v roce 2011.

20. V odvolacím řízení bylo z částečně shodných tvrzení rodičů, jejich výpovědí a z listinných důkazů dále zjištěno: O nezl. Nelu dosud pečují matka v sudých a otec v lichých týdnech. Při předávání dítěte spolu rodiče ústně nekomunikují a informace o nezletilé si sdělují výhradně elektronickou cestou. Matka uzavřela dne 28. 7. 2018 sňatek s Josefem D.  Manžel matky je zaměstnán jako technik u společnosti Seko Aerospace Olomouc s prům. výdělky  26.000 Kč - 27.000 Kč měsíčně. Plní vyživovací povinnost ke dvěma nezl. dětem v souhrnné částce 6.000 Kč měsíčně. Za bydlení rodina vydává 5.000 Kč měsíčně. Na výživu nezl. Radima S., studenta SPŠ  v Olomouci, staršího z dětí matky, platí jeho otec od roku 2016 částku 8.000 Kč měsíčně. Matčiny příjmy ze zaměstnání činily průměrně v době 1-6/2018 24.830 Kč měsíčně a v době 7-10/2018 24.505 Kč měsíčně. Rodiče si na výživu nezl. Nely  peněžní plnění vzájemně neposkytovali. Otec se podílí na výdajích nezletilé souvisejících se školní docházkou, nákupem školních pomůcek, účastí na školních výletech apod. v rozsahu 50 %. Matka platí pro Nelu taneční školu, obor „streat dance“ částkou 1.200 Kč pololetně. Otec platí poplatek za balet částkou 2.700 Kč pololetně. Plní nadále vyživovací povinnost  k nezl. dětem Lukáši a Matěji K. celkovou částkou 8.000 Kč měsíčně. Se syny, zejména se starším Lukášem, se nepravidelně stýká bez soudní úpravy styku. Za bydlení vydává 12.000 Kč měsíčně,  4.500 Kč měsíčně za služby spojené s bydlením. Otcovy příjmy ze zaměstnání za dobu 2 – 9/2018 odpovídají průměru 33.433 Kč měsíčně. Nezl. Nela je žákyní 3. třídy ZŠ, navštěvuje  dva taneční kroužky. Na hodiny baletu ji ve středu doprovází v týdnech, kdy má nezletilou u sebe otec. Matka neakceptovala návrh, aby nezletilá docházela do obou kroužků pravidelně,  vystoupení baletního kroužku se matka jako divák neúčastní. Nela bývá v častém kontaktu s dětmi otcovy přítelkyně Petry M., ve věku 12 a 8 let, rozumí si s nimi a tráví s nimi některé víkendy. Vztah otce  s  Petrou M. trvá od roku 2015; partneři spolu nebydlí. Věc vedena proti matce pro padělání otcova podpisu byla odložena z důvodu promlčení. Náprava byla zjednána, neboť otci byla dodatečně vyplacena vratka daně za dobu tří let v částce 7.500 Kč a matka zavázána vrátit stejnou neoprávněně přijatou částku finančnímu úřadu. V řízení o přestupku byla  matka  uznána vinnou spácháním přestupku proti občanskému soužití a byla jí uložena peněžní pokuta. Z protokolu o ústním jednání u OSPOD dne 12. 11. 2018 (předcházejícím odvolacímu jednání) je zřejmé, že matka se dostavila s nezl. Nelou bez předvolání a trvala na provedení pohovoru s nezletilou. Ta sdělila, že si přeje být u matky a k otci docházet o víkendech. Po předvolání otce ke stejné schůzce se měla  Nela vyjádřit po rozhovoru s otcem o samotě v tom smyslu, že matka ji k výše popsanému sdělení nutila, což Nela následně před pracovníky OSPOD nepotvrdila. V dalším průběhu jednání se postupně choulila u obou rodičů a nepřála si o věci více mluvit.

21. Návrhům na doplnění znaleckého posudku a provedení výslechu nezl. Nely odvolací soud nevyhověl. Výsledky dokazování  před odvolacím soudem a částečně shodná tvrzení účastníků nenasvědčují tomu, že závěry znalce Ph.Dr. Petra Štěpaníka nejsou aktuální a přesvědčivé. Z protokolu o jednání před OSPOD ze dne 12. 11. 2018 plyne, že opakované dotazy  ke zjištění přání o budoucím výchovném prostředí Nelu evidentně stresují, vyhýbá se odpovědím na ně, a není v jejím zájmu nezletilou vystavovat další psychické zátěži. Dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že takové otázky jsou pro Nelu jako citlivé a vnímavé dítě nepříjemné, působí jí trauma,  neboť nezletilá má ráda oba rodiče, a nechce se proto  k věci vyjadřovat. Je ostatně obecně známou skutečností, že na psychickou zátěž působenou dítěti přímým dotazem, u kterého z rodičů si dítě přeje do budoucna žít, dětští psychologové upozorňují a doporučují otázky uvedeného typu dětem neklást. Ostatní zjištěné skutečnosti přitom poskytují dostatek informací pro rozhodnutí o budoucí výchově nezletilé.

22. Na podkladě všech zjištěných skutečností a za použití citovaných hmotněprávních ustanovení dospěl odvolací soud k zásadně stejným právním závěrům jako soud okresní. Důvod, pro který nelze rozhodnout o střídavé výchově, pojmenovali oba rodiče i znalec. Spočívá v naprosté absenci vzájemné komunikace rodičů o podstatných záležitostech dítěte. Při rozhodování, kterého z rodičů preferovat s ohledem na nejlepší zájem dítěte (dle §§ 866, 906 odst. 1 a 907 odst. 2 o. z.) jako osobu schopnou zajistit všestranně kvalitní péči o nezletilou, převažují pozitivní předpoklady u otce. Matka stanovisko ke způsobu budoucí výchovy nezletilé v průběhu  řízení opakovaně měnila. Na rozdíl od otce neprojevila ochotu umožnit otci široký styk s nezletilou, naopak, pro případ svěření dcery do její péče spontánně navrhla, ať je styk otce s Nelou omezen na běžný víkendový styk v každém druhém týdnu. Podle výsledků dokazování matka nevede ani svého nezl. syna Radima k udržování  kontaktů s jeho otcem. Před Nelou se o otci vyjadřovala nevhodně a vulgárně a Nelu tímto způsobem manipulovala. O nedostatku matčiny vstřícné komunikace nezbytné pro dohodu v záležitostech týkajících se např. zájmové činnosti nezletilé vypovídá zjištění, že předběžná dohoda rodičů sjednaná za součinnosti s OSPOD byla zmařena pro změnu matčina stanoviska. Matka se v přítomnosti nezletilé dopustila vůči otci fyzického útoku kvalifikovaného jako přestupek, což dokládá, že své negativní emoce vůči otci není schopna v přítomnosti dítěte potlačit a nezletilou nezatěžovat rodičovským konfliktem více, než je nevyhnutelné. Matce rovněž neprospívá, že v minulosti na úkor otce se finančně obohatila (viz  povinnost matky vrátit finančnímu úřadu neoprávněně přijatou vratku daně, následně vyplacenou otci). U otce obdobné nedostatky při zjišťování jeho výchovné způsobilosti nebyly zjištěny. Z  dosavadních postojů otce je zřejmé, že je připraven a schopen při výchově dítěte s matkou spolupracovat a jejím kontaktům s nezletilou neklást překážky. K rozhodnutí okresního soudu o svěření nezl. Nely do výlučné péče otce (podle § 906 – 907 o. z.) odvolací soud neměl výhrady.

23. S těmito závěry odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a stanovil předběžnou vykonatelnost výroku o svěření nezl. Nely do výlučné otcovy péče k datu vyhlášení rozsudku.

24. Vyživovací povinnost matky vůči nezl. Nele za dobu fakticky probíhající střídavé výchovy podle otcova tvrzení je splněna. Povinnost matky platit na výživu nezl. Nely částku 3.500 Kč měsíčně byla stanovena (podle § 911, § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 a § 919 o. z.) s účinností od 1. 12. 2018 do budoucna. Uvedená částka odpovídá výdělkovým schopnostem a možnostem matky a jejím osobním poměrům a současně odůvodněným potřebám nezletilé, které uspokojuje (zčásti finančně) rovněž otec. Matka, žijící ve společné domácnosti s výdělečně činným manželem, plní dále vyživovací povinnost ke staršímu 16letému synovi zajištěnému rovněž výživným od svého otce ve výši 8.000 Kč měsíčně. Potřeby nezl. Nely jsou zvvyšovány nad průměr odpovídající věku nezletilé především její zájmovou činností.

25. Výrok o vyživovací povinnosti matky vůči nezl. Nele v odstavcích II. a III. byl proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn způsobem zřejmým z odstavce II. výroku tohoto rozsudku.

26. Matčiny výhrady k úpravě jejího styku s nezletilou za použití §  888 a § 891 odst. 1 o. z. hodnotil odvolací soud jako částečně opodstatněné. Počátek styku byl posunut na 17.00 hod., aby byl otci poskytnut (zpravidla po ukončení školního vyučování) časový prostor pro řádnou přípravu nezletilé ke styku. V zájmu upevňování citových vazeb Nely k oběma rodičům je žádoucí, aby nezletilá měla možnost strávit s matkou , které nebyla svěřena do péče, o vánočních prázdninách buď delší čas (asi týden v letech se sudým letopočtem), případně podstatnou část vánočních svátků, včetně Štědrého dne (od 23. 12. do 25. 12. v letech  s lichým letopočtem).

27. V odstavcích IV. – XII.   výroku   byl    rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn  výrokem tohoto rozsudku v odstavci III.

28. Podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení. Jde o řízení, které mohlo být zahájeno i bez návrhu, a rodiče se navíc práva na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů vzdali.

29. Podle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. je každý z rodičů povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem částku 6.225 Kč. Jedná se o náklady, které mají státu nahradit oba rodiče rovným dílem a okresním soudem byly vyčísleny chybně. Činí souhrnně 12.450 Kč, nikoli 12.250Kč;  okresní soud do jejich výčtu nezahrnul částku 200 Kč zaplacenou (vedle znalečného) z rozpočtových prostředků za vystavení lékařské zprávy (viz č. l. 222).


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb.).  


Ostrava 15. listopadu 2018


JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu



ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci péče o

nezletilou: Nela S., narozená dne xxx

dítě rodičů: matka Mgr. Iva D. S., narozená dne xxx o úpravu rodičovské odpovědnosti, výživy a styku s nezl. dítětem,

k odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 5. 2018, č. j. 0 P 212/2014-706, 40 P a Nc 62/2015


takto:

I. Rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku se potvrzuje a odvolací soud stanoví jeho předběžnou vykonatelnost k datu vyhlášení tohoto rozsudku.

II. V odstavcích II. a III. výroku rozsudek okresního soudu se mění následovně:

Matka Mgr. Iva S. je povinna platit na výživu nezl. Nely S. s účinností od 1. 12. 2018 do budoucna částku 3.500 Kč měsíčně ke každému prvému dni v měsíci předem k rukám otce Ing. Radoslava K., Ph.D.

Částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek matce doručen, je matka povinna zaplatit k rukám otce ve lhůtě tří dnů od doručení rozsudku.

III. V odstavcích IV. – XII. výroku rozsudek okresního soudu se mění takto:

Matka je oprávněna stýkat se s nezl. Nelou, s výjimkou styku o velikonočních, jarních, hlavních letních, podzimních a vánočních prázdninách

- v každém sudém kalendářním týdnu od pátku 17.00 hod. do bezprostředně následující neděle 18.00 hod.,

- o jarních prázdninách v každém sudém roce od pátku bezprostředně předcházejícího prvému dni jarních prázdnin 17.00 hod. do neděle, kterou prázdniny končí, 18.00 hod.,

- o velikonočních prázdninách v každém lichém roce od Zeleného čtvrtku 17.00 hod. do Velikonočního pondělí 18.00 hod.,

- o hlavních letních prázdninách každého roku od 15. 7. do 29. 7. a od 16. 8. do 30. 8., od 17.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku,

- o podzimních prázdninách v každém sudém roce ode dne těmto prázdninám bezprostředně předcházejícího 17.00 hod. do posledního dne prázdnin 18.00 hod. a

- o vánočních prázdninách v každém sudém roce od 26. 12. do 1. 1. bezprostředně následujícího roku a v každém lichém roce od 23. 12. do 25. 12., od 9.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku.

Otec je povinen nezl. Nelu ke styku řádně připravenou předat matce na počátku každého termínu styku před domem v místě svého bydliště a matka je povinna na konci každého termínu styku na stejném místě nezl. Nelu předat otci.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem.

V. Na náhradě nákladů České republiky za řízení před okresním soudem jsou povinni zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci

- matka částku 6.225 Kč a

- otec částku 6.225 Kč.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem okresní soud svěřil nezl. Nelu do otcovy péče. Matce uložil povinnost platit na výživu nezletilé s účinností od právní moci rozsudku ke každému 1. dni v měsíci předem částku 3.500 Kč měsíčně k rukám otce, s tím, že dluh na výživném za dobu od 1. 2. 2015 do právní moci výroku o úpravě péče rodičům nevznikl. Styk matky s nezl. Nelou upravil

- v každém sudém kalendářním týdnu od pátku 18.00 hod. do bezprostředně následující neděle 18.00 hod.,

- v době hlavních letních prázdnin od 15. 7. do 29. 7. a od 16. 8. do 30. 8., od 18.00 hod. prvého dne styku do 18.00 hod. posledního dne styku,

- v době Vánoc v každém lichém kalendářním roce od 23. 12. 18.00 hod. do 30. 12. 18.00 hod. a v každém sudém kalendářním roce od 30. 12. 18.00 hod. do 1. 1. bezprostředně následujícího roku 18.00 hod.,

- v období Velikonoc od Zeleného čtvrtku 18.00 hod. do Velikonočního pondělí 18.00 hod.,

- v každém sudém kalendářním roce v době jarních prázdnin od pátku jarním prázdninám předcházejícího 18.00 hod. do následující neděle, kterou prázdniny končí, 18.00 hod.,

- v každém sudém kalendářním roce v době podzimních prázdnin ode dne předcházejícího těmto prázdninám 18.00 hod. do posledního dne prázdnin 18.00 hod.,

s vyloučením běžného styku matky s nezletilou po dobu jarních, velikonočních, letních, podzimních a vánočních prázdnin, a upravil povinnosti obou rodičů v souvislosti s realizací styku. Na náhradě nákladů prvostupňového řízení uložil každému rodiči povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Olomouci částku 6.125 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. V poměru mezi účastníky žádnému z nich právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení nepřiznal.

2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podala matka včasné odvolání. Výrok o úpravě výchovy neodpovídá - podle matčina mínění - skutečné rodinné situaci, nerespektuje potřeby nezl. Nely a předpoklady rodičů k řádné výchově dítěte. Matka se dříve domnívala, že nejvhodnějším řešením bude výchova střídavá, avšak rodičům se nepodařilo překlenout partnerský rozchod, rodiče spolu na potřebné úrovni nekomunikují; střídání výchovného prostředí za této situace odporuje zájmu nezletilé. Otec navzdory tomu trval nevhodně na tom, ať je nezl. Nela svěřena do střídavé péče rodičů. V minulosti postupoval necitlivě při výběru základní školy a zájmových kroužků. Pro 8letou dívku, která se s matkou identifikuje, je matka v rodině klíčovou osobou. Otec jí stejný vzor nemůže nabídnout. Znalecký posudek otce mírně preferoval, neboť matka použila v jednom případě pro otce nevhodné označení. Má totiž na otce „alergii“, což lze omluvit tím, že otec ji v minulosti nechával sledovat, zjišťoval podrobnosti z jejího života, obtěžoval svými návštěvami matčina bývalého manžela a bývalou partnerku matčina přítele, na matku podával opakovaně podněty; matka nesla popsané zásahy do soukromí nelibě. Výtku znalce týkající se jejího nevhodného vyjadřování se o otci matka akceptovala a nezletilou ve vztahu k otci poté neovlivňovala. Otec má podle znalce přesně stanovený hodnotový žebříček, podle něhož se rozhoduje a žádá, aby také ostatní jeho pravidla respektovali, odmítá jiný názor a je netolerantní k chybám a úsudkům ostatních. Pro výchovu nezl. Nely mu chybí tolerance a pochopení potřeb dítěte. Nezl. Nela se otce bojí, snaží se mu vyhovět a vyhnout se tím konfliktu. U otce bude vyrůstat jako ve vězení. Na matku bude nucena zapomenout, neboť otec zmínky o matce nepřipouští, a nezletilá se před ním nesmí matky ani dotknout. Kontakt s matkou vyhledává, jakmile se ocitne z otcova dohledu. Na výlučnou otcovu péči není zvyklá. Otec je vědeckým pracovníkem a vykonává svou práci také mimo běžnou pracovní dobu. Ačkoli může pracovat v režimu „home office“, bude pracovat (doma) na úkor času věnovanému dítěti. Žije sám a jeho kontakty s dalšími dvěma dětmi či spíše jen se starším z nich nejsou pravidelné, uskutečňují se průměrně jednou za 2 týdny. Nela „bude vyrůstat jako jedináček, s pracovně maximálně vytíženým otcem …. a získá otcův černobílý hodnotový svět“. Pracovní doba matky odpovídá rozsahu školní docházky nezletilé, matka má prázdniny, s nezletilou ji jako ženu pojí společné zájmy. U matky má Nela zázemí, bratra Radima a model úplné rodiny, neboť matka žije s Josefem D. Otec nikdy neměl ke kvalitě matčiny péče o nezletilou výhrady. Nezletilá si přeje zůstat s matkou, její současné přání a poměry nebyly náležitě zjištěny. Závěry znaleckého posudku nejsou aktuální. Dokazování má být doplněno výslechem nezletilé provedeným orgánem sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“), případně soudem. Okresní soud vyhodnotil věc nedbale, s nesprávným dílčím závěrem o otcově trvajícím manželství. Matka byla nucena v důsledku otcova podání vrátit finančnímu úřadu část daňových odpočtů; slevu na dani obdržel na místo matky otec. Okresní soud nevěnoval pozornost zjištění, že v průběhu řízení otcovy výdělky poklesly, a rozhodl o vyživovací povinnosti k nezletilé nesprávně. Matka se domáhala změny rozsudku tak, že nezl. Nela bude svěřena do matčiny péče a otci stanovena povinnost platit ve prospěch nezletilé výživné od data zahájení řízení, v rozsahu odpovídajícím otcovým výdělkům. Pro případ potvrzení výroku o výchově nezl. Nely, matka vyjádřila výhrady k výrokům o úpravě styku s nezletilou: Obvyklý začátek styku měl být stanoven ve 14.30 hod. Styk o vánočních prázdninách odporuje zájmu nezletilé a jeho rozsah má být rozšířen.

3. Otec ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Podrobným dokazováním bylo zjištěno, že otcův přístup k nezl. Nele je dostatečně empatický, otec má s nezletilou blízký vztah a je k výchově kompetentní. Dcera se na prostředí u otce úspěšně adaptovala a dobře v něm prospívá. Podle písemného posudku a výpovědi znalce nejsou otcovy výchovné schopnosti, na rozdíl od matky, sníženy. Otec uspokojuje veškeré potřeby nezletilé. V zaměstnání má nárok na 8 týdnů dovolené, kterou může čerpat kdykoli, a může pracovat rovněž z domova. Nele v komunikaci a kontaktech s matkou nebránil. Je připraven vycházet matce v záležitostech jejího styku s nezletilou maximálně vstříc a podporovat pozitivní vztahy mezi nimi. Matka nezl. Nelu ve vztahu k otci nepodporuje, o otci se před dcerou vyjadřuje nevhodně a otce respektuje v jeho rodičovské roli pouze částečně. Komunikaci s otcem se vyhýbá, dehonestuje ho a vytváří napjaté až konfliktní situace, kterým dceru vystavuje. Snažila se ji ovlivnit ve svůj prospěch před znaleckým vyšetřením. Tvrzení o přání nezletilé vyrůstat v matčině péči se nezakládá na pravdě, nýbrž na přání matky. Matčiny postoje týkající se péče nejsou konzistentní. Matka deklarovala zájem o dohodu s úpravou střídavé péče, jindy trvala na výlučné péči a úpravě styku otce s nezletilou. Otec s respektem k doporučením znalce požádal, ať v případě svěření nezletilé do jeho výlučné péče jsou styky nezletilé s matkou upraveny v širokém rozsahu. Komisí pro projednání přestupků byla matka uznána vinnou spácháním přestupku proti občanskému soužití a sankcionována pořádkovou pokutou. Pobírala slevu na daních bez otcova souhlasu, za použití padělaného podpisu. Nela má dobré vztahy se sourozenci Lukášem a Matějem narozeným z předchozího otcova manželství. Její vztah k bratru Radimovi a matčinu partneru Josefu D. je problematický. V úvodu odvolacího jednání otec dále uvedl: Od vydání napadeného rozsudku ke změně v komunikaci mezi rodiči nedošlo. Rodiče nejsou schopni dohodnout se na podstatných nebo jen méně významných záležitostech týkajících se nezletilé. Doplnění znaleckého posudku za těchto okolností postrádá smysl. Matka nepostupuje v zájmu dcery a pokračuje v manipulativním chování. Bezprostředně před odvolacím jednáním dostavila se do sídla OSPOD s Nelou s odůvodněním, že nezletilá si přeje cosi spontánně sdělit. V průběhu pohovoru s nezletilou vyšlo najevo, že Nela naopak nechce o rodinných záležitostech hovořit.

4. Kolizní opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Rozsudek byl vydán ve shodě s procesním stanoviskem opatrovníka. Nezl. Nela výchovné prostředí fakticky střídá a oba rodiče nadále usilují o svěření nezletilé do své výlučné péče. Je v zájmu nezletilé svěřit jí do výchovy otci a matce upravit styk s nezletilou v širokém rozsahu, neboť takové řešení odpovídá výsledkům znaleckého dokazování.

5. V řízení je přítomen cizí prvek v osobě otce, občana Slovenské republiky a okresní soud v odůvodnění rozsudku problematiku s tím spojenou neřešil. Odvolací soud doplnil: Mezinárodní příslušnost českých soudů pro řízení o rodičovské odpovědnosti a úpravě styku s nezl. dítětem zakládá čl. 8 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti …; nezl. Nela má totiž obvyklé bydliště na území ČR. Při rozhodování o úpravě rodičovské odpovědnosti a styku bylo aplikováno české právo, dle čl. 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, publ. pod č. 141/2001 Sb. m. s. České soudy jsou mezinárodně příslušné rovněž k řízení a rozhodnutí o výživě, podle čl. 3 písm. d) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. 12. 2008, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Podle čl. 15 cit. Nařízení a čl. 3 odst. 1 Rozhodnutí Rady o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES), v řízení o výživném se použije české hmotné právo.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení, které mu předcházelo, v celém rozsahu, postupem podle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že matčino odvolání není převážně důvodné.

7. Podle § 866 o. z. pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte.

8. Podle § 908 o.z. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

9. Podle § 906 odst. 1 věta první před středníkem, věta třetí o. z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

10. Podle § 907 odst. 1 věta první před středníkem o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče.

11. Podle § 907 odst. 2 o. z. při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, nastávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

12. Podle § 907 odst. 3 o. z. soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

13. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 919 o. z. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, … postupuje soud podle § 915 – 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezl. dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

16. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 888 věta první před středníkem, věta třetí o. z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

18. Podle § 891 odst. 1 věta první o. z. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví.

19. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odst. 7. – 36. odůvodnění napadeného rozsudku. Podrobně zjištěné skutečnosti plynou z provedených důkazů a s jedinou výjimkou není důvod na nich cokoli měnit. Nesprávné je pouze zjištění uvedené v odstavci 17., že otcovo manželství s Evou K. dosud trvá. Otec ve své výpovědi před odvolacím soudem uvedl, že toto manželství bylo pravomocně rozvedeno v roce 2011.

20. V odvolacím řízení bylo z částečně shodných tvrzení rodičů, jejich výpovědí a z listinných důkazů dále zjištěno: O nezl. Nelu dosud pečují matka v sudých a otec v lichých týdnech. Při předávání dítěte spolu rodiče ústně nekomunikují a informace o nezletilé si sdělují výhradně elektronickou cestou. Matka uzavřela dne 28. 7. 2018 sňatek s Josefem D. Manžel matky je zaměstnán jako technik u společnosti Seko Aerospace Olomouc s prům. výdělky 26.000 Kč - 27.000 Kč měsíčně. Plní vyživovací povinnost ke dvěma nezl. dětem v souhrnné částce 6.000 Kč měsíčně. Za bydlení rodina vydává 5.000 Kč měsíčně. Na výživu nezl. Radima S., studenta SPŠ v Olomouci, staršího z dětí matky, platí jeho otec od roku 2016 částku 8.000 Kč měsíčně. Matčiny příjmy ze zaměstnání činily průměrně v době 1-6/2018 24.830 Kč měsíčně a v době 7-10/2018 24.505 Kč měsíčně. Rodiče si na výživu nezl. Nely peněžní plnění vzájemně neposkytovali. Otec se podílí na výdajích nezletilé souvisejících se školní docházkou, nákupem školních pomůcek, účastí na školních výletech apod. v rozsahu 50 %. Matka platí pro Nelu taneční školu, obor „streat dance“ částkou 1.200 Kč pololetně. Otec platí poplatek za balet částkou 2.700 Kč pololetně. Plní nadále vyživovací povinnost k nezl. dětem Lukáši a Matěji K. celkovou částkou 8.000 Kč měsíčně. Se syny, zejména se starším Lukášem, se nepravidelně stýká bez soudní úpravy styku. Za bydlení vydává 12.000 Kč měsíčně, 4.500 Kč měsíčně za služby spojené s bydlením. Otcovy příjmy ze zaměstnání za dobu 2 – 9/2018 odpovídají průměru 33.433 Kč měsíčně. Nezl. Nela je žákyní 3. třídy ZŠ, navštěvuje dva taneční kroužky. Na hodiny baletu ji ve středu doprovází v týdnech, kdy má nezletilou u sebe otec. Matka neakceptovala návrh, aby nezletilá docházela do obou kroužků pravidelně, vystoupení baletního kroužku se matka jako divák neúčastní. Nela bývá v častém kontaktu s dětmi otcovy přítelkyně Petry M., ve věku 12 a 8 let, rozumí si s nimi a tráví s nimi některé víkendy. Vztah otce s Petrou M. trvá od roku 2015; partneři spolu nebydlí. Věc vedena proti matce pro padělání otcova podpisu byla odložena z důvodu promlčení. Náprava byla zjednána, neboť otci byla dodatečně vyplacena vratka daně za dobu tří let v částce 7.500 Kč a matka zavázána vrátit stejnou neoprávněně přijatou částku finančnímu úřadu. V řízení o přestupku byla matka uznána vinnou spácháním přestupku proti občanskému soužití a byla jí uložena peněžní pokuta. Z protokolu o ústním jednání u OSPOD dne 12. 11. 2018 (předcházejícím odvolacímu jednání) je zřejmé, že matka se dostavila s nezl. Nelou bez předvolání a trvala na provedení pohovoru s nezletilou. Ta sdělila, že si přeje být u matky a k otci docházet o víkendech. Po předvolání otce ke stejné schůzce se měla Nela vyjádřit po rozhovoru s otcem o samotě v tom smyslu, že matka ji k výše popsanému sdělení nutila, což Nela následně před pracovníky OSPOD nepotvrdila. V dalším průběhu jednání se postupně choulila u obou rodičů a nepřála si o věci více mluvit.

21. Návrhům na doplnění znaleckého posudku a provedení výslechu nezl. Nely odvolací soud nevyhověl. Výsledky dokazování před odvolacím soudem a částečně shodná tvrzení účastníků nenasvědčují tomu, že závěry znalce Ph.Dr. Petra Štěpaníka nejsou aktuální a přesvědčivé. Z protokolu o jednání před OSPOD ze dne 12. 11. 2018 plyne, že opakované dotazy ke zjištění přání o budoucím výchovném prostředí Nelu evidentně stresují, vyhýbá se odpovědím na ně, a není v jejím zájmu nezletilou vystavovat další psychické zátěži. Dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že takové otázky jsou pro Nelu jako citlivé a vnímavé dítě nepříjemné, působí jí trauma, neboť nezletilá má ráda oba rodiče, a nechce se proto k věci vyjadřovat. Je ostatně obecně známou skutečností, že na psychickou zátěž působenou dítěti přímým dotazem, u kterého z rodičů si dítě přeje do budoucna žít, dětští psychologové upozorňují a doporučují otázky uvedeného typu dětem neklást. Ostatní zjištěné skutečnosti přitom poskytují dostatek informací pro rozhodnutí o budoucí výchově nezletilé.

22. Na podkladě všech zjištěných skutečností a za použití citovaných hmotněprávních ustanovení dospěl odvolací soud k zásadně stejným právním závěrům jako soud okresní. Důvod, pro který nelze rozhodnout o střídavé výchově, pojmenovali oba rodiče i znalec. Spočívá v naprosté absenci vzájemné komunikace rodičů o podstatných záležitostech dítěte. Při rozhodování, kterého z rodičů preferovat s ohledem na nejlepší zájem dítěte (dle §§ 866, 906 odst. 1 a 907 odst. 2 o. z.) jako osobu schopnou zajistit všestranně kvalitní péči o nezletilou, převažují pozitivní předpoklady u otce. Matka stanovisko ke způsobu budoucí výchovy nezletilé v průběhu řízení opakovaně měnila. Na rozdíl od otce neprojevila ochotu umožnit otci široký styk s nezletilou, naopak, pro případ svěření dcery do její péče spontánně navrhla, ať je styk otce s Nelou omezen na běžný víkendový styk v každém druhém týdnu. Podle výsledků dokazování matka nevede ani svého nezl. syna Radima k udržování kontaktů s jeho otcem. Před Nelou se o otci vyjadřovala nevhodně a vulgárně a Nelu tímto způsobem manipulovala. O nedostatku matčiny vstřícné komunikace nezbytné pro dohodu v záležitostech týkajících se např. zájmové činnosti nezletilé vypovídá zjištění, že předběžná dohoda rodičů sjednaná za součinnosti s OSPOD byla zmařena pro změnu matčina stanoviska. Matka se v přítomnosti nezletilé dopustila vůči otci fyzického útoku kvalifikovaného jako přestupek, což dokládá, že své negativní emoce vůči otci není schopna v přítomnosti dítěte potlačit a nezletilou nezatěžovat rodičovským konfliktem více, než je nevyhnutelné. Matce rovněž neprospívá, že v minulosti na úkor otce se finančně obohatila (viz povinnost matky vrátit finančnímu úřadu neoprávněně přijatou vratku daně, následně vyplacenou otci). U otce obdobné nedostatky při zjišťování jeho výchovné způsobilosti nebyly zjištěny. Z dosavadních postojů otce je zřejmé, že je připraven a schopen při výchově dítěte s matkou spolupracovat a jejím kontaktům s nezletilou neklást překážky. K rozhodnutí okresního soudu o svěření nezl. Nely do výlučné péče otce (podle § 906 – 907 o. z.) odvolací soud neměl výhrady.

23. S těmito závěry odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a stanovil předběžnou vykonatelnost výroku o svěření nezl. Nely do výlučné otcovy péče k datu vyhlášení rozsudku.

24. Vyživovací povinnost matky vůči nezl. Nele za dobu fakticky probíhající střídavé výchovy podle otcova tvrzení je splněna. Povinnost matky platit na výživu nezl. Nely částku 3.500 Kč měsíčně byla stanovena (podle § 911, § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 a § 919 o. z.) s účinností od 1. 12. 2018 do budoucna. Uvedená částka odpovídá výdělkovým schopnostem a možnostem matky a jejím osobním poměrům a současně odůvodněným potřebám nezletilé, které uspokojuje (zčásti finančně) rovněž otec. Matka, žijící ve společné domácnosti s výdělečně činným manželem, plní dále vyživovací povinnost ke staršímu 16letému synovi zajištěnému rovněž výživným od svého otce ve výši 8.000 Kč měsíčně. Potřeby nezl. Nely jsou zvvyšovány nad průměr odpovídající věku nezletilé především její zájmovou činností.

25. Výrok o vyživovací povinnosti matky vůči nezl. Nele v odstavcích II. a III. byl proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn způsobem zřejmým z odstavce II. výroku tohoto rozsudku.

26. Matčiny výhrady k úpravě jejího styku s nezletilou za použití § 888 a § 891 odst. 1 o. z. hodnotil odvolací soud jako částečně opodstatněné. Počátek styku byl posunut na 17.00 hod., aby byl otci poskytnut (zpravidla po ukončení školního vyučování) časový prostor pro řádnou přípravu nezletilé ke styku. V zájmu upevňování citových vazeb Nely k oběma rodičům je žádoucí, aby nezletilá měla možnost strávit s matkou , které nebyla svěřena do péče, o vánočních prázdninách buď delší čas (asi týden v letech se sudým letopočtem), případně podstatnou část vánočních svátků, včetně Štědrého dne (od 23. 12. do 25. 12. v letech s lichým letopočtem).

27. V odstavcích IV. – XII. výroku byl rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn výrokem tohoto rozsudku v odstavci III.

28. Podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení. Jde o řízení, které mohlo být zahájeno i bez návrhu, a rodiče se navíc práva na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů vzdali.

29. Podle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. je každý z rodičů povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem částku 6.225 Kč. Jedná se o náklady, které mají státu nahradit oba rodiče rovným dílem a okresním soudem byly vyčísleny chybně. Činí souhrnně 12.450 Kč, nikoli 12.250Kč; okresní soud do jejich výčtu nezahrnul částku 200 Kč zaplacenou (vedle znalečného) z rozpočtových prostředků za vystavení lékařské zprávy (viz č. l. 222).


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb.).


Ostrava 15. listopadu 2018


JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu