Spisová značka: 26Co 40/2018
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
Datum rozhodnutí:02/21/2018
Typ rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Lhůty
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb.
§ 58 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)
Kategorie rozhodnutí:C
26 Co 40/2018
USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců JUDr. Miluše Krejzlíkové a JUDr. Drahomíry Šorfové ve věci

žalobkyně: MP, narozená dne ---
bytem ---
zastoupená advokátkou Mgr. Simonou Vomáčkovou
sídlem Trutnov, Horská 888

proti
žalovanému: Mgr. ZP, narozený dne ---
bytem ---
zastoupený advokátkou JUDr. Zuzanou Volfovou
sídlem Trutnov, Svatojánské náměstí 47

o vypořádání společného jmění manželů, o návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty

k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. ledna 2018 č. j. 9 C 311/2017-31


takto:

Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud zamítl návrh žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne 25. 10. 2017 domáhala vypořádání společného jmění manželů, avšak nezaplatila soudní poplatek, a proto ji okresní soud vyzval k zaplacení soudního poplatku v 15denní lhůtě usnesením ze dne 27. 10. 2017 č. j. 9 C 311/2017-24. Výzva byla doručena právní zástupkyni žalobkyně dne 1. 11. 2017; žalobkyně soudní poplatek nezaplatila a okresní soud usnesením ze dne 23. 11. 2017 č. j. 9 C 311/2017-25 řízení zastavil.

Žalobkyně podala proti usnesení o zastavení řízení včas odvolání a současně požádala o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku, ve kterém uvedla, že dne 14. 11. 2017 zaplatila soudní poplatek 7 000 Kč ze svého účtu a zkontrolovala, že částka byla z jejího účtu odepsána. Dne 18. 11. 2017 zjistila, že se jí poukázaná částka vrátila zpět na účet, a proto v nejbližší pracovní den, tzn. 20. 11. 2017, soudní poplatek zaplatila v pokladně soudu. Důvodem, proč soudní poplatek nebyl uhrazen na základě jejího převodního příkazu ze dne 14. 11. 2017, byla zřejmě chyba v psaní, které se dopustila při zadávání čísla účtu soudu (omylem vynechala pomlčku mezi předčíslím a číslem účtu). V okamžiku, kdy chybu zjistila, bez jakéhokoliv odkladu poplatek zaplatila, přičemž důvod, pro který lhůtu zmeškala, je omluvitelný.

Okresní soud v napadeném usnesení dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku nelze vyhovět, protože nelze rozhodnout podle ustanovení § 58 o. s. ř., když uzavřel, že zákon o soudních poplatcích je ve vztahu k občanskému soudnímu řádu zákonem speciálním a zaplacení soudního poplatku nelze považovat za procesní úkon ve smyslu občanského soudního řádu. O tom ostatně svědčí dle okresního soudu skutečnost, že zákon o soudních poplatcích ve znění účinném do 29. 9. 2017 obsahoval ustanovení o podmínkách, za kterých bylo možno prominout zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku. I kdyby však okresní soud dospěl k opačnému závěru, nebylo by možno návrhu na prominutí zmeškání lhůty vyhovět, protože nebyl podán včas. Soudní poplatek byl ze strany žalobkyně opožděně zaplacen dne 20. 11. 2017, návrh na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku byl však podán až dne 6. 12. 2017. Se zmeškaným úkonem (zaplacení soudního poplatku dne 20. 11. 2017) tedy nebylo spojeno podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty, tento návrh byl podán až šestnáctý den po opožděném zaplacení soudního poplatku.

Proti usnesení okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Zopakovala okolnosti placení soudního poplatku z jejího účtu a uváděla, že současně s úhradou soudního poplatku v podatelně soudu požádala přípisem o pokračování v řízení, přičemž obsahově je tato žádost rovněž návrhem na prominutí lhůty k zaplacení soudního poplatku. Důvodem, proč soudní poplatek nebyl uhrazen na základě jí zadaného převodního příkazu, byla zřejmě chyba v psaní, které se dopustila při zadávání čísla bankovního účtu soudu, kdy omylem vynechala pomlčku mezi předčíslím a číslem účtu a žalobkyně má za to, že jde o důvod omluvitelný. Navrhla, aby bylo usnesení okresního soudu změněno a bylo jí prominuto zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení okresního soudu i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění účinném od 30. 9. 2017, tj. ve znění zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „zákona o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Dle § 13 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud nebo správa soudu podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak.

Dle § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem okresního soudu, že ve věcech poplatků nelze postupovat podle občanského soudního řádu a odkazuje na ust. § 13 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, dle kterého ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak. Přesto však odvolací soud dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně nelze vyhovět.

Řízení bylo zahájeno 25. 10. 2017 a je proto nutno postupovat dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017, tj. ve znění zákona č. 296/2017 Sb. V důsledku provedené novely zákona o soudních poplatcích doznalo ustanovení § 9 odst. 1 podstatné změny a není již aplikovatelný závěr, který vyplýval z ustálené judikatury, dle kterého zaplatil-li účastník soudní poplatek až po uplynutí lhůty k podání odvolání do rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacený soudní poplatek, ale před rozhodnutím odvolacího soudu, odvolací soud rozhodnutí okresního soudu změní tak, že se řízení nezastavuje (srov. 29 Icdo 38/2015). Od 30. 9. 2017 naopak platí, že k zaplacenému soudnímu poplatku se po marném uplynutí lhůty nepřihlíží (§ 9 odst. 1 věta třetí zákona o soudních poplatcích), když i z důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb. vyplývá, že cílem novelizace zákona o soudních poplatcích bylo „zjednodušit postup soudu v případě, kdy byl poplatek zaplacen po vydání usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku“.

Žalobkyně proti usnesení o zastavení řízení podala odvolání a zároveň navrhla prominutí zmeškání lhůty, která jí byla určena k zaplacení soudního poplatku. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzve soud poplatníka k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Lhůta k zaplacení soudního poplatku takto určená soudem má dle přesvědčení odvolacího soudu stále povahu lhůty soudcovské (WALTR, R. Zákon o soudních poplatcích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 30; shodně s tím srov. i R 22/1971), přičemž postupem podle § 58 o. s. ř. nelze prominout zmeškání soudcovské lhůty, ale pouze zákonných procesních lhůt (DRÁPAL, BUREŠ a kol. Občanský soudní řád I 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2009. s. 403 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2002 sp. zn. 29 Odo 544/2001). Protože zmeškání soudcovské lhůty nelze prominout, je usnesení okresního soudu věcně správné a odvolací soud proto napadené rozhodnutí dle § 219 o. s. ř. potvrdil.


Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 237 a § 241a o. s. ř.).

Hradec Králové 21. února 2018

předsedkyně senátu