Spisová značka: 56Co 162/2018
Soud:Krajský soud v Ostravě
Datum rozhodnutí:08/15/2018
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci

nezletilé: N. P., narozená dne xxx

dcery rodičů: matka Mgr. D. P., narozená dne xxx

občanka Slovenské republiky

o úpravu péče a výživného rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů,

k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2018, č. j. 0 Nc 12045/2017-174, 76 P a Nc 56/2017


takto:

I. Rozsudek okresního soudu v odstavcích I. a II. výroku se potvrzuje.

II. V odstavcích III. a IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto:

Otec M. P. je povinen zaplatit ve prospěch nezl. N. P. k rukám matky Mgr. D. P. na dlužném výživném za dobu od 15. 2. 2017 do 31. 8. 2018 včetně částku 4.750 Kč do tří dnů od doručení tohoto rozsudku otci.

S účinností od 1. 9. 2018 nadále je otec povinen platit na výživu nezl. N. P. vždy prvého dne v měsíci předem částku 4.000 Kč měsíčně k rukám matky.

Částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data doručení rozsudku.

Stejná úprava výživného bude platit rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení.

IV. Otec M. P.  je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 11.858 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.  


Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ostravě rozsudkem svěřil nezl. N. do péče matky a rozhodl, že stejná úprava péče je platná rovněž po právní moci výroku o rozvodu manželství rodičů. Otci určil povinnost s účinností od 15. 2. 2017 platit na výživu nezl. N. k rukám matky částku 1.900 Kč měsíčně a od právní moci výroku rozsudku okresního soudu v odstavci I. a výroku o rozvodu manželství rodičů částku 4.000 Kč měsíčně. Určil splatnost výživného na 1. den v měsíci předem a povinnost otce výživné splatné za dobu od 1. 5. 2018 do konce měsíce následujícího po doručení rozsudku zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení. Dluh na výživném za dobu od 15. 2. 2017 do 30. 4. 2018 vyčíslil na částku 27.550 Kč splatnou do 3 měsíců od doručení rozsudku k rukám matky. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a otci určil povinnost k náhradě nákladů České republice na účet Okresního soudu v Ostravě ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku v částce 11.858 Kč.

2. Otec proti rozsudku podal včasné odvolání, v němž namítl nesprávné právní posouzení věci okresním soudem. Ze znaleckého posudku znalkyně Ph.Dr. Ludmily Mrkvicové doplněného výslechem znalkyně vyplynulo, že pro zdravý vývoj nezl. N. je vhodným modelem střídání péče obou rodičů vždy po jednom týdnu. Oba rodiče jsou stejně způsobilí péči zajistit a nezletilá má k oběma rodičům silnou citovou vazbu. Je proto překvapivé, že soud navzdory závěrům znalkyně svěřil nezl. N. do péče jen jednoho z rodičů. Rozsudek okresního soudu nesleduje nejlepší zájem nezl. N. a vystavuje nezletilou další zátěži způsobilou citelně prohloubit její strádání spojené s rozpadem manželství. Pokud znalkyně otci vytkla, že si neupravil pracovní režim tak, aby byl schopen zajistit osobní péči o dceru, měl otec za to, že jeho nepřítomnost, zejména v nočním období, pro dceru není škodlivá, neboť nezl. N. neví, že otec jí není na blízku. V době své nepřítomnosti zajistil vždy péči jiné, nezl. N. důvěrně známé a blízké osoby (babičky ze strany otce). V případě střídavé péče lze v přiměřeném rozsahu využít pomoci jiné osoby. S ohledem na individuální dispozici nezl. N., tj. její věk a prožívanou tenzi z důvodu rozpadu manželství rodičů otec tuto praxi změnil a od dubna 2018 po dohodě se zaměstnavatelem pracuje v době péče jen o ranních směnách. Potřeba nahrazení péče jinými vhodnými osobami odpadla. Střídavá péče se opakuje dle dohody rodičů sjednané dne 24. 5. 2017 a střídání v péči probíhá již téměř 14 měsíců. Nezl. N. je na stejný rozsah pobytu u obou rodičů přivyklá. Rodiče se dohodli rovněž na režimu v době letních prázdnin. Okresní soud rozhodl nesprávně rovněž o výživném. Absentuje úprava výživného, kterou je matka povinna otci zaplatit za dobu od 15. 2. 2017 do právní moci výroku o výlučné péči matky. Matce mělo být výživné stanoveno navzdory tomu, že dřívější pracovní poměr ukončila k datu 28. 2. 2017 dohodou bez vážného důvodu a do konce listopadu roku 2017 byla v evidenci Úřadu práce ČR jako nezaměstnaná. Vzhledem k dobré aktuální situaci na trhu práce a vysokoškolskému vzdělání matky a jejím pracovním zkušenostem se matka mohla zaměstnat dříve. Otec navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl změněn a matce určeno výživné nejméně 1.000 Kč měsíčně. U odvolacího jednání doplnil odvolací návrh tak, ať je rozsudek okresního soudu změněn a nezl. N. svěřena do střídavé péče obou rodičů s týdenným intervalem a výživné určeno oběma rodičům, otci podle rozsudku okresního soudu, matce v částce 1.000 Kč měsíčně.

3. Matka ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku. Znalkyně korigovala své dřívější závěry v souvislosti s neschopností otce přes dlouhou dobu, po kterou trvá řízení, zajistit si změnu pracovního režimu tak, aby v době osobní péče o nezl. N. mohl o dceru osobně pečovat. Otec podle matčiných poznatků přenechává dceru v péči jiných osob. Matce neumožňuje telefonickou komunikaci s dcerou v době, kdy dceru má ve své péči.

4. Kolizní opatrovník nezl. N. – Statutární město Ostrava – Úřad městského obvodu Poruba v průběhu odvolacího jednání změnil dřívější stanovisko a na základě doplněného dokazování v odvolacím řízení navrhl potvrdit rozsudek okresního soudu ve výroku o  výlučné péči matky a otci stanovit přiměřené výživné.

5. K problematice mezinárodní příslušnosti a volby práva vzhledem k mezinárodnímu prvku v řízení  v osobě matky, občanky Slovenské republiky, odvolací soud doplnil. Pro úpravu péče  dle článku 8 odst. 1. Nařízení Rady  (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti („Brusel II.bis“), platí mezinárodní příslušnost soudů České republiky, na jejímž území má obvyklé bydliště nezl. N. stejně jako oba rodiče. Podle článku 3 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky rovněž pro určení výživného vzhledem   k obvyklému pobytu obou rodičů a nezl. dítěte v ČR. Soud České republiky je totiž příslušný rovněž pro řízení o rodičovské zodpovědnosti v rámci jednoho řízení, v němž  se rozhoduje o rodičovské zodpovědnosti a stanovení výživného (viz odkaz na článek 3 písm. a), b), c) a d).

6. Podle článku 15 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 se právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností v členských státech vázaných Haagským protokolem určuje v souladu s ním. Signatáři Haagského protokolu jsou Česká republika i Slovenská republika. Podle Rozhodnutí Rady o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES), kterým se stanoví obecné pravidlo pro rozhodné právo, čl. 3 odstavce 1. platí, že vyživovací povinnost se řídí právem státu, v němž má oprávněný (nezletilé dítě) místo obvyklého pobytu a je tak odůvodněna volba práva České republiky (jmenovitě ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Volbu práva pro řízení o úpravu péče o nezl. dítě neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie a rozhodné právo se určí podle mezinárodní smlouvy (viz § 57 odst. 1 a 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém). Takovou mezinárodní smlouvou je Haagská Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráce ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí publikovaná sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 141/2001 Sb. m. s. Podle článku 17 Haagské úmluvy výkon rodičovské zodpovědnosti včetně úpravy rodičovské péče) se řídí právem státu obvyklého bydliště dítěte.

7. Z citovaných Nařízení Evropské unie, Haagské úmluvy a Haagského protokolu se odvozuje  mezinárodní příslušnost soudů České republiky stejně jako volba práva České republiky pro řízení o úpravu péče a úpravu výživného k nezl. N. P. pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů.

8. Na podkladě včasného odvolání otce odvolací soud přezkoumal věcnou správnost rozsudku okresního soudu ve všech výrocích dotčených tímto odvoláním se závěrem, že odvolání otce důvodné není. Pokud odvolací soud nalezl důvody pro změnu výroků o výživném, jsou tyto změny odůvodněny novými zjištěními o rozsahu, v jakém otec vyživovací povinnost již splnil. Odvolací přezkum proběhl podle zásad vyjádřených v ust. § 1 odst. 1 a 3 zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. a podle § 214 odst. 1 o. s. ř.

9. Odvolací soud nad rámec skutkových zjištění okresního soudu doplnil dokazování výslechem obou rodičů a listinnými důkazy. Z doplňující výpovědi otce zjistil, že v období dubna – června 2018 docházelo ke střídání péče rodičů o nezl. N. vždy cca po 3-4 dnech.  V období letních prázdnin se péče rodičů střídala ve 14-ti denních intervalech. V době péče o nezl. N. o hlavních prázdninách otec měl 1 týden volno a 2. týden pracoval a péči otce v době jeho nepřítomnosti nahrazovaly jiné osoby, zletilé děti otce z předchozího manželství R. P. a H. P., v jiných případech otci s péčí pomáhala jeho matka, která v době pracovního zaneprázdnění otce nezl. N. převzala do své domácnosti nebo přespala v domácnosti otce. V době pracovního zaneprázdnění otce o prázdninách se v jeho domácnosti zdržovala rovněž přítelkyně otce M. P. se svými dvěma dětmi ve věku 10 a 14 let. Pokud jde o způsob plnění výživného, otec splnil výživné za měsíce 5 – 7/2018 a dluh na výživném vyčíslený okresním soudem, v souhrnu částkou přibližně 33.000 Kč, kterou matce poslal na její bankovní účet.  Výživné za měsíc srpen otec dosud nesplnil. Exekuce proti otci byla vedena pro dřívější dluh za užívání bytu za období cca 3 měsíců v roce 2014. Otec se s věřitelem následně domluvil na splátkách dluhu. Otec žije  v rodinném domě ve svém výlučném vlastnictví. Nezl. N. od září roku 2018 nastoupí k základní školní docházce.  Otec s nezl. N. hovoří výlučně česky, matka  na dceru hovoří slovensky, dcera je na dvoujazyčné prostředí zvyklá. V minulosti mezi rodiči vznikla rozepře, neboť otec požadoval, ať mu matka umožní, aby se nezl. N. zúčastnila oslavy 50. narozenin otce. Matka účast N. původně přislíbila s požadavkem, ať termín oslavy otec matce sdělí včas a když otec termín oslavy upřesnil, matka návštěvu dcery u otce neumožnila s odůvodněním, že má naplánovaný jiný program. Otec počítal s tím, že „se to matce v budoucnu vrátí“. Když pak  došlo k tomu, že matka otce žádala, aby umožnil N. zúčastnit se svatby matčina příbuzného, otec matce nevyhověl a matce „vrátil její dřívější neochotu“. Matka žádala otce, aby dluh na výživném nezasílal na bankovní účet kvůli probíhající exekuci; otec matce nevyhověl, neboť jí nedůvěřuje a chtěl mít potvrzeno, že matce bylo výživné řádně doručeno. Nezl. N. někdy pláče, když od matky odchází k otci, v době pobytu u otce si pak v kalendáři zaškrtává dny, kdy se vrátí zpět k matce.

10. Z doplňující výpovědi matky bylo zjištěno, že dne 9. 5. 2018 otec zaslal na bankovní účet matky částku 5.800 Kč jako běžné výživné za období 5,6,7/2018 a částku 27.550 Kč jako dluh na výživném. Bankovní účet matky byl zablokován z důvodu exekuce vedené proti otci a výživné zadrženo. Matka se musela obrátit na exekutora, aby jí zadrženou částku vydal. Důvodem vzniku dluhu vymáhaného exekučně byl dluh na nájemném za dříve užívaný společný byt. Nájemné běžně otec platil ze svého účtu, neboť rodiče měli oddělené hospodaření. Nezl. N. při odchodu od matky k otci obvykle pláče. Matka při rozhovoru s nezl. N. používá český i slovenský jazyk. Komunikace mezi rodiči není dobrá, matka má problémy se zajištěním telefonického kontaktu s nezl. N. v době pobytu N. u otce. Rodiče si vzájemně nevycházejí vstříc, má-li dojít ke změně pobytu nezl. N. v rozporu s dřívější dohodou. Matka otci nevyhověla v požadavku, aby se nezl. N.  zúčastnila oslavy jeho 50. narozenin a otec se pak matce pomstil, když jí nevyšel vstříc s možností účasti nezl. N. na svatbě bratra matky. Stejně tak se matce pomstil o vánocích. Matka obývá byt o velikosti 2 + 1 a náklady na bydlení představují pro ni měsíčně 9.000 Kč. Matka ukončila pracovní poměr u dřívějšího zaměstnavatele – Kooperativa pojišťovna, a.s. v souvislosti s ukončením soužití s otcem. Matka musela opustit společnou domácnost (v rodinném domě ve vlastnictví otce), neměla jiné zázemí a krátkodobě odešla na Slovensko. Po návratu na území ČR se zaměstnala s účinností od 1. 12. 2017 u společnosti Form Design s.r.o. Nezl. N. bude od září 2018 navštěvovat 1. třídu základní školy, potřeby nezl. N. odpovídají jejímu věku, dcera nemá žádná zdravotní omezení. Potřeby do základní školy matka nakoupila sama. Od dubna 2018 matka platí výlučně sama poplatky spojené s návštěvou dcery v mateřské škole. Otec před nezl. N. při předávání dcery používá na adresu matky urážlivé  poznámky.

11. Ze zprávy zaměstnavatele matky společnost Form Design, interiéry, nábytek, spol. s r. o. se sídlem v obci Kozmice bylo zjištěno, že v období 2-5/2018 činil prům. čistý měsíční výdělek matky 17.271 Kč. Ze zprávy zaměstnavatele otce ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. bylo zjištěno, že otcův prům. čistý měsíční příjem v období 2 – 6/2018 dosahoval částky 30.200 Kč. Ze zprávy Ing. Š. B., pracovnice Řízení personálních činností ArcelorMittal Ostrava ze dne 26. 7. 2018 bylo zjištěno, že dle nadřízeného otce Ing. K. otec pracuje ve třísměnném režimu (po-pá) jako směnový mistr válcovací tratě. Pracovní doba ani pracovní režim otci nebyl upraven. Ve výjimečných případech na základě požadavku otce po domluvě s nadřízeným měl otec posunutou pracovní směnu.

12. Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, č. j. 024 EX 134/18-38, z usnesení č. j. 024 EX 134/18-54 ze dne 18. 5. 2018 a z oznámení o skončení exekuce č. j. 024 EX 134/18-86 ze dne 2. 7. 2018 odvolací soud zjistil, že exekuce byla vedena k návrhu oprávněného RESIDOMO s. r. o. proti povinnému M. P. za účasti manželky povinného D. P. pro pohledávku v částce 45.790 Kč s úroky z prodlení, pro náklady předchozího řízení 14.334 Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněného. K provedení exekuce byla přikázána pohledávka matky na bankovním účtu u ČSOB ve výši k datu doručení exekučního příkazu. Usnesením ze dne 18. 5. 2018 byla exekuce přikázáním pohledávky z účtu matky v částce 33.250 Kč částečně zastavena. Exekuce byla ukončena k datu 18. 6. 2018. Ze žádosti advokáta matky adresovaného Exekutorskému úřadu Ostrava, soudní exekutorce Mgr. Pavle Fučíkové ze dne 18. 5. 2018 bylo zjištěno, že na bankovní účet matky otec poukázal nedoplatek výživného v částce 27.550 Kč a výživné za další 3 měsíce – 5.700 Kč. Obě částky byly na bankovním účtu matky zablokovány v důsledku exekuce vedené proti otci. Advokát navrhl zastavení exekuce  pro obě částky, neboť se jedná o prostředky určené na výživu nezl. dítěte.

13. Podle § 908 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

14. Podle § 906 odst. 1 o. z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů na příště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmů dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

15. Podle § 907 odst. 1 o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

16. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

17. Podle § 910 odst. 2 o. z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

18. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 912 o. z. nezl. dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

20. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

21. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

22. Podle § 914  o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

23. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte  má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

24. V zájmu větší přehlednosti odvolací soud provedl shrnutí právně významných skutkových zjištění.

Řízení o úpravu výchovného prostředí nezl. N. P. rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů bylo zahájeno návrhem matky dne 22. 2. 2017 s požadavkem, ať nezl. N. je svěřena do výlučné péče matky a otci určena povinnost platit na její výživu k rukám matky částku 5.000 Kč měsíčně. Důvodem k podání návrhu byly fyzické útoky a psychický nátlak otce, pro fyzické útoky byl otec Policií ČR, Obvodním odd. Ostrava-Poruba dne 15. 2. 2017 vykázán na dobu 10-ti dnů z tehdejšího společného bydliště rodičů na adrese Stanislavského xxx v Ostravě  - Svinově, matka z téhož důvodu opustila společnou domácnost a s nezl. N. odjela na Slovensko. Matka podala rovněž návrh na předběžnou úpravu péče a návrh na předběžný zákaz otce navazovat s matkou a nezletilou kontakt.  Okresní soud v Ostravě oba návrhy zamítl (usnesení ze dne 23. 2. 2017, č. j. 0 Nc 12045/2017-30 a č. j. 200 Nc 1003/2017-22). Otec ve vyjádření k matčině návrhu potvrdil, že matka opustila dřívější společné bydliště rodičů. V reakci na to otec podal návrh na rozvod manželství rodičů. Otec vyjádřil požadavek na úpravu střídavé péče o nezl. N. v týdenním intervalu. U jednání dne 24. 5. 2017 matčin právní zástupce tlumočil stanovisko matky, že ta by režim střídavé péče  akceptovala, pokud by otec přizpůsobil svůj pracovní režim tomu, aby o nezletilou mohl osobně pečovat. Doposud totiž otce v době jeho pracovního zaneprázdnění zastoupila zletilá dcera, která však už u otce nebydlí. Otec tvrdil, že péči o nezletilou řádně zajistil a do budoucna je schopen svůj pracovní režim přizpůsobit střídavé péči. Dosud tak neučinil, neboť matka se s nezletilou zdržovala ve Slovenské republice a na území ČR se vrátila teprve v květnu 2017. Matka byla přístupna dohodnout se na střídání péče s otcem, ale v kratších než týdenních intervalech, neboť dcera je na matce závislá. Dne 16. 5. 2017 byla nezletilá vyšetřena dětskou psycholožkou Ph.Dr. Janou Vengřínovou se závěrem, že u nezletilé se projevují úzkostně depresivní reakce na rozpad rodiny a konflikty rodičů v přítomnosti dcery. Nezletilá odmítala chodit do mateřské školy a byla úzkostná a nejistá. Otec v následném vyjádření ovšem požadoval střídání péče po týdenních intervalech, neboť střídání po 3 – 4 dnech hodnotil jako nepraktické. Matka v následném podání z 22. 8. 2017 tlumočila změnu postoje. Nezletilá špatně snáší odchody od matky, v době pracovního  zaneprázdnění otce měla nezletilou hlídat babička ze strany otce, otec se k matce při předávání nezletilé nechová slušně. Ze zprávy kolizního opatrovníka ze dne 28. 8. 2017 vyplynulo, že oba rodiče potvrdili, že nezletilá při předávání do péče otce pláče a dává najevo stesk po matce. Okresní soud usnesením ze dne 5. 9. 2017 ustanovil znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie dětí Ph.Dr. Ludmilu Mrkvicovou. Znalkyni položil otázky: jaký je psychický vývoj nezletilé, zda se projevuje zvýšená náchylnost k psychické labilitě a z jakých příčin, jaký je vztah nezletilé k jednotlivým rodičů a rodičů k nezletilé, zda oba rodiče  jsou schopni bez výkyvů zabezpečit řádnou péči o nezletilou, případně, zda u některého z rodičů je zjištěna porucha osobnosti či jiná odchylka chování, která ovlivňuje rodičovskou kompetenci, jaké jsou vzájemné vztahy mezi rodiči a zda se uznávají ve svých rodičovských rolích a jsou schopni spolupracovat, které výchovné prostředí je pro zajištění výchovy nezl. N. nejvhodnější, případně, zda nezletilá je schopna snášet péči střídavou a v jakých intervalech. Ze závěrů ze znaleckého posudku znalkyně ze dne 2. 12. 2017 vyplynulo, že psychický vývoj nezletilé odpovídá při nerovnoměrném rozložení jejímu věku (vázne expresní složka řeči, je lehce dislalická). Nezletilá je emočně nevyvážená, jsou u ní přítomny situačně neurotické projevy (až neurotické čištění hrdla) v příčinné souvislosti na disharmonické rodinné prostředí a skutečnost, že rodiče se vzájemně neuznávají ve svých rodičovských rolích. Nezletilá má pozitivní citovou vazbu k oběma rodičům. Pro nezletilou je zátěžovou situací, že rodiče se vzájemně neuznávají. Má intrapsychický konflit, neboť nemůže být spontánní k oběma rodičům a být s oběma současně, vnímá tenzi mezi rodiči. Rodičovské schopnosti obou rodičů jsou částečně sníženy díky jejich rodičovským postojům, do nichž se  promítají nedořešené partnerské křivdy. O nezletilé jsou schopni komunikovat na bazální úrovni, otázkou je, zda jsou schopni dodržet dohodnuté, neboť oba mají potřebu být dominantní a určovat pravidla. Ze znaleckého hlediska se jeví indikována mediace, která by mohla zlepšit rodičovskou komunikaci. Vhodný je model střídavé péče po 1 týdnu za předpokladu, že bude bezvýhradně akceptována oběma rodiči a případně širším příbuzenstvem a formu péče nebude nikdo negativně komentovat. Podstatné je, aby byl nastolen řád, který bude jasný a zřejmý i pro nezletilou. Současný model nepravidelného střídání zohledňoval poměrně útlý věk nezletilé, ale nepravidelnost  a tenze mezi rodiči měli na nezletilou negativní dopad. U jednání okresního soudu dne 28. 3. 2018 znalkyně v doplnění znaleckého posudku ústně uvedla, že  poprvé u tohoto jednání byla seznámena s informací, že otec dosud neupravil své pracovní směny. Znalkyně považuje za základní, aby otec měl možnost přímo pečovat o nezletilou a není dostatečný argument, že na noční směně nezletilá vlastně neví o otcově nepřítomnosti. Péče jiných osob, byť příbuzných, má přicházet v úvahu jen jako výjimečná. S ohledem na rozpad rodiny je vhodnější, aby každý z rodičů, pokud možno v největším možném rozsahu ve svém čase, kdy dítě má v přímé péči, tuto přímou péči zajistil. Věkové hledisko je významné. Dítě má v tomto věku jiné vnímání času a je více na rodiče vázáno. V době zpracování písemného znaleckého posudku měla znalkyně poznatky o tom, že rodiče mají pracovní dobu upravenu. Otec znalkyni sděloval, že je připraven si pracovní režim v případě střídavé péče uzpůsobit. Nezletilá potřebuje mít intenzivní kontakt s oběma rodiči, znalkyně však je překvapena, že otec si dosud nezajistil změnu pracovního režimu a dává tím vlastně větší prostor pro to, aby o nezletilou pečovala matka. Vzhledem k délce, po jakou soudní řízení již probíhá, otec mohl rozhodnutí o změně pracovního režimu již dávno učinit. Kolizní opatrovník ve zprávě ze den 20. 12. 2017 potvrdil, že střídavá péče neprobíhá v režimu celého týdne. Ke střídání péče dochází v kratších intervalech, rodiče se nedohodli na úpravě péče v době vánoc. Otec odmítl mediaci jako nadbytečnou. Zaměstnavatel otce potvrdil, že otec pracuje ve třísměnném režimu s volnými víkendy a v případě nevyhovující směny je možnost změny vázána na dohodu se zaměstnavatelem. Na přímý dotaz soudu, zda přichází v úvahu  změna v tom smyslu, že v době péče o nezletilé dítě bude otec pracovat jen na ranní směny, zaměstnavatel neodpověděl. Podle matčina zpracovaného přehledu (č.l. 145) otec v době přímé péče o nezletilou míval rovněž noční, případně odpolední směny. Otec v jednom případě termín péče o nezletilou nevyužil, neboť cestoval na dovolenou do Itálie, ve třech případech požádal matku, aby nezletilou převzala o jeden den dříve. Matka ve výpovědi uvedla, že při předávání nezletilé otec na matku či její rodiče slovně útočí. Otec ve výpovědi potvrdil, že mívá „uštěpačné poznámky na adresu matky“. Pracovní režim otec nechtěl měnit, není-li dosud o úpravě péče rozhodnuto. Otec má problémy se s matkou předem dohodnout na sporné otázce. O vánočních svátcích měl otec nezletilou ve své péči po celé vánoční období a na telefonát matky nereagoval (měl vypnuto zvonění).

25. V souhrnu s tím, co vyšlo najevo v odvolacím řízení, lze uzavřít, že je v zájmu nezl. N., aby byla svěřena, a to rovněž pro dobu po rozvodu manželství, do výlučné péče matce. Při úvaze o volbě vhodné úpravy péče o nezl. dítě v situaci, kdy rodiče ukončili společné soužití a má dojít k rozvodu jejich manželství, tj. k řešení otázky, zda je v zájmu nezletilé individuální péče jen jednoho z rodičů nebo přichází v úvahu péče střídavá (společná péče podmíněná souhlasem obou rodičů v úvahu nepřichází), je třeba zohlednit zásadu rovnocenných práv obou rodičů při péči o nezl. dítě, kterou lze porušit a svěřit nezl. dítě  jen do péče jednoho z rodičů, je-li taková úprava odůvodněna nejlepším zájmem dítěte (článek 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). V průběhu déle trvajícího prvostupňového řízení (od 22. 2. 2017 do 6. 4. 2018) vyšlo najevo, že oba rodiče po ukončení společného soužití projevovali a projevují zájem o přímý podíl na péči o nezletilou. Matka, původně nakloněna ke kompromisu a spolupráci s otcem v rámci střídavé péče, postoj v průběhu řízení změnila na základě poznatků, že otec přes dříve deklarovanou ochotu přizpůsobit svůj pracovní režim střídavé péči, tak po celou dobu prvostupňového řízení neučinil a značný podíl doby, kdy měl nezletilou v přímé péči, pracoval o odpoledních či nočních směnách a nezletilou přenechával v péči své matky či jiných osob. Na režim střídavé péče měla negativní dopad neochota rodičů ke vzájemné spolupráci a ústupkům. Přitom pokud otec měl jiný program a potřeboval, aby matka nezletilou převzala z jeho péče o den dříve nebo dokonce svůj termín péče vůbec nevyužil, matka otci vyšla vstříc. Otec namísto toho, aby matčinu spolupráci ocenil, matku „potrestal“ neochotou vyjít jí vstříc (v případě osobní účasti nezletilé na svatbě matčina příbuzného) v reakci na to, že rovněž matka otci v jednom případě nevyhověla. Při předávání nezletilé mezi rodiči otec v přítomnosti nezletilé matku častuje nevhodnými poznámkami. Otec neumožnil o vánočních svátcích byť jen telefonický kontakt matky s nezletilou. Otec neuváděl vždy úplné informace o osobách, které otce nahradily v péči o nezletilou. O osobě nové partnerky otce, která otce v péči rovněž zastoupila, byl soud informován ve zprávě kolizního opatrovníka či matkou. Otec bagatelizoval problém svého pracovního zaneprázdnění v době přímé péče poukazem na to, že problém bude řešit, až bude soudem o střídavé péči rozhodnuto a  je zde řada dalších osob, v jejichž společnosti je nezletilá spokojená a šťastná v době otcovy nepřítomnosti (babička ze strany otce, zletilé děti otce, partnerka otce). Bude-li to nutné, zaměstnavatel otci vyjde vstříc. Ze zpráv zaměstnavatele otce však vyplynulo, že snad jen výjimečně (patrně v řádu jedné pracovní směny) by zaměstnavatel otci vyšel vstříc; otec pracuje ve třísměnném režimu se střídavými směnami vždy po týdnu a možnost výměny směn (na místo odpolední či noční na směnu ranní po dobu celého jednoho týdne) zaměstnavatel nezmiňuje. Na přímou otázku, zda takovou výměnu směn by zaměstnavatel otci umožnil, zaměstnavatel neodpověděl. Lze tedy ztěží předpokládat, že otec takovou možnost má. Ačkoli znalkyně v posudku preferovala střídavou péči s pevným režimem doby střídání, připustila při  ústním doplňku posudku u soudního jednání, že nebyla informována o tom, že jeho pracovní zařazení otci neumožňuje vždy přímou osobní péči  a otec by v případě střídavé péče byl závislý na pomoci třetí osoby, která by jej v době výkonu práce musela zastoupit. Znalkyně nezmínila,  do jaké míry má na psychiku nezletilé negativní vliv skutečnost, že při osobním předávání dítěte mezi rodiči otec matku slovně dehonestuje a nezletilá je tak opakovaně vystavena stresu vyvolaném touto okolností.

26. Aby střídavá péče plnila funkci řádné péče o nezletilé dítě rovnocenně oběma rodiči, a vedla k rozvoji a podpoře vzájemných citových vazeb mezi dítětem a oběma rodiči, je nezbytná alespoň minimální míra spolupráce rodičů a jejich vzájemný respekt v rodičovské roli. Bez zohlednění všech specifických okolností dané věci nebylo možno  rozhodnout o střídavé péči, je-li z výsledků dokazování zřejmé, že otec k povinnostem, které se střídavou péčí souvisejí, přistupuje liknavě. V zájmu stability rodinného prostředí a zajištění přímé osobní péče o nezletilou vzhledem k jejímu věku a psychice narušené rozchodem rodičů bylo nutno zvolit toto „jiné řešení“ odlišné od zásady rovnocenného podílu obou rodičů na péči o nezl. dítě, totiž výlučnou péči o nezletilou ze strany matky (viz závěry rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3216/13).

27. Otcovu požadavku na úpravu střídavé péče nebylo možno vyhovět

- pro otcovo dehonestující chování k matce při předávání nezletilé mezi rodiči („uštěpačné poznámky na adresu matky“),

- pro otcovu neochotu vyřešit problém se svým pracovním režimem, který otci bránil a dosud brání zajistit osobní péči o nezletilou bez pravidelné pomoci třetích osob,

- pro neochotu respektovat matku v její rodičovské roli a snahu matku „trestat“ neochotou ke spolupráci, např. umožnit nezletilé telefonický kontakt s matkou ve dnech, kdy se nezletilá zdržovala v přímé péči otce tak, aby nezletilá neměla důvod matku postrádat a tesknit po ní.

28. Výlučná péče o nezletilou matkou však nemá mít za následek zabránit otci v pravidelných kontaktech s nezletilou či k likvidaci pozitivních citových vazeb mezi otcem a nezletilou. Matka je povinna otci styk s nezletilou umožnit v termínech a v rozsahu, který si rodiče dohodnou. V případě neshody rodičů styk upraví  soud (§ 888 o. z.). Rozhodnutí o svěření nezl. N. do péče matky rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů odpovídá aktuálnímu procesnímu stanovisku kolizního opatrovníka nezletilé, k jehož změně došlo v průběhu odvolacího řízení na podkladě doplněného dokazování provedeného odvolacím soudem. Odvolací soud s tímto zdůvodněním potvrdil jako věcně správný rozsudek okresního soudu v odstavcích I. a II. výroku o úpravě péče o nezl. N. včetně této úpravy také  pro dobu po rozvodu manželství rodičů.

29. V odstavcích III. a IV. výroku o úpravě výživného rozhodl o změně rozsudku  v důsledku nově zjištěných skutečností, které  s problematikou  výživného mají přímou souvislost. Od data rozchodu rodičů, k němuž došlo 15. 2. 2017,  vzhledem k výši zjištěného průměrného příjmu (v roce 2017 v průměru 30.256 Kč, v roce 2018 do 6/2018 v průměru 30.204 Kč), měl otec plnit vyživovací povinnost k nezl. N. částkou 4.000 Kč měsíčně a tuto částku lze považovat za přiměřenou potřebám nezl. N. i nadále. V období 15. 2. – 28. 2. 2017 přicházelo v úvahu zaplacení 1/2 z takto určeného výživného, tj. částka 2.000 Kč. Za období 3/2017 – 8/2018 se rodiče v péči o nezl. N. střídali, přičemž jejich podíl na péči byl přibližně rovnocenný. Z téhož důvodu měl otec plnit výživné ve prospěch nezl.  N. v každém měsíci téhož období jen 1/2  z částky 4.000 Kč k rukám matky, tj. částkou 2.000 Kč měsíčně. Za období 15. 2. 2017 – 31. 8. 2018 včetně má otec zaplatit v souhrnu na výživném pro nezl. N. částku 38.000 Kč.  Oba rodiče shodně potvrdili, že otec po vyhlášení I. stupňového rozsudku  dobrovolně splnil k rukám matky na dlužném výživném částku 27.550 Kč a dále částku 5.700 Kč jako běžné výživné za měsíce 5 – 7/2018, v souhrnu 33.250 Kč. Rozdíl mezi částkou 38.000 Kč a 33.250 Kč, tj. částka 4.750 Kč představuje dluh otce na výživném za období 15. 2. 2017 – 31. 8. 2018 včetně a tuto částku je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data doručení rozsudku odvolacího soudu. S účinností od 1. 9. 2018 nadále je otec povinen platit na výživu nezl. N. k rukám matky vždy 1. dne v měsíci předem částku 4.000 Kč měsíčně. O změně výroků o výživném v odstavcích III. a IV. rozhodl odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.  

30. Požadavku otce, aby za dobu předcházející rozhodnutí o úpravě péče bylo rozhodnuto o matčině dluhu na výživném k rukám otce, odvolací soud nevyhověl. Požadavek otce nemá oporu v zákonné úpravě výživného v situaci, kdy rozdíl ve zjištěných příjmových poměrech rodičů takové rozhodnutí neumožňuje. Skutečnost, že otec plnil z části vyživovací povinnost k nezl. N. osobní péčí v době střídání péče,  již byla  zohledněna při výpočtu dlužného výživného otce za stejnou dobu. 

31. Rovněž o úpravě výživného, o které rozhodl odvolací soud v rámci změny výroků rozsudku okresního soudu v odstavcích III. a IV. platí, že stejná úprava bude platit rovněž pro dobu po rozvodu manželství rodičů.

32. O  nákladech řízení v poměru mezi účastníky za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení platí, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu s odkazem na ust. § 23 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1) a 2) o. s. ř.

33. Odvolací soud rozhodl o povinnosti otce zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 11.858 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Částka 11.858 Kč představuje náklady spojené s odměnou znalkyně, o které rozhodl okresní soud usnesením ze dne 7. 12. 2017, č. j. 0 Nc 1245/2017-120 (v částce 11.011 Kč) a usnesením ze dne 28. 3. 2018, č. j. 0Nc 1245/2017-181 (v částce 847 Kč). Součet obou částek představuje náklady na důkaz znaleckým posudkem v důsledku procesního postoje otce s požadavkem na střídavou péči. Výsledek řízení představuje otcův procesní neúspěch. O nákladech státu odvolací soud rozhodl s odkazem na ust. § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. znovu vzhledem k částečné změně rozsudku okresního soudu. Ve výsledku je však výrok o náhradě nákladů státu totožný s výrokem rozsudku okresního soudu v odstavci V.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku  není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a   §   30   odst.   1 z. ř. s. ).

Ostrava 15. srpna 2018

JUDr. Eva Zavrtálková  v. r.

předsedkyně senátu