Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:20Co 196/2018     
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2018:20.CO.196.2018.1
Datum rozhodnutí:18.07.2018
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Pravomoc soudu
Příslušnost soudu místní
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:čl. 8 Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E podkategorie b

č. j. 20 Co 196/2018-446
Usnesení

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a Mgr. Ley Pavlovové ve věci

nezletilé: SB, narozená ---
zastoupená Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně jako opatrovníkem pro řízení o změnu péče a městem J jako opatrovníkem pro řízení o uložení povinností matce

dcery rodičů: EB, narozená ---
bytem ---, Španělsko

            JB, narozený ---
            t. č. Vazební věznice ---
            zastoupený advokátkou Mgr. Věrou Novákovou
            sídlem Vrchlického 802/46, 460 14 Liberec XIV – Ruprechtice
o zbavení otce rodičovské odpovědnosti a o úpravu styku otce s nezletilou

k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. listopadu 2017 č. j. 0 P 485/2015-308


takto:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


Odůvodnění:

Okresní soud v Náchodě se prohlásil za nepříslušný k projednání a rozhodnutí věci o zbavení otce rodičovské odpovědnosti a o úpravu jeho styku s nezletilou a tato řízení zastavil (výroky pod bodem I až IV tohoto usnesení). Žádnému z účastníků okresní soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem V tohoto usnesení). Okresní soud při svém rozhodnutí vyšel z toho, že matka, které byla nezletilá svěřena do výchovy, spolu s nezletilou žije od měsíce dubna roku 2016 ve Španělsku. Byť k přestěhování matky spolu s nezletilou z České republiky do Španělska došlo bez souhlasu otce, který však přes poučení neučinil dostatečné kroky k jejímu navrácení do České republiky, okresní soud uzavřel, že místem obvyklého bydliště nezletilé je Španělsko, neboť ta zde má těžiště svého života – žije zde, chodí zde do školy, má zde vztahy s vrstevníky, hovoří španělsky, češtinu neovládá (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2244/2011). Z těchto důvodů dospěl okresní soud k závěru, že příslušným soudem ve věcech rodičovské zodpovědnosti je Španělsko, kde měla v době zahájení řízení nezletilá obvyklé bydliště (viz bod 12 úvodních ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a článek 8 odstavec 1 tohoto nařízení). Z těchto důvodů dospěl proto okresní soud k závěru, že je zde dána neodstranitelná podmínka řízení, neboť není dána pravomoc soudu (mezinárodní příslušnost), proto okresní soud prohlásil, že není příslušný k projednání a rozhodnutí ve věci o zbavení otce rodičovské odpovědnosti a o úpravu jeho styku s nezletilou, a tato řízení zastavil. Výrok o nákladech řízení odůvodnil okresní soud odkazem na ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.

Proti tomuto usnesení podal odvolání otec. Namítal v něm, že nezletilá má na základě dohody rodičů poslední společné bydliště v ČS. On nikdy nesouhlasil s jejím přestěhováním spolu s matkou do Španělska. Dále v odvolání namítal, že nezletilá trvale spolu se svou matkou a jejím přítelem žije ve Španělsku maximálně od listopadu nebo prosince 2016 a závěr okresního soudu, že tam nezletilá žije již od dubna 2016, není tedy správný. Do té doby se totiž matka spolu s nezletilou vždy ze Španělska vrátila a nelze tedy uzavřít, že se tam již tehdy zdržovaly s úmyslem trvalým. Zdůraznil, že skutečným důvodem pobytu matky a jejího přítele ve Španělsku jsou jejich problémy se zákonem v České republice. Není pravdou, že on neučinil kroky k navrácení nezletilé do České republiky, když Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí odeslal dne 26. 10. 2017 příslušnému španělskému ústřednímu orgánu žádost o navrácení nezletilé. Konečně v odvolání vyjádřil ten názor, že u španělských soudů ve své situaci, kdy je omezen na svobodě, se jen stěží domůže svých práv. Navrhl zrušení usnesení okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Matka ve svém vyjádření k odvolání otce zdůraznila, že je hlášena k trvalému pobytu ve Španělsku ode dne 14. dubna 2016, což doložila příslušnými dokumenty. Popřela, že by důvodem opuštění České republiky byly problémy se zákonem. Z České republiky odešla dne 23. října 2015 proto, že její přítel zde získal práci. Do České republiky se vrátila pouze z důvodu své účasti u jednání soudu dne 17. 3. 2016 ve věci vedené pod sp. zn. 0 P 485/2015 a od dubna roku 2016 v České republice nikdo z nich nebyl. Není tedy pravdou, že důvodem jejich pobytu ve Španělsku by byly problémy se zákonem. S ohledem na to, že se již veškerá dokumentace nachází na příslušném soudě ve Španělsku, kde nezletilá žije, navrhla potvrzení usnesení okresního soudu jako věcně správného.

Opatrovník nezletilé Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí navrhl rovněž potvrzení usnesení okresního soudu jako věcně správného. Potvrdil, že dne 26. 10. 2017 byla podána žádost o navrácení dítěte zpět do České republiky, ale španělský ústřední orgán se jí odmítl zabývat, jelikož nesplňovala základní podmínky dle článku 3 Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. Hlavním důvodem byla ta skutečnost, že otec nevykonával právo péče, jelikož se od roku 2014 nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, a o nezletilé od ledna roku 2015 nemá žádné informace. Španělský orgán dospěl i k tomu závěru, že uběhla roční lhůta stanovená v článku 12 této úmluvy k podání žádosti o navrácení dítěte. Vyjádřil ten názor, že nezletilá žije ve Španělsku natolik dlouho, že lze předpokládat, že se s tímto prostředím sžila a nachází se zde její obvyklé bydliště.

Odvolání není důvodné.

Krajský soud se zcela ztotožňuje se skutkovými a i s právními závěry okresního soudu. Pro stručnost proto odkazuje na odůvodnění rozhodnutí okresního soudu. K námitce otce, že matka spolu s nezletilou žije s úmyslem trvalým ve Španělsku až od měsíce listopadu nebo prosince roku 2016, považuje krajský soud za vhodné uvést, že matka žije spolu s nezletilou ve Španělsku od roku 2015 a od dubna roku 2016 zde má trvalý pobyt. To, že Českou republiku navštívila v souvislosti se soudním jednáním, na této skutečnosti ničeho nemění. Pokud otec poukazuje na to, že dne 26. 10. 2017 byla zaslána žádost o navrácení nezletilé zpět do České republiky, není ani tato jeho odvolací námitka důvodná. Jak plyne z vyjádření opatrovníka, tato jeho žádost byla příslušnými španělskými úřady vyhodnocena jako opožděná a i jako nedůvodná. Závěru okresního soudu, že nezletilá má obvyklé bydliště ve Španělsku, nelze tedy ničeho vytýkat. Proto bylo usnesení okresního soudu postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno. Na správnosti tohoto rozhodnutí nemění nic ani to, že otec se nyní nachází ve výkonu trestu odnětí svobody.

Výrok o nákladech odvolacího řízení odpovídá tomu, že podle obsahu spisu s odvoláním otce žádnému z účastníků náklady nevznikly.


Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. Takové dovolání se podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Náchodě. O dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud ČR v Brně.

Hradec Králové 18. července 2018

předseda senátu