Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:56Co 87/2018     
Soud:Krajský soud v Ostravě
ECLI:ECLI:CZ:KSOS:2018:56.CO.87.2018.1
Datum rozhodnutí:27.08.2018
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Anna B., narozená dne xxx, občanka České republiky

            trvale bytem xxx
                  aktuálně bytem xxx, Francie

proti

žalovanému: Manuel Jose F. D. C., narozený dne xxx, občan Portugalska a Francie

            bytem xxx, Francie

            zastoupený advokátkou Mgr. Radkou Zátkovou, dříve Mornštajnovou

            sídlem Hořejší nábřeží 786/21, 150 00  Praha


o určení otcovství a úpravu péče a výživného k nezletilým:

                           Salome B., narozená dne xxx a

                           Natálie B., narozená dne xxx

                           obě bytem jako žalobkyně,

                           obě zastoupené kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Šilingrovo náměstí 3/4, 602 00  Brno

v odvolacím řízení v části o určení výživného za účasti:

Veronika B., narozená dne xxx

bytem xxx

k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 31. 8. 2017, č. j. 26 C 208/2009-384


takto:
    I. Rozsudek okresního soudu v odstavcích I., II. a III. výroku se potvrzuje.

      II. V odstavcích IV., V., VI., VII., VIII. a IX. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:

        Otec Manuel Jose F. D. C. je povinen zaplatit na dlužném výživném

        A) ve prospěch nezl. Salome B.:

              1. za dobu od 1. 11. 2009 do 14. 11. 2013 částku 5.816 eur a  

                  za dobu od 1. 8. 2015 do 31. 8. 2018 včetně částku 7.030 eur,

                  obě  částky  k  rukám  matky  Anny B. do 30 dnů od doručení tohoto

                  rozsudku otci,

         

              2. za dobu od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 včetně částku 2.464 eur 

                  k rukám Veroniky B. do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku    

                  otci,

        B) ve prospěch nezl. Natálie B.:

               1. za dobu od 11. 9. 2009 do 14. 11. 2013 částku 5.014 eur a

                   za dobu od 1. 8. 2015 do 31. 8. 2018 včetně částku 5.920 eur

                   obě  částky  k  rukám matky Anny B. do 30 dnů od doručení tohoto  

                   rozsudku otci,

               2. za dobu od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 včetně částku 2.053 eur

                   k rukám Veroniky B. do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku otci.

        C) S účinností od 1. 9. 2018 nadále je otec Manuel José F. D. C. povinen

              platit

               - na výživu nezl. Salome B. částku 230 eur měsíčně a

               - na výživu nezl. Natálie B. částku 200 eur měsíčně,

               obě částky vždy 1. dne v měsíci předem k rukám matky Anny B.

               Částky  výživného,  jejichž  splatnost nastane do konce měsíce, ve kterém bude  

               tento rozsudek  otci  doručen,  je otec povinen zaplatit k rukám matky do 30 dnů

               od data jeho doručení.


      III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

        IV. Povinnost žalovaného k zaplacení soudního poplatku za řízení před okresním soudem se stanoví v částce 1.000 Kč.

          V. Povinnost žalovaného zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na nákladech za řízení před okresním soudem se stanoví v částce 31.654 Kč a z této částky je žalovaný povinen zaplatit  do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné částku 30.665 Kč.

          VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11.442 Kč.
        Odůvodnění:

        1. Okresní soud v Karviné rozsudkem určil, že žalovaný je otcem nezl. Salome B. a nezl. Natálie B., dcer žalobkyně. Obě nezletilé svěřil do péče žalobkyně. Žalovanému určil povinnost platit na výživu Salome částkou 120 eur měsíčně v období od 1. 10. 2009 do 14. 11. 2013 a 190 eur měsíčně od 14. 1. 2016 nadále, ve prospěch nezl. Natálie za období od 1. 10. 2009 do 14. 11. 2013 částku 100 eur měsíčně a od 14. 1. 2016 nadále částku 160 eur měsíčně, v obou případech k rukám žalobkyně. Za dobu od 15. 11. 2013 do 14. 1. 2016 včetně žalovanému  povinnost platit výživné pro obě děti nestanovil. Vyčíslil dluh na výživném za dobu od 1. 10. 2009 do 31. 8. 2017 včetně ve prospěch Salome na částku 9.776 eur, ve prospěch Natálie na částku 8.180 eur, a určil povinnost žalovaného obě částky zaplatit k rukám žalobkyně do tří dnů od doručení rozsudku. Stanovil splatnost výživného dospělého do konce měsíce, v němž bude žalovanému rozsudek doručen. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Žalovaného zavázal k náhradě nákladů vzniklých státu v řízení před okresním soudem v částce 22.904 Kč a povinnost k zaplacení soudního poplatku v částce 1.000 Kč, obě částky do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.  

        2. Žalovaný proti rozsudku podal včasné odvolání, kterým vyslovil nesouhlas se všemi jeho výroky s odkazem na odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e), f) a g) o. s. ř. Vyjadřoval v prvé řadě nesouhlas s výrokem, který byl určen otcem obou nezletilých, neboť má pochybnosti o správnosti znaleckého posudku a vyslovil obavy z možné manipulace se vzorky. Výsledky znaleckého posudku neodpovídají skutečnosti. V době předpokládaného početí obou nezl. byl žalovaný prakticky neplodný. Dovolával se výsledku analýzy spermatu provedené 28. 8. 2008, podle jehož závěrů měl žalovaný 96 % spermií atypického tvaru. Výsledky znaleckého posudku, kterým žalovaný nebyl z otcovství vyloučen, a výsledky spermiogramu jsou ve vzájemném rozporu. Žalovaný navrhoval v průběhu řízení opatření revizního znaleckého posudku a okresní soud jeho návrhu nevyhověl, v čemž žalovaný spatřuje pochybení soudu. Nesprávně okresní soud vyhodnotil rovněž důkaz výslechem svědků, zletilých potomků žalobkyně, s poukazem na to, že všechny děti žalobkyně mají různé biologické otce. Žalobkyně udržovala v minulosti milostný poměr s několika muži a živila se prostitucí. Z téhož důvodu žalovaný své otcovství k dětem popřel. Žalovaný vyjádřil rovněž nesouhlas s výrokem o svěření obou nezletilých do péče žalobkyně, neboť ta o děti nepečuje, již v minulosti děti svěřila na dlouhou dobu do péče jiných osob. Žalovaný nesouhlasí se stanovením výživného již jen z toho důvodu, že se nepovažuje za otce dětí, nad to výše určeného výživného neodpovídá jeho majetkovým poměrům a poměrům matky. Matka má příjem z neoficiálního chovu a následného prodeje psů, jde o činnost, kterou provozuje se svým přítelem Michaelem B., životní úroveň žalovaného je nižší, než je životní úroveň matky. Nesouhlas vyjádřil žalovaný rovněž se stanovením výživného zpětně. Okresnímu soudu dále vytkl, že nerozložil povinnost k zaplacení dluhu na výživném do pravidelných splátek. Obsahem odvolání žalovaný požadoval, ať je rozsudek okresního soudu změněn a žaloba v celém rozsahu zamítnuta, případně zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k novému řízení a  okresnímu soudu uloženo opatřit revizní znalecký posudek.

        3. Žalobkyně navrhla, ať je rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen. Kolizní opatrovník dětí – Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Podle závěrů znaleckého posudku RNDr. Hany Kolaříkové, znalkyně z oboru zdravotnictví, specializace genetické DNA analýzy a paternitních expertíz, je otcovství žalovaného pravděpodobné z 99,9999996 % v případě nezl. Salome, a 99,9999994 % v případě nezl. Natálie. Žalovaný v průběhu řízení nevyjádřil pochybnost o špatném odebrání svého vzorku. Nic nenasvědčuje tomu, že odebrání vzorku či provedení znaleckého posudku neproběhlo v souladu s pravidly. Kdyby došlo k manipulaci se vzorky, nemohl by výsledek analýzy spermatu svědčit o takovém výsledku, k jakému znalkyně dospěla.

        4. Odvolací přezkum rozsudku okresního soudu ve všech jeho výrocích dotčených včasným odvoláním žalovaného proběhl u odvolacího jednání v nepřítomnosti žalovaného a kolizního opatrovníka nezletilých s odkazem na § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních v jeho aktuálním znění ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně svou neúčast u odvolacího jednání předem včas a řádně omluvil. Neúčast žalovaného u odvolacího jednání omluvila jeho advokátka s návrhem, ať odvolací jednání proběhne bez účasti žalovaného.

        5. K problematice mezinárodního prvku v řízení v osobě žalovaného, občana Francie a Portugalska, přijal okresní soud správné závěry o své mezinárodní příslušnosti a o volbě práva. K jeho závěrům odvolací soud doplnil. Nařízení Rady ES/2201/2003 na problematiku mezinár. příslušnosti v řízení určení otcovství nedopadá. Mezinárodní pravomoc lze odvodit ze zákona o mezinár. právu soukromém a procesním č. 97/63 Sb., jeho ust. § 40 a volba práva ČR plyne z ust. § 23 odst. 1 téhož zákona. Mezinárodní příslušnost a volba práva v řízení o péči a výživu nezl. se řídí ust. čl. 8 odst. 1 Nařízení Rady (ES) 2201/2003 ve spojení s Nařízením Rady (ES) č. 4/2009, čl. 3 písm. b) a d) a Haagským protokolem, čl. 3 odst. 1.

        6. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu odvolací soud doplnil důkazní situaci doplňujícím výslechem žalobkyně a matky nezletilých, svědkyně Veroniky B., a listinnými důkazy, především obsahem spisu OS v Karviné – pobočky v Havířově sp. zn. 100 P 474/2013 a zprávou kolizního opatrovníka ze dne 14. 8. 2018 včetně jeho doplňku.

        7. Z výpovědi matky zjistil, že matka obě nezletilé dcery měla v osobní péči  od data jejich narození. Od 15. 11. 2013 na základě předběžného opatření Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově se obě nezl. dcery nacházely v péči zletilé dcery matky Veroniky B. Tento stav trval do 31. 7. 2015. Od data 1. 8. 2015 doposud má matka obě nezl. dcery opět v bezprostřední péči. Po narození nezl. Salome žalovaný fakticky plnil vyživovací povinnost  částkami po 200 eur měsíčně, v každém měsíci  období od 21. 10. 2006 do 31. 10. 2009, to je do  3 let věku nezl. Salome. Za stejné období žalovaný dluh na výživném ve prospěch nezl. Salome nemá. Od 1. 11. 2009 doposud žalovaný na výživu nezl. Salome již žádnou částku nezaplatil. Pokud jde o nezl. Natálii, žalovaný zaplatil v 1 případě částku 100 eur a jinak od data narození  nezl. Natálie, tj. od 11. 9. 2009 na výživu nezl. Natálie nezaplatil žádnou částku. Matka žije s oběma nezl. dcerami v posledních 2 – 3 letech trvale na území Francie ve městě xxx. Matka obývá společnou domácnost s partnerem Michaelem B. Obývají rodinný domek a na nákladech bydlení se podílejí společně. Nezl. Salome od září roku 2018 bude navštěvovat 6. třídu základní školy, nezl. Natálie 4. třídu základní školy. Obě dcery se podrobují výuce ve francouzštině, jejich potřeby odpovídají věku dětí, obě jsou zdravé. Matka v minulosti pracovala jako uklízečka s příjmem v průměru 1.200 eur měsíčně, v posledních 7 měsících zaměstnána není, a od sociálního úřadu ve Francii pobírá měsíční sociální dávku – 576 eur. Na každou z nezl. dcer dostává rodinný přídavek v měsíční výši 86 eur. Se žalovaným v kontaktu není. Žalovaný se o dcery nezajímá a nenavštěvuje je. Mariana P., občanka Slovenské republiky, je bývalou kamarádkou matky a matce je známo, že tato osoba aktuálně žije se žalovaným.

        8. Z výpovědi svědkyně Veroniky B. bylo zjištěno, že žalobkyně je matkou svědkyně, nezl. Salome a Natálie jsou polorodými sestrami svědkyně. Svědkyně žila v minulosti se žalobkyní ve Slovenské republice, od roku 2007 žije svědkyně na území České republiky. Na žádost žalobkyně  zdržující se v cizině, svědkyně na podzim roku 2013 iniciovala vydání předběžného opatření Okresním soudem v Karviné – pobočkou v Havířově o předběžném svěření nezl. Salome a Natálie do péče svědkyně. Osobní péče svědkyně o obě nezletilé trvala do léta roku 2015, ukončení školní docházky, patrně do června či července roku 2015. V tomto období matka převzala nezletilou Salome a Natálii zpět do své osobní péče a dcery odvezla do Francie. V době trvání péče o obě nezletilé, svědkyni žalovaný na výživu obou nezletilých žádnou částku nezaplatil. V jednom případě však obě nezletilé dcery v domácnosti svědkyně navštívil. Matka nezletilých podle své finanční situace na výživu dcer k rukám svědkyně  přispívala. Svědkyně ve stejné době měla v péči další dceru téže matky, Annu B., dnes již 19 letou. Na výživu všech 3 dcer platila matka k rukám svědkyně někdy 2.000, někdy 2.500 Kč měsíčně,  bez určení,  kolik pro tu kterou z nich je  výživné určeno.

        9. Z obsahu spisu OS v Karviné - pobočky v Havířově, sp. zn. 100 P 474/2013 odvolací soud zjistil, že Veronika B. a matka Anna B. podáním ze dne 5. 9. 2013 navrhly zahájení řízení o svěření obou nezl. Salome a Natálie B. do péče jejich zletilé sestry Veroniky B. s odůvodněním, že matka pracuje v zahraničí, ve Francii, do místa bydliště v ČR dojíždí pouze ojediněle a o nezl. Natálii a Salome má namísto matky pečovat Veronika B. Usnesením ze dne 15. 11. 2013, č. j. 100 P 474/2013-30 okresní soud nařídil předběžné opatření o předání obou nezletilých do péče Veroniky B. Usnesením ze dne  14. 1. 2016, č. j. 100 P 474/2013-44 bylo předběžné opatření o předání obou nezletilých do péče Veroniky B. zrušeno. Usnesení nabylo právní moci 16. 2. 2016.

        10. Usnesením ze dne 21. 8. 2018 č. j. 56 Co 87/2018-449 odvolací soud rozhodl  o přibrání Veroniky B. do odvolacího řízení, té části, která se týká určení výživného ve prospěch nezl. Salome a Natálie B. Ačkoli již v řízení před okresním soudem vyšlo najevo, že v minulé době měla Veronika B. obě nezletilé v přímé péči na základě usnesení o předběžném opatření OS v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 15. 11. 2013 č. j. 100 P 474/2013-30, okresní soud procesní usnesení na podkladě tohoto zjištění nevydal.

        11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.

        12. Odvolací soud tento nedostatek napravil v  odvolacím řízení, neboť o výživném ve prospěch nezletilých dcer narozených ze stejných rodičů bylo nutno rozhodnout za celou dobu předcházející datu rozhodnutí soudem či odvolacím soudem od data narození obou nezletilých.  Skutečnost, že nezletilé po určité omezené období se v přímé péči matky nenacházely, nemůže mít za následek, že žalovaný a otec těchto dětí z této skutečnosti bude mít prospěch.

        13. Veronika B., jako účastnice odvolacího řízení o úpravu výživného ve prospěch Salome a Natálie za minulé období navrhla, ať toto výživné je určeno žalovému v částce 120 eur pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně. Vyživovací povinnost ze strany matky za stejné období považuje za vyrovnánu.

        14. Z obsahu  zprávy o šetření v bydlišti matky provedeného Úřadem pro děti a rodinu, Jednotkou shromažďování znepokojujících informací evropské metropole Štrasburk ze dne 16. 8. 2017, kterou úřad poskytl k žádosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, bylo zjištěno, že úřad obdržel od Státního zastupitelství pro nezletilé ve Štrasburku žádost o sociální posouzení. Šetřením bylo zjištěno, že matka přijela do Francie v dubnu roku 2009, v péči má nezl. dcery Salome a Natálie, které přijely do Francie dne 1. 7. 2015. Matka v domácnosti poskytuje ubytování partneru Mike B. Společně obývají třípokojový byt v soukromém vlastnictví. Otec dětí bydlí v xxx, dcery jej znají, v kontaktu s ním jsou jen občas. V době šetření matka pracovala jako uklízečka s pravidelným platem a s příspěvky z veřejného práva. 14. 6. 2016 obdržel státní zástupce anonymní dopis týkající se nezl. Salome a Natálie B., v nichž autor popisoval zanedbané životní podmínky obou dcer. Pracovník, který prováděl šetření, se s dívkami setkal v bydlišti matky. Obě děvčata byla pečlivě upravená, jevila se usměvavá a spokojená, v přítomnosti matky se obě chovaly uvolněně. Salome je příjemná, vstřícná, komunikativní, vyjadřuje se přirozeně o návštěvě školy a o svých zájmech. Natálie je zdrženlivější, hovoří méně francouzsky, jevila se však usměvavá a pozorná. V době, kdy dívky opustily Českou republiku a přijely za matkou do Francie, francouzský jazyk neovládaly. Do školy začaly docházet v září roku 2015. Matka žádné potíže s výchovou a s péčí o nezl. dcery nezmiňovala. S dcerami má úctyhodný, otevřený a důvěrný vztah. Přítel matky se k dívkám chová laskavě. Matka ovšem není schopna dcerám pomoci při školním vzdělávání, neboť sama špatně hovoří francouzsky. Matka však spolupracuje se školou a naslouchá radám vyučujících. Přítomnost partnera je pro ni podporou. Šetření bylo provedeno rovněž ve škole navštěvované oběma dívkami a ředitelka školy nezaznamenala žádné problémy s chováním a  péčí o nezletilé. Dívky se rychle přizpůsobily školní struktuře. S matkou a jejím přítelem byly navázány pozitivní kontakty. Během posuzování péče matky o nezletilé nebyly zjištěny žádné prvky představující riziko pro nezletilé. Zprávu zpracovala sociální pracovnice Catherine L.

        15. Řízení o určení otcovství bylo zahájeno návrhem matky dne 12. 10. 2009. O určení otcovství označeného muže k nezl. Salome a Natálii B. bylo nutno rozhodnout podle právní úpravy účinné do data 31. 12. 2013, tj. před datem účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. s odkazem na přechodné ustanovení tohoto zákona obsažené v § 3028.

        16. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

        17. Podle § 3028 odst. 2 téhož zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

        18. Podle § 54 odst. 1 zákona o rodině č. 94/63 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2013 nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.

        19. Podle § 54 odst. 2 zákona o rodině za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují.

        20. Otcovství žalovaného k oběma nezl. Salome a Natálii B. bylo spolehlivě prokázáno. Skutečnost, že žalovaný s matkou nezletilých udržoval čilé kontakty, matku navštěvoval na území České republiky, po omezené období s matkou žil v partnerském soužití, mezi matkou a žalovaným docházelo k souložím, byla prokázána výpovědí matky, slyšených svědků Veroniky B., Lukáše B., Jiřího B. a Aloise K. a nepřímo potvrzena žalovaným. Ten ve vyjádření k žalobě připustil, že matce po narození dcer po omezenou dobu posílal finanční prostředky a matku navštěvoval. Tvrdil, že si přál „dát dětem své jméno“, jinak řečeno, otcovství k oběma nezl. dcerám chtěl uznat, avšak matka  měla žalovanému tvrdit, že nejde o jeho potomky. Žalovaný vyjadřoval přání, aby tzv. otcovské testy proběhly ve Francii. Žádné kroky k jejich opatření však nepodnikl, navzdory tomu, že od roku 2015 se obě nezletilé s matkou již ve Francii zdržovaly a žalovaný s nimi byl v občasném kontaktu. Odběr krevního vzorku  se souhlasem žalovaného k provedení znalecké analýzy DNA byl opatřen lékařem ve Francii. Námitka žalovaného o možné manipulaci s jeho krevním vzorkem postrádá smysl. Pokud by k manipulaci došlo, ztěží by výsledek znaleckého dokazování mohl vyznít tak přesvědčivým způsobem; u obou nezletilých bylo otcovství žalovaného prokázáno téměř se 100% spolehlivostí. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví genetika ze dne 10. 9. 2015 RNDr. Hany Kolaříkové (č.l. 209 – 218) vyplynul závěr, že byl proveden test analýzou DNA, u nezl. Salome B. s výsledkem 99,9999998 %, čemuž odpovídá slovní ekvivalent - otcovství žalovaného prakticky prokázáno, a u nezl. Natálie B. s výsledkem 99,999996 % se stejným slovním ekvivalentem – otcovství prakticky prokázáno. Při odběru krevního vzorku žalovanému ve Francii předložil k prokázání své osobní identity osobní   průkaz vystavený Prefekturou ve Francii dne 27. 2. 2012 s platností do 26. 2. 2022 občanu Francie, jménem a příjmením Manuel Jose F. D. C., narozený xxx. Průkaz byl vystaven pod číslem No: xxx. Pochybnosti vznášené žalovaným tak byly spolehlivě vyvráceny. Vzhledem k vysokému procentu pravděpodobnosti otcovství žalovaného k oběma nezl. dcerám bylo nadbytečné opatření revizního znaleckého posudku. Z vyjádření znalkyně k obsahu laboratorních zpráv předložených žalovaným plyne, že zprávy neprokazují neplodnost žalovaného. Ze zpráv neplyne, kdo provedl hodnocení spermiogramů žalovaného a nejde proto o zprávy spolehlivé.

        21. Úpravu péče k oběma nezletilým okresní soud posoudil věcně správně podle ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2014.

        22. Podle § 908 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

        23. Podle § 907 odst. 1 o. z.  soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

        24. Podle § 907 odst. 2 věta prvá o. z.  při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte.

        25. Žalovaný a otec obou nezletilých zájem o podíl na péči o nezl. dcery v průběhu řízení neprojevil. V péči matky se obě nezl. dcery nacházejí (vyjma období 15. 11. 2013 – 31. 7. 2015) od data svého narození doposud. Od srpna roku 2015 žijí obě nezletilé s matkou ve Francii.   V péči matky nebyly zaznamenány nedostatky. Matka rovněž spolupracuje se školou navštěvovanou oběma nezletilými a zajišťuje u obou řádné plnění povinné školní docházky. Nebyl nalezen důvod pro přijetí jiného výchovného opatření a obě nezl. dcery byly věcně správně svěřeny do péče matky. Správnost tohoto rozhodnutí potvrzuje rovněž zpráva Úřadu pro děti a rodinu, oddělení ochrany dětí ve Štrasburku ze dne 16. 8. 2017, který prováděl šetření v bydlišti matky na podkladě anonymní zprávy zpochybňující kvalitu matčiny péče. Zpráva potvrdila skutečnost, že péče matky o obě nezl. dcery je řádná, matka zajišťuje oběma nezletilým řádné bytové podmínky, plnění základní školní docházky  a uspokojování všech materiálních i citových potřeb nezletilých. Skutečnost, že matka po omezené období od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 obě nezletilé ponechala v péči starší zletilé dcery na území České republiky a sama odjela za prací do ciziny, se na výchově obou nezletilých negativně neprojevila. Veronika B. pečující o obě nezletilé namísto matky po omezené období iniciovala vydání předběžného opatření usnesením OS Karviná – pobočka v Havířově ze dne 15. 11. 2013, č. j. 100 P 474/2013-30, na jehož podkladě byly obě nezletilé předběžně předány do její péče. Po převzetí obou nezletilých matkou v srpnu roku 2015 okresní soud předběžné opatření zrušil  usnesením ze dne 14. 1. 2016, č. j. 100 P 474/2013-44. Dočasná péče o obě nezletilé starší zletilou sestrou probíhala na podkladě vzájemné dohody matky a Veroniky B. a měla dočasný charakter. Dočasná péče o obě nezletilé třetí osobou neměla na kvalitu péče o obě nezletilé negativní vliv. Věcně správné je proto rozhodnutí okresního soudu o svěření obou nezletilých do péče matky.

        26. Vyživovací povinnost  žalovaného a otce k oběma nezletilým bylo nutno stanovit zpětně, od data, kdy vyživovací povinnost k nezl. Salome B. plnit přestal, a v případě nezl. Natálie od data jejího narození, neboť k této dceři otec vyživovací povinnost neplnil. Vyživovací povinnost  zasahuje do doby před i po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.  a posuzuje  se podle tohoto zákona s odkazem na ust. § 3028 odst. 1, neboť o ní soud rozhodl po datu jeho účinnosti.  

        27. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

        28. Podle § 911 o. z.  výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

        29. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

        30. Podle § 914 o. z.  je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

        31. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

        32. Podle § 916 o. z.  neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezl. dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, a neumožňují soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

        33. Matka svou výpovědí před odvolacím soudem potvrdila, že otec vyživovací povinnost k nezl. Salome plnil dobrovolně částkou 200 eur měsíčně v období od data jejího narození do 31. 10. 2009. Za stejné období proto vyživovací povinnost otce k nezl. Salome lze považovat za splněnou. Dluh na výživném ve prospěch Salome k rukám matky byl vyčíslen až s účinností od 1. 11. 2009, kdy již trvala vyživovací povinnost otce rovněž k nezl. Natálii B. Jestliže před narozením nezl. Natálie otec plnil vyživovací povinnost k nezl. Salome dobrovolně částkou 200 eur měsíčně, lze vzhledem k nedostatku jiných informací o tehdejší příjmové situaci otce předpokládat, že byl schopen plnit výživné pro obě dcery částkou srovnatelnou, za níž je možno považovat částku 120 eur ve prospěch nezl. Salome a 100 eur ve prospěch nezl. Natálie měsíčně. Otec informace o svých příjmech za období let 2006 – 2013 neposkytl. Z listin, které otec předložil bylo možno zjistit, že v roce 2014 přiznal pro účel zdanění souhrnný příjem 19.227 eur (1602,25 eur měsíčně), v roce 2015 měl mít souhrnný příjem 16.268 eur (1.355,67 eur měsíčně), v roce 2016 příjem 17.978 eur (1.498,17 eur měsíčně). Otcovy náklady spojené s bydlením za odběr elektřiny, vody, plynu a další související platby představují v souhrnu podle  předložených dokladů 171 eur měsíčně. Při úvaze, že otec vyživovací povinnost plnil jen k nezl. Salome do doby 31. 10. 2009 (částkou 200 eur měsíčně), lze výživné  pro obě dcery v částkách 120 eur  pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně považovat za přiměřené.

        34. Za období 1. 11. 2009 – 14. 11. 2013 (před předáním obou nezletilých do péče Veroniky B.) činí dluh otce na výživném pro nezl. Salome částku 5.816 eur (48 měsíců x 120 = 5.760 eur, 1. – 14. 11. 2013 = 120 : 30 x 14 dní = 56).

        35. Dlužné výživné ve prospěch nezl. Natálie za období od 11. 9. 2009 (datum narození nezletilé) do 14. 11. 2013 (předání nezletilé do péče Veroniky B.) á 100 eur měsíčně se rovná částce 5.014 eur (49 měsíců x 100 = 4.900 eur, 11. – 30. 9. 2009 = 100 : 30 x 20 dní = 67 eur po zaokrouhlení, 1. – 14. 11. 2013 = 100 : 30 x 14 dní = 47 eur po zaokrouhlení).

        36. Za období 15. 11. 2013 – 31. 7. 2015 včetně  výživné v částkách 120 eur pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně je otec povinen splnit k rukám Anny B. ve stejné době o obě nezletilé pečující. Matka vyživovací povinnost za stejné období  plnila do rukou Veroniky B. dobrovolně a na výživném dluh nemá, jak potvrdila Veronika B. svou výpovědí. Otci za stejné období vznikl dluh ve prospěch nezl. Salome v částce 2.464 eur (20 měsíců x 120 = 2.400 eur, 15. – 30. 11. 2013, 100 : 30 x 16 dní = 64 eur).  Pro nezl. Natálii ve stejném období dluh na výživném odpovídá částce 2.053 eur (20 měsíců x 100 = 2.000 eur, 15. – 30. 11. 2013, 100 : 30 x 16 dní = 53 eur po zaokrouhlení).

        37. Od 1. 8. 2015, kdy matka obě nezletilé převzala do své péče, do 31. 8. 2018 včetně (do konce měsíce, ve kterém odvolací soud rozhodl) již přicházelo v úvahu zvýšení výživného vzhledem k  povinné školní docházce obou nezletilých. Výživné ve prospěch nezl. Salome se stanoví na částku 190 eur měsíčně, ve prospěch nezl. Natálie na částku 160 eur měsíčně. Takto určené výživné je přiměřené potřebám nezletilých i té skutečnosti, že otec vyživovací povinnost k nezletilým ve stejném období neplnil a neposkytl informace, že došlo k poklesu jeho příjmů. Z otcova předpokládaného příjmu nad rámec 1.400 eur měsíčně lze totiž zvýšené výživné považovat za přiměřené jeho výdělkovým poměrům. Dluh na výživném za toto období představuje u nezl. Salome částku 7.030 eur (190 x 37 měsíců), u nezl. Natálie za stejné období činí dluh na výživném 5.920 eur (37 měsíců x 160).

        38. Od 1. 9. 2018 nadále, kdy došlo k dalšímu fyzickému vyspívání nezletilých, Salome dosáhla téměř 12-ti let věku, Natálie téměř 9 let věku, přichází v úvahu další zvýšení výživného, u nezl. Salome na částku 230 eur, u nezl. Natálie na částku 200 eur měsíčně. Postupný nárůst výživného u obou nezletilých souvisí s jejich fyzickým vyspíváním, s nástupem k základní školní docházce a s tím spojenými předpokládanými vyššími výdaji. Otec neposkytl informace o tom, že došlo k poklesu jeho příjmů či ke vzniku další vyživovací povinnosti. Zůstal-li příjem otce stejný, jaký doložil za období let 2014 – 2016, po zaplacení takto určeného výživného, naposledy v částkách 230 a 200 eur měsíčně s účinností od 1. 9. 2018 nadále, otci zůstane k úhradě jeho potřeb v průměru minimálně částka 1.000 eur měsíčně. Matka vyživovací povinnost  k oběma dcerám plní výlučně svou osobní péčí. Je proto na otci, aby svůj díl vyživovací povinnosti plnil finančně. Výživné takto určené včetně jeho postupného zvýšení z částky 120 na 190 eur a naposledy na 230 eur měsíčně ve prospěch nezl. Salome a z částky 100 na 160 eur a naposledy na 200 eur měsíčně ve prospěch nezl. Natálie výživu otce neohrozí. Otec měl vědomost o soudním řízení probíhajícím v ČR o určení otcovství, úpravu péče a výživy k nezletilým již od roku 2010 (viz podání otce z 21. 4. 2010, č.l. 17). Nebyl proto důvod umožnit otci dluh na výživném pro obě nezletilé zaplatit ve splátkách. Otec si mohl a měl vytvořit finanční rezervu pro zaplacení dlužného výživného vzhledem k délce trvání soudního řízení.

        39. Povinnost k zaplacení dluhu na výživném

        - ve prospěch nezl. Salome B. a to k rukám matky v částkách 5.816 eur a 7.030 eur a k rukám Veroniky B. v částce 2.464 eur,

        - ve prospěch nezl. Natálie  B. k rukám matky v částkách 5.014 eur a 5.920 eur a k rukám Veroniky B. v částce 2.053 eur, 

        stanovil odvolací soud  do 30-ti dnů od doručení rozsudku odvolacího soudu otci. Podle § 155 odst. 2 písm. b) o. s. ř. platí, že výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a některý z účastníků je cizozemcem, jak je  tomu  v dané věci. Lhůtu  k plnění stanovil odvolací soud způsobem odlišným od úpravy dle  § 160 odst. 1 o. s. ř. Otci je umožněno splnění dlužného výživného k rukám matky a Veroniky B. převodem z bankovního účtu s dostatečným předstihem.

        40. Na podkladě těchto úvah odvolací soud potvrdil jako věcně správný rozsudek okresního soudu v odstavcích I., II. a III. výroku o určení otcovství žalovaného k nezl. Salome a Natálii B. a o svěření nezletilých Salome a Natálie B. do péče matky s odkazem na ust. § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3  zákona o zvláštních řízeních soudních.

        41. Po doplnění dokazování odvolací soud změnil výroky rozsudku o výživném v odstavcích IV., V., VI., VII., VIII. a IX. výroku s odkazem na ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

        42. Vzhledem k částečné změně rozsudku okresního soudu odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů prvostupňového řízení v poměru mezi účastníky a vůči státu a o poplatkové povinnosti otce. V poměru mezi účastníky nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem podle § 23 z. ř. s. Nebylo ostatně zjištěno, že některému z nich vznikly náklady, jejichž přiznání k tíži protistrany přicházelo v úvahu.

        43. Povinnost žalovaného k zaplacení soudního poplatku za řízení před okresním soudem odvolací soud stanovil na částku 1.000 Kč, aniž se určuje lhůta k jeho zaplacení. Jak je zřejmé z obsahu spisu žalovaný  poplatkovou povinnost již splnil. Dne 27. 2. 2014 složil na účet Okresního soudu v Karviné částku 1.988,54 Kč. Z této částky  představuje 1.000 Kč úhradu soudního poplatku a částka 988 Kč náhradu nákladů státu, o které rozhodl okresní soud dřívějším rozsudkem ze dne 27. 6. 2013, č. j. 26 C 208/2009-92. Tento rozsudek byl zrušen usnesením KS v Ostravě, č. j. 56 Co 305/2014-163 ze dne 13. 10. 2014. Platí však závěr, že poplatková povinnost, o které rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem v odstavci IX. byla žalovaným již splněna. Není proto nezbytné žalovanému stanovit lhůtu k jeho zaplacení, platí však, že  šlo o soudní poplatek, jehož výše odpovídá částce 1.000 Kč dle Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zákonu o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. ve znění před účinností zákona č. 218/2011 Sb., položky 7, podle které ve věcech určení rodičovství soudní poplatek činí 1.000 Kč.

        44. Povinnost žalovaného k zaplacení nákladů prvostupňového řízení České republice na účet Okresního soudu v Karviné odvolací soud stanovil částkou 31.654 Kč a vzhledem k částečnému splnění částky 988,54 Kč (po zaokrouhlení 989 Kč), zbývá k zaplacení částka 30.665 Kč. Náklady státu tvoří odměna tlumočnice a odměna znalkyně, o nichž rozhodl okresní soud v rámci usnesení č. j. 26 C 208/2009-16, 32, 36, 76, 79, 85, 98, 114, 127, 136, 202, 223 a 326. V souhrnu jde o částku 31.654 Kč, po odpočtení částky 989 Kč (po zaokrouhlení) zaplacené žalovaným dne  26. 2. 2014 (viz č.l. 123) zůstává k náhradě nákladů státu jen částka 30.665 Kč.

        45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

        46. Náklady na tlumočení dožádání, soudních listin adresovaných  žalovanému či náklady spojené se znaleckým posudkem v řízení o určení otcovství jsou náklady, jejichž zaplacení se uloží procesně neúspěšnému účastníku řízení, u kterého nejsou zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, v dané věci povinnost k zaplacení těchto nákladů stíhá žalovaného. Ten v řízení o určení otcovství neuspěl a nedoložil, že je osobou, které náleží osvobození od soudních poplatků.

        47. V odvolacím řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů spojených s účastí žalobkyně u odvolacího jednání dne 21. 8. 2018. Ačkoli žalobkyně cestovala k odvolacímu jednání osobním vozidlem, náleží jí náhrada cestovních nákladů, jaké by vynaložila při použití hromadného prostředku dopravy, neboť o povolení k použití osobního vozidla žalobkyně předem nežádala a vzhledem ke vzdálenosti bydliště žalobkyně od sídla odvolacího soudu jde o náklady neúčelné. Žalobkyni ovšem náleží náhrada nákladů spojená s cestou k odvolacímu jednání vzhledem k výsledku řízení o určení otcovství, kterým je její procesní úspěch s odkazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.  Za použití hromadného dopravního prostředku, tj. vlaku Českých drah, a. s. cena jízdenky v jednom směru odpovídá částce 5.721 Kč. Žalobkyni náleží proti žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení pro oba směry jízdy, v souhrnu částka 11.442 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve 30-ti denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.


        Poučení:

        Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

        Ostrava 27. srpna 2018

        JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

        předsedkyně senátu



        ČESKÁ REPUBLIKA

        ROZSUDEK

        JMÉNEM REPUBLIKY


        Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci

        žalobkyně: Anna B., narozená dne xxx, občanka České republiky

                  trvale bytem xxx
        aktuálně bytem xxx, Francie

        proti

        žalovanému: Manuel Jose F. D. C., narozený dne xxx, občan Portugalska a Francie

                  bytem xxx, Francie

                  zastoupený advokátkou Mgr. Radkou Zátkovou, dříve Mornštajnovou

                  sídlem Hořejší nábřeží 786/21, 150 00 Praha


        o určení otcovství a úpravu péče a výživného k nezletilým:

        Salome B., narozená dne xxx a

        Natálie B., narozená dne xxx

        obě bytem jako žalobkyně,

        obě zastoupené kolizním opatrovníkem Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Šilingrovo náměstí 3/4, 602 00 Brno

        v odvolacím řízení v části o určení výživného za účasti:

        Veronika B., narozená dne xxx

        bytem xxx

        k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 31. 8. 2017, č. j. 26 C 208/2009-384


        takto:
          I. Rozsudek okresního soudu v odstavcích I., II. a III. výroku se potvrzuje.

            II. V odstavcích IV., V., VI., VII., VIII. a IX. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:

              Otec Manuel Jose F. D. C. je povinen zaplatit na dlužném výživném

              A) ve prospěch nezl. Salome B.:

              1. za dobu od 1. 11. 2009 do 14. 11. 2013 částku 5.816 eur a

              za dobu od 1. 8. 2015 do 31. 8. 2018 včetně částku 7.030 eur,

              obě částky k rukám matky Anny B. do 30 dnů od doručení tohoto

              rozsudku otci,

              2. za dobu od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 včetně částku 2.464 eur

              k rukám Veroniky B. do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku

              otci,

              B) ve prospěch nezl. Natálie B.:

              1. za dobu od 11. 9. 2009 do 14. 11. 2013 částku 5.014 eur a

              za dobu od 1. 8. 2015 do 31. 8. 2018 včetně částku 5.920 eur

              obě částky k rukám matky Anny B. do 30 dnů od doručení tohoto

              rozsudku otci,

              2. za dobu od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 včetně částku 2.053 eur

              k rukám Veroniky B. do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku otci.

              C) S účinností od 1. 9. 2018 nadále je otec Manuel José F. D. C. povinen

              platit

              - na výživu nezl. Salome B. částku 230 eur měsíčně a

              - na výživu nezl. Natálie B. částku 200 eur měsíčně,

              obě částky vždy 1. dne v měsíci předem k rukám matky Anny B.

              Částky výživného, jejichž splatnost nastane do konce měsíce, ve kterém bude

              tento rozsudek otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do 30 dnů

              od data jeho doručení.


            III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

              IV. Povinnost žalovaného k zaplacení soudního poplatku za řízení před okresním soudem se stanoví v částce 1.000 Kč.

                V. Povinnost žalovaného zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na nákladech za řízení před okresním soudem se stanoví v částce 31.654 Kč a z této částky je žalovaný povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné částku 30.665 Kč.

                VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11.442 Kč.
              Odůvodnění:

              1. Okresní soud v Karviné rozsudkem určil, že žalovaný je otcem nezl. Salome B. a nezl. Natálie B., dcer žalobkyně. Obě nezletilé svěřil do péče žalobkyně. Žalovanému určil povinnost platit na výživu Salome částkou 120 eur měsíčně v období od 1. 10. 2009 do 14. 11. 2013 a 190 eur měsíčně od 14. 1. 2016 nadále, ve prospěch nezl. Natálie za období od 1. 10. 2009 do 14. 11. 2013 částku 100 eur měsíčně a od 14. 1. 2016 nadále částku 160 eur měsíčně, v obou případech k rukám žalobkyně. Za dobu od 15. 11. 2013 do 14. 1. 2016 včetně žalovanému povinnost platit výživné pro obě děti nestanovil. Vyčíslil dluh na výživném za dobu od 1. 10. 2009 do 31. 8. 2017 včetně ve prospěch Salome na částku 9.776 eur, ve prospěch Natálie na částku 8.180 eur, a určil povinnost žalovaného obě částky zaplatit k rukám žalobkyně do tří dnů od doručení rozsudku. Stanovil splatnost výživného dospělého do konce měsíce, v němž bude žalovanému rozsudek doručen. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Žalovaného zavázal k náhradě nákladů vzniklých státu v řízení před okresním soudem v částce 22.904 Kč a povinnost k zaplacení soudního poplatku v částce 1.000 Kč, obě částky do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

              2. Žalovaný proti rozsudku podal včasné odvolání, kterým vyslovil nesouhlas se všemi jeho výroky s odkazem na odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e), f) a g) o. s. ř. Vyjadřoval v prvé řadě nesouhlas s výrokem, který byl určen otcem obou nezletilých, neboť má pochybnosti o správnosti znaleckého posudku a vyslovil obavy z možné manipulace se vzorky. Výsledky znaleckého posudku neodpovídají skutečnosti. V době předpokládaného početí obou nezl. byl žalovaný prakticky neplodný. Dovolával se výsledku analýzy spermatu provedené 28. 8. 2008, podle jehož závěrů měl žalovaný 96 % spermií atypického tvaru. Výsledky znaleckého posudku, kterým žalovaný nebyl z otcovství vyloučen, a výsledky spermiogramu jsou ve vzájemném rozporu. Žalovaný navrhoval v průběhu řízení opatření revizního znaleckého posudku a okresní soud jeho návrhu nevyhověl, v čemž žalovaný spatřuje pochybení soudu. Nesprávně okresní soud vyhodnotil rovněž důkaz výslechem svědků, zletilých potomků žalobkyně, s poukazem na to, že všechny děti žalobkyně mají různé biologické otce. Žalobkyně udržovala v minulosti milostný poměr s několika muži a živila se prostitucí. Z téhož důvodu žalovaný své otcovství k dětem popřel. Žalovaný vyjádřil rovněž nesouhlas s výrokem o svěření obou nezletilých do péče žalobkyně, neboť ta o děti nepečuje, již v minulosti děti svěřila na dlouhou dobu do péče jiných osob. Žalovaný nesouhlasí se stanovením výživného již jen z toho důvodu, že se nepovažuje za otce dětí, nad to výše určeného výživného neodpovídá jeho majetkovým poměrům a poměrům matky. Matka má příjem z neoficiálního chovu a následného prodeje psů, jde o činnost, kterou provozuje se svým přítelem Michaelem B., životní úroveň žalovaného je nižší, než je životní úroveň matky. Nesouhlas vyjádřil žalovaný rovněž se stanovením výživného zpětně. Okresnímu soudu dále vytkl, že nerozložil povinnost k zaplacení dluhu na výživném do pravidelných splátek. Obsahem odvolání žalovaný požadoval, ať je rozsudek okresního soudu změněn a žaloba v celém rozsahu zamítnuta, případně zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k novému řízení a okresnímu soudu uloženo opatřit revizní znalecký posudek.

              3. Žalobkyně navrhla, ať je rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen. Kolizní opatrovník dětí – Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Podle závěrů znaleckého posudku RNDr. Hany Kolaříkové, znalkyně z oboru zdravotnictví, specializace genetické DNA analýzy a paternitních expertíz, je otcovství žalovaného pravděpodobné z 99,9999996 % v případě nezl. Salome, a 99,9999994 % v případě nezl. Natálie. Žalovaný v průběhu řízení nevyjádřil pochybnost o špatném odebrání svého vzorku. Nic nenasvědčuje tomu, že odebrání vzorku či provedení znaleckého posudku neproběhlo v souladu s pravidly. Kdyby došlo k manipulaci se vzorky, nemohl by výsledek analýzy spermatu svědčit o takovém výsledku, k jakému znalkyně dospěla.

              4. Odvolací přezkum rozsudku okresního soudu ve všech jeho výrocích dotčených včasným odvoláním žalovaného proběhl u odvolacího jednání v nepřítomnosti žalovaného a kolizního opatrovníka nezletilých s odkazem na § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních v jeho aktuálním znění ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně svou neúčast u odvolacího jednání předem včas a řádně omluvil. Neúčast žalovaného u odvolacího jednání omluvila jeho advokátka s návrhem, ať odvolací jednání proběhne bez účasti žalovaného.

              5. K problematice mezinárodního prvku v řízení v osobě žalovaného, občana Francie a Portugalska, přijal okresní soud správné závěry o své mezinárodní příslušnosti a o volbě práva. K jeho závěrům odvolací soud doplnil. Nařízení Rady ES/2201/2003 na problematiku mezinár. příslušnosti v řízení určení otcovství nedopadá. Mezinárodní pravomoc lze odvodit ze zákona o mezinár. právu soukromém a procesním č. 97/63 Sb., jeho ust. § 40 a volba práva ČR plyne z ust. § 23 odst. 1 téhož zákona. Mezinárodní příslušnost a volba práva v řízení o péči a výživu nezl. se řídí ust. čl. 8 odst. 1 Nařízení Rady (ES) 2201/2003 ve spojení s Nařízením Rady (ES) č. 4/2009, čl. 3 písm. b) a d) a Haagským protokolem, čl. 3 odst. 1.

              6. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu odvolací soud doplnil důkazní situaci doplňujícím výslechem žalobkyně a matky nezletilých, svědkyně Veroniky B., a listinnými důkazy, především obsahem spisu OS v Karviné – pobočky v Havířově sp. zn. 100 P 474/2013 a zprávou kolizního opatrovníka ze dne 14. 8. 2018 včetně jeho doplňku.

              7. Z výpovědi matky zjistil, že matka obě nezletilé dcery měla v osobní péči od data jejich narození. Od 15. 11. 2013 na základě předběžného opatření Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově se obě nezl. dcery nacházely v péči zletilé dcery matky Veroniky B. Tento stav trval do 31. 7. 2015. Od data 1. 8. 2015 doposud má matka obě nezl. dcery opět v bezprostřední péči. Po narození nezl. Salome žalovaný fakticky plnil vyživovací povinnost částkami po 200 eur měsíčně, v každém měsíci období od 21. 10. 2006 do 31. 10. 2009, to je do 3 let věku nezl. Salome. Za stejné období žalovaný dluh na výživném ve prospěch nezl. Salome nemá. Od 1. 11. 2009 doposud žalovaný na výživu nezl. Salome již žádnou částku nezaplatil. Pokud jde o nezl. Natálii, žalovaný zaplatil v 1 případě částku 100 eur a jinak od data narození nezl. Natálie, tj. od 11. 9. 2009 na výživu nezl. Natálie nezaplatil žádnou částku. Matka žije s oběma nezl. dcerami v posledních 2 – 3 letech trvale na území Francie ve městě xxx. Matka obývá společnou domácnost s partnerem Michaelem B. Obývají rodinný domek a na nákladech bydlení se podílejí společně. Nezl. Salome od září roku 2018 bude navštěvovat 6. třídu základní školy, nezl. Natálie 4. třídu základní školy. Obě dcery se podrobují výuce ve francouzštině, jejich potřeby odpovídají věku dětí, obě jsou zdravé. Matka v minulosti pracovala jako uklízečka s příjmem v průměru 1.200 eur měsíčně, v posledních 7 měsících zaměstnána není, a od sociálního úřadu ve Francii pobírá měsíční sociální dávku – 576 eur. Na každou z nezl. dcer dostává rodinný přídavek v měsíční výši 86 eur. Se žalovaným v kontaktu není. Žalovaný se o dcery nezajímá a nenavštěvuje je. Mariana P., občanka Slovenské republiky, je bývalou kamarádkou matky a matce je známo, že tato osoba aktuálně žije se žalovaným.

              8. Z výpovědi svědkyně Veroniky B. bylo zjištěno, že žalobkyně je matkou svědkyně, nezl. Salome a Natálie jsou polorodými sestrami svědkyně. Svědkyně žila v minulosti se žalobkyní ve Slovenské republice, od roku 2007 žije svědkyně na území České republiky. Na žádost žalobkyně zdržující se v cizině, svědkyně na podzim roku 2013 iniciovala vydání předběžného opatření Okresním soudem v Karviné – pobočkou v Havířově o předběžném svěření nezl. Salome a Natálie do péče svědkyně. Osobní péče svědkyně o obě nezletilé trvala do léta roku 2015, ukončení školní docházky, patrně do června či července roku 2015. V tomto období matka převzala nezletilou Salome a Natálii zpět do své osobní péče a dcery odvezla do Francie. V době trvání péče o obě nezletilé, svědkyni žalovaný na výživu obou nezletilých žádnou částku nezaplatil. V jednom případě však obě nezletilé dcery v domácnosti svědkyně navštívil. Matka nezletilých podle své finanční situace na výživu dcer k rukám svědkyně přispívala. Svědkyně ve stejné době měla v péči další dceru téže matky, Annu B., dnes již 19 letou. Na výživu všech 3 dcer platila matka k rukám svědkyně někdy 2.000, někdy 2.500 Kč měsíčně, bez určení, kolik pro tu kterou z nich je výživné určeno.

              9. Z obsahu spisu OS v Karviné - pobočky v Havířově, sp. zn. 100 P 474/2013 odvolací soud zjistil, že Veronika B. a matka Anna B. podáním ze dne 5. 9. 2013 navrhly zahájení řízení o svěření obou nezl. Salome a Natálie B. do péče jejich zletilé sestry Veroniky B. s odůvodněním, že matka pracuje v zahraničí, ve Francii, do místa bydliště v ČR dojíždí pouze ojediněle a o nezl. Natálii a Salome má namísto matky pečovat Veronika B. Usnesením ze dne 15. 11. 2013, č. j. 100 P 474/2013-30 okresní soud nařídil předběžné opatření o předání obou nezletilých do péče Veroniky B. Usnesením ze dne 14. 1. 2016, č. j. 100 P 474/2013-44 bylo předběžné opatření o předání obou nezletilých do péče Veroniky B. zrušeno. Usnesení nabylo právní moci 16. 2. 2016.

              10. Usnesením ze dne 21. 8. 2018 č. j. 56 Co 87/2018-449 odvolací soud rozhodl o přibrání Veroniky B. do odvolacího řízení, té části, která se týká určení výživného ve prospěch nezl. Salome a Natálie B. Ačkoli již v řízení před okresním soudem vyšlo najevo, že v minulé době měla Veronika B. obě nezletilé v přímé péči na základě usnesení o předběžném opatření OS v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 15. 11. 2013 č. j. 100 P 474/2013-30, okresní soud procesní usnesení na podkladě tohoto zjištění nevydal.

              11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.

              12. Odvolací soud tento nedostatek napravil v odvolacím řízení, neboť o výživném ve prospěch nezletilých dcer narozených ze stejných rodičů bylo nutno rozhodnout za celou dobu předcházející datu rozhodnutí soudem či odvolacím soudem od data narození obou nezletilých. Skutečnost, že nezletilé po určité omezené období se v přímé péči matky nenacházely, nemůže mít za následek, že žalovaný a otec těchto dětí z této skutečnosti bude mít prospěch.

              13. Veronika B., jako účastnice odvolacího řízení o úpravu výživného ve prospěch Salome a Natálie za minulé období navrhla, ať toto výživné je určeno žalovému v částce 120 eur pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně. Vyživovací povinnost ze strany matky za stejné období považuje za vyrovnánu.

              14. Z obsahu zprávy o šetření v bydlišti matky provedeného Úřadem pro děti a rodinu, Jednotkou shromažďování znepokojujících informací evropské metropole Štrasburk ze dne 16. 8. 2017, kterou úřad poskytl k žádosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, bylo zjištěno, že úřad obdržel od Státního zastupitelství pro nezletilé ve Štrasburku žádost o sociální posouzení. Šetřením bylo zjištěno, že matka přijela do Francie v dubnu roku 2009, v péči má nezl. dcery Salome a Natálie, které přijely do Francie dne 1. 7. 2015. Matka v domácnosti poskytuje ubytování partneru Mike B. Společně obývají třípokojový byt v soukromém vlastnictví. Otec dětí bydlí v xxx, dcery jej znají, v kontaktu s ním jsou jen občas. V době šetření matka pracovala jako uklízečka s pravidelným platem a s příspěvky z veřejného práva. 14. 6. 2016 obdržel státní zástupce anonymní dopis týkající se nezl. Salome a Natálie B., v nichž autor popisoval zanedbané životní podmínky obou dcer. Pracovník, který prováděl šetření, se s dívkami setkal v bydlišti matky. Obě děvčata byla pečlivě upravená, jevila se usměvavá a spokojená, v přítomnosti matky se obě chovaly uvolněně. Salome je příjemná, vstřícná, komunikativní, vyjadřuje se přirozeně o návštěvě školy a o svých zájmech. Natálie je zdrženlivější, hovoří méně francouzsky, jevila se však usměvavá a pozorná. V době, kdy dívky opustily Českou republiku a přijely za matkou do Francie, francouzský jazyk neovládaly. Do školy začaly docházet v září roku 2015. Matka žádné potíže s výchovou a s péčí o nezl. dcery nezmiňovala. S dcerami má úctyhodný, otevřený a důvěrný vztah. Přítel matky se k dívkám chová laskavě. Matka ovšem není schopna dcerám pomoci při školním vzdělávání, neboť sama špatně hovoří francouzsky. Matka však spolupracuje se školou a naslouchá radám vyučujících. Přítomnost partnera je pro ni podporou. Šetření bylo provedeno rovněž ve škole navštěvované oběma dívkami a ředitelka školy nezaznamenala žádné problémy s chováním a péčí o nezletilé. Dívky se rychle přizpůsobily školní struktuře. S matkou a jejím přítelem byly navázány pozitivní kontakty. Během posuzování péče matky o nezletilé nebyly zjištěny žádné prvky představující riziko pro nezletilé. Zprávu zpracovala sociální pracovnice Catherine L.

              15. Řízení o určení otcovství bylo zahájeno návrhem matky dne 12. 10. 2009. O určení otcovství označeného muže k nezl. Salome a Natálii B. bylo nutno rozhodnout podle právní úpravy účinné do data 31. 12. 2013, tj. před datem účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. s odkazem na přechodné ustanovení tohoto zákona obsažené v § 3028.

              16. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2014, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

              17. Podle § 3028 odst. 2 téhož zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

              18. Podle § 54 odst. 1 zákona o rodině č. 94/63 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2013 nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.

              19. Podle § 54 odst. 2 zákona o rodině za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují.

              20. Otcovství žalovaného k oběma nezl. Salome a Natálii B. bylo spolehlivě prokázáno. Skutečnost, že žalovaný s matkou nezletilých udržoval čilé kontakty, matku navštěvoval na území České republiky, po omezené období s matkou žil v partnerském soužití, mezi matkou a žalovaným docházelo k souložím, byla prokázána výpovědí matky, slyšených svědků Veroniky B., Lukáše B., Jiřího B. a Aloise K. a nepřímo potvrzena žalovaným. Ten ve vyjádření k žalobě připustil, že matce po narození dcer po omezenou dobu posílal finanční prostředky a matku navštěvoval. Tvrdil, že si přál „dát dětem své jméno“, jinak řečeno, otcovství k oběma nezl. dcerám chtěl uznat, avšak matka měla žalovanému tvrdit, že nejde o jeho potomky. Žalovaný vyjadřoval přání, aby tzv. otcovské testy proběhly ve Francii. Žádné kroky k jejich opatření však nepodnikl, navzdory tomu, že od roku 2015 se obě nezletilé s matkou již ve Francii zdržovaly a žalovaný s nimi byl v občasném kontaktu. Odběr krevního vzorku se souhlasem žalovaného k provedení znalecké analýzy DNA byl opatřen lékařem ve Francii. Námitka žalovaného o možné manipulaci s jeho krevním vzorkem postrádá smysl. Pokud by k manipulaci došlo, ztěží by výsledek znaleckého dokazování mohl vyznít tak přesvědčivým způsobem; u obou nezletilých bylo otcovství žalovaného prokázáno téměř se 100% spolehlivostí. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví genetika ze dne 10. 9. 2015 RNDr. Hany Kolaříkové (č.l. 209 – 218) vyplynul závěr, že byl proveden test analýzou DNA, u nezl. Salome B. s výsledkem 99,9999998 %, čemuž odpovídá slovní ekvivalent - otcovství žalovaného prakticky prokázáno, a u nezl. Natálie B. s výsledkem 99,999996 % se stejným slovním ekvivalentem – otcovství prakticky prokázáno. Při odběru krevního vzorku žalovanému ve Francii předložil k prokázání své osobní identity osobní průkaz vystavený Prefekturou ve Francii dne 27. 2. 2012 s platností do 26. 2. 2022 občanu Francie, jménem a příjmením Manuel Jose F. D. C., narozený xxx. Průkaz byl vystaven pod číslem No: xxx. Pochybnosti vznášené žalovaným tak byly spolehlivě vyvráceny. Vzhledem k vysokému procentu pravděpodobnosti otcovství žalovaného k oběma nezl. dcerám bylo nadbytečné opatření revizního znaleckého posudku. Z vyjádření znalkyně k obsahu laboratorních zpráv předložených žalovaným plyne, že zprávy neprokazují neplodnost žalovaného. Ze zpráv neplyne, kdo provedl hodnocení spermiogramů žalovaného a nejde proto o zprávy spolehlivé.

              21. Úpravu péče k oběma nezletilým okresní soud posoudil věcně správně podle ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., jehož účinnost nastala 1. 1. 2014.

              22. Podle § 908 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), nežijí-li spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.

              23. Podle § 907 odst. 1 o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

              24. Podle § 907 odst. 2 věta prvá o. z. při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte.

              25. Žalovaný a otec obou nezletilých zájem o podíl na péči o nezl. dcery v průběhu řízení neprojevil. V péči matky se obě nezl. dcery nacházejí (vyjma období 15. 11. 2013 – 31. 7. 2015) od data svého narození doposud. Od srpna roku 2015 žijí obě nezletilé s matkou ve Francii. V péči matky nebyly zaznamenány nedostatky. Matka rovněž spolupracuje se školou navštěvovanou oběma nezletilými a zajišťuje u obou řádné plnění povinné školní docházky. Nebyl nalezen důvod pro přijetí jiného výchovného opatření a obě nezl. dcery byly věcně správně svěřeny do péče matky. Správnost tohoto rozhodnutí potvrzuje rovněž zpráva Úřadu pro děti a rodinu, oddělení ochrany dětí ve Štrasburku ze dne 16. 8. 2017, který prováděl šetření v bydlišti matky na podkladě anonymní zprávy zpochybňující kvalitu matčiny péče. Zpráva potvrdila skutečnost, že péče matky o obě nezl. dcery je řádná, matka zajišťuje oběma nezletilým řádné bytové podmínky, plnění základní školní docházky a uspokojování všech materiálních i citových potřeb nezletilých. Skutečnost, že matka po omezené období od 15. 11. 2013 do 31. 7. 2015 obě nezletilé ponechala v péči starší zletilé dcery na území České republiky a sama odjela za prací do ciziny, se na výchově obou nezletilých negativně neprojevila. Veronika B. pečující o obě nezletilé namísto matky po omezené období iniciovala vydání předběžného opatření usnesením OS Karviná – pobočka v Havířově ze dne 15. 11. 2013, č. j. 100 P 474/2013-30, na jehož podkladě byly obě nezletilé předběžně předány do její péče. Po převzetí obou nezletilých matkou v srpnu roku 2015 okresní soud předběžné opatření zrušil usnesením ze dne 14. 1. 2016, č. j. 100 P 474/2013-44. Dočasná péče o obě nezletilé starší zletilou sestrou probíhala na podkladě vzájemné dohody matky a Veroniky B. a měla dočasný charakter. Dočasná péče o obě nezletilé třetí osobou neměla na kvalitu péče o obě nezletilé negativní vliv. Věcně správné je proto rozhodnutí okresního soudu o svěření obou nezletilých do péče matky.

              26. Vyživovací povinnost žalovaného a otce k oběma nezletilým bylo nutno stanovit zpětně, od data, kdy vyživovací povinnost k nezl. Salome B. plnit přestal, a v případě nezl. Natálie od data jejího narození, neboť k této dceři otec vyživovací povinnost neplnil. Vyživovací povinnost zasahuje do doby před i po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. a posuzuje se podle tohoto zákona s odkazem na ust. § 3028 odst. 1, neboť o ní soud rozhodl po datu jeho účinnosti.

              27. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

              28. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

              29. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

              30. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

              31. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

              32. Podle § 916 o. z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezl. dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, a neumožňují soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

              33. Matka svou výpovědí před odvolacím soudem potvrdila, že otec vyživovací povinnost k nezl. Salome plnil dobrovolně částkou 200 eur měsíčně v období od data jejího narození do 31. 10. 2009. Za stejné období proto vyživovací povinnost otce k nezl. Salome lze považovat za splněnou. Dluh na výživném ve prospěch Salome k rukám matky byl vyčíslen až s účinností od 1. 11. 2009, kdy již trvala vyživovací povinnost otce rovněž k nezl. Natálii B. Jestliže před narozením nezl. Natálie otec plnil vyživovací povinnost k nezl. Salome dobrovolně částkou 200 eur měsíčně, lze vzhledem k nedostatku jiných informací o tehdejší příjmové situaci otce předpokládat, že byl schopen plnit výživné pro obě dcery částkou srovnatelnou, za níž je možno považovat částku 120 eur ve prospěch nezl. Salome a 100 eur ve prospěch nezl. Natálie měsíčně. Otec informace o svých příjmech za období let 2006 – 2013 neposkytl. Z listin, které otec předložil bylo možno zjistit, že v roce 2014 přiznal pro účel zdanění souhrnný příjem 19.227 eur (1602,25 eur měsíčně), v roce 2015 měl mít souhrnný příjem 16.268 eur (1.355,67 eur měsíčně), v roce 2016 příjem 17.978 eur (1.498,17 eur měsíčně). Otcovy náklady spojené s bydlením za odběr elektřiny, vody, plynu a další související platby představují v souhrnu podle předložených dokladů 171 eur měsíčně. Při úvaze, že otec vyživovací povinnost plnil jen k nezl. Salome do doby 31. 10. 2009 (částkou 200 eur měsíčně), lze výživné pro obě dcery v částkách 120 eur pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně považovat za přiměřené.

              34. Za období 1. 11. 2009 – 14. 11. 2013 (před předáním obou nezletilých do péče Veroniky B.) činí dluh otce na výživném pro nezl. Salome částku 5.816 eur (48 měsíců x 120 = 5.760 eur, 1. – 14. 11. 2013 = 120 : 30 x 14 dní = 56).

              35. Dlužné výživné ve prospěch nezl. Natálie za období od 11. 9. 2009 (datum narození nezletilé) do 14. 11. 2013 (předání nezletilé do péče Veroniky B.) á 100 eur měsíčně se rovná částce 5.014 eur (49 měsíců x 100 = 4.900 eur, 11. – 30. 9. 2009 = 100 : 30 x 20 dní = 67 eur po zaokrouhlení, 1. – 14. 11. 2013 = 100 : 30 x 14 dní = 47 eur po zaokrouhlení).

              36. Za období 15. 11. 2013 – 31. 7. 2015 včetně výživné v částkách 120 eur pro nezl. Salome a 100 eur pro nezl. Natálii měsíčně je otec povinen splnit k rukám Anny B. ve stejné době o obě nezletilé pečující. Matka vyživovací povinnost za stejné období plnila do rukou Veroniky B. dobrovolně a na výživném dluh nemá, jak potvrdila Veronika B. svou výpovědí. Otci za stejné období vznikl dluh ve prospěch nezl. Salome v částce 2.464 eur (20 měsíců x 120 = 2.400 eur, 15. – 30. 11. 2013, 100 : 30 x 16 dní = 64 eur). Pro nezl. Natálii ve stejném období dluh na výživném odpovídá částce 2.053 eur (20 měsíců x 100 = 2.000 eur, 15. – 30. 11. 2013, 100 : 30 x 16 dní = 53 eur po zaokrouhlení).

              37. Od 1. 8. 2015, kdy matka obě nezletilé převzala do své péče, do 31. 8. 2018 včetně (do konce měsíce, ve kterém odvolací soud rozhodl) již přicházelo v úvahu zvýšení výživného vzhledem k povinné školní docházce obou nezletilých. Výživné ve prospěch nezl. Salome se stanoví na částku 190 eur měsíčně, ve prospěch nezl. Natálie na částku 160 eur měsíčně. Takto určené výživné je přiměřené potřebám nezletilých i té skutečnosti, že otec vyživovací povinnost k nezletilým ve stejném období neplnil a neposkytl informace, že došlo k poklesu jeho příjmů. Z otcova předpokládaného příjmu nad rámec 1.400 eur měsíčně lze totiž zvýšené výživné považovat za přiměřené jeho výdělkovým poměrům. Dluh na výživném za toto období představuje u nezl. Salome částku 7.030 eur (190 x 37 měsíců), u nezl. Natálie za stejné období činí dluh na výživném 5.920 eur (37 měsíců x 160).

              38. Od 1. 9. 2018 nadále, kdy došlo k dalšímu fyzickému vyspívání nezletilých, Salome dosáhla téměř 12-ti let věku, Natálie téměř 9 let věku, přichází v úvahu další zvýšení výživného, u nezl. Salome na částku 230 eur, u nezl. Natálie na částku 200 eur měsíčně. Postupný nárůst výživného u obou nezletilých souvisí s jejich fyzickým vyspíváním, s nástupem k základní školní docházce a s tím spojenými předpokládanými vyššími výdaji. Otec neposkytl informace o tom, že došlo k poklesu jeho příjmů či ke vzniku další vyživovací povinnosti. Zůstal-li příjem otce stejný, jaký doložil za období let 2014 – 2016, po zaplacení takto určeného výživného, naposledy v částkách 230 a 200 eur měsíčně s účinností od 1. 9. 2018 nadále, otci zůstane k úhradě jeho potřeb v průměru minimálně částka 1.000 eur měsíčně. Matka vyživovací povinnost k oběma dcerám plní výlučně svou osobní péčí. Je proto na otci, aby svůj díl vyživovací povinnosti plnil finančně. Výživné takto určené včetně jeho postupného zvýšení z částky 120 na 190 eur a naposledy na 230 eur měsíčně ve prospěch nezl. Salome a z částky 100 na 160 eur a naposledy na 200 eur měsíčně ve prospěch nezl. Natálie výživu otce neohrozí. Otec měl vědomost o soudním řízení probíhajícím v ČR o určení otcovství, úpravu péče a výživy k nezletilým již od roku 2010 (viz podání otce z 21. 4. 2010, č.l. 17). Nebyl proto důvod umožnit otci dluh na výživném pro obě nezletilé zaplatit ve splátkách. Otec si mohl a měl vytvořit finanční rezervu pro zaplacení dlužného výživného vzhledem k délce trvání soudního řízení.

              39. Povinnost k zaplacení dluhu na výživném

              - ve prospěch nezl. Salome B. a to k rukám matky v částkách 5.816 eur a 7.030 eur a k rukám Veroniky B. v částce 2.464 eur,

              - ve prospěch nezl. Natálie B. k rukám matky v částkách 5.014 eur a 5.920 eur a k rukám Veroniky B. v částce 2.053 eur,

              stanovil odvolací soud do 30-ti dnů od doručení rozsudku odvolacího soudu otci. Podle § 155 odst. 2 písm. b) o. s. ř. platí, že výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a některý z účastníků je cizozemcem, jak je tomu v dané věci. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud způsobem odlišným od úpravy dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Otci je umožněno splnění dlužného výživného k rukám matky a Veroniky B. převodem z bankovního účtu s dostatečným předstihem.

              40. Na podkladě těchto úvah odvolací soud potvrdil jako věcně správný rozsudek okresního soudu v odstavcích I., II. a III. výroku o určení otcovství žalovaného k nezl. Salome a Natálii B. a o svěření nezletilých Salome a Natálie B. do péče matky s odkazem na ust. § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 zákona o zvláštních řízeních soudních.

              41. Po doplnění dokazování odvolací soud změnil výroky rozsudku o výživném v odstavcích IV., V., VI., VII., VIII. a IX. výroku s odkazem na ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

              42. Vzhledem k částečné změně rozsudku okresního soudu odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů prvostupňového řízení v poměru mezi účastníky a vůči státu a o poplatkové povinnosti otce. V poměru mezi účastníky nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem podle § 23 z. ř. s. Nebylo ostatně zjištěno, že některému z nich vznikly náklady, jejichž přiznání k tíži protistrany přicházelo v úvahu.

              43. Povinnost žalovaného k zaplacení soudního poplatku za řízení před okresním soudem odvolací soud stanovil na částku 1.000 Kč, aniž se určuje lhůta k jeho zaplacení. Jak je zřejmé z obsahu spisu žalovaný poplatkovou povinnost již splnil. Dne 27. 2. 2014 složil na účet Okresního soudu v Karviné částku 1.988,54 Kč. Z této částky představuje 1.000 Kč úhradu soudního poplatku a částka 988 Kč náhradu nákladů státu, o které rozhodl okresní soud dřívějším rozsudkem ze dne 27. 6. 2013, č. j. 26 C 208/2009-92. Tento rozsudek byl zrušen usnesením KS v Ostravě, č. j. 56 Co 305/2014-163 ze dne 13. 10. 2014. Platí však závěr, že poplatková povinnost, o které rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem v odstavci IX. byla žalovaným již splněna. Není proto nezbytné žalovanému stanovit lhůtu k jeho zaplacení, platí však, že šlo o soudní poplatek, jehož výše odpovídá částce 1.000 Kč dle Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zákonu o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. ve znění před účinností zákona č. 218/2011 Sb., položky 7, podle které ve věcech určení rodičovství soudní poplatek činí 1.000 Kč.

              44. Povinnost žalovaného k zaplacení nákladů prvostupňového řízení České republice na účet Okresního soudu v Karviné odvolací soud stanovil částkou 31.654 Kč a vzhledem k částečnému splnění částky 988,54 Kč (po zaokrouhlení 989 Kč), zbývá k zaplacení částka 30.665 Kč. Náklady státu tvoří odměna tlumočnice a odměna znalkyně, o nichž rozhodl okresní soud v rámci usnesení č. j. 26 C 208/2009-16, 32, 36, 76, 79, 85, 98, 114, 127, 136, 202, 223 a 326. V souhrnu jde o částku 31.654 Kč, po odpočtení částky 989 Kč (po zaokrouhlení) zaplacené žalovaným dne 26. 2. 2014 (viz č.l. 123) zůstává k náhradě nákladů státu jen částka 30.665 Kč.

              45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

              46. Náklady na tlumočení dožádání, soudních listin adresovaných žalovanému či náklady spojené se znaleckým posudkem v řízení o určení otcovství jsou náklady, jejichž zaplacení se uloží procesně neúspěšnému účastníku řízení, u kterého nejsou zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, v dané věci povinnost k zaplacení těchto nákladů stíhá žalovaného. Ten v řízení o určení otcovství neuspěl a nedoložil, že je osobou, které náleží osvobození od soudních poplatků.

              47. V odvolacím řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů spojených s účastí žalobkyně u odvolacího jednání dne 21. 8. 2018. Ačkoli žalobkyně cestovala k odvolacímu jednání osobním vozidlem, náleží jí náhrada cestovních nákladů, jaké by vynaložila při použití hromadného prostředku dopravy, neboť o povolení k použití osobního vozidla žalobkyně předem nežádala a vzhledem ke vzdálenosti bydliště žalobkyně od sídla odvolacího soudu jde o náklady neúčelné. Žalobkyni ovšem náleží náhrada nákladů spojená s cestou k odvolacímu jednání vzhledem k výsledku řízení o určení otcovství, kterým je její procesní úspěch s odkazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Za použití hromadného dopravního prostředku, tj. vlaku Českých drah, a. s. cena jízdenky v jednom směru odpovídá částce 5.721 Kč. Žalobkyni náleží proti žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení pro oba směry jízdy, v souhrnu částka 11.442 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve 30-ti denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.


              Poučení:

              Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

              Ostrava 27. srpna 2018

              JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

              předsedkyně senátu