Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:56Co 202/2018     
Soud:Krajský soud v Ostravě
ECLI:ECLI:CZ:KSOS:2018:56.CO.202.2018.1
Datum rozhodnutí:23.10.2018
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Dotčené předpisy:Nařízení () č. 2201/2003
Kategorie rozhodnutí:E


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci péče o

nezletilého: Daniel Viliam P.,  narozený dne xxx

            zastoupený kolizním opatrovníkem: statutární město Hranice – Městský úřad Hranice

            sídlem Pernštejnské náměstí 1, 753 01  Hranice

syna rodičů: matka Ing. Jana P.,  narozená dne xxx

            bytem xxx

            zastoupená advokátkou JUDr. Miroslavou Hájkovou

            sídlem Jiráskova 7, 750 02  Přerov

            otec Ing. Vladimír S., narozený dne xxx

            občan Slovenské republiky

            bytem xxx

            zastoupený advokátem JUDr. Petrem Dutko

            sídlem Blahoslavova 2, 750 02  Přerov


o péči a úpravu výživného,

k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 6. 2018, č. j. 0 Nc 710/2013-241, 27 P a Nc 81/2017, 27 P a Nc 145/2017


takto:

I.Rozsudek okresního soudu v napadené části o věci samé, tj. v odstavcích II., III. a IV. výroku, se mění následovně:

Otec Ing. Vladimír S. je povinen zaplatit za období od 1. 5. 2014 do 31. 10. 2018 včetně  na dlužném výživném ve prospěch nezl. Daniela Viliama P. k rukám matky Ing. Jany P. ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci částku 155.284 Kč.

S účinností od 1. 11. 2018 nadále je otec povinen  platit na výživu nezl. Daniela Viliama P. částku 5.500 Kč měsíčně vždy prvého dne v měsíci předem k rukám matky a částky výživného dospělé do konce měsíce, ve kterém bude tento rozsudek otci doručen, zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení.


Odůvodnění:

1. Okresní soud v Přerově rozsudkem svěřil nezl. Daniela Viliama P. do péče matky. Otci určil povinnost platit na výživu nezl. Daniela Viliama k rukám matky s účinností od 1. 5. 2014 částku 4.500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2017 částku 5.500 Kč měsíčně, vždy prvého dne v měsíci předem. Vyčíslil dluh na výživném za dobu od 1. 5. 2014 do 30. 6. 2018 na částku 150.736 Kč a otci určil povinnost zaplatit dluh na výživném v měsíčních splátkách po 7.000 Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek. Určil splatnost výživného dospělého do konce měsíce, v němž rozsudek bude otci doručen. Řízení o úpravě styku otce s nezl. Danielem Viliamem zastavil. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

2. Proti rozsudku podal otec včasné odvolání a vyjádřil v něm nesouhlas jen s výroky o výživném v odstavcích II., III. a IV. Současně uvedl, že odvolání nesměřuje proti výši výživného určeného otci v období od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2015, od 1. 3. 2017 do 31. 8. 2017 a od 1. 9. 2017 nadále. Odvolání vymezil tak, že jím vyjadřuje nesouhlas se stanovením výživného za období 5/2015 – 2/2017, neboť v tomto období matka a nezl. Daniel Viliam byli zabezpečeni manželem matky Michaelem Johnem L. R. Přiznání výživného za toto období odporuje dobrým mravům a je zneužitím práva podle § 8 občanského zákoníku. Matka s nezl. synem odjeli bez souhlasu otce do USA, matka zde uzavřela manželství s Michaelem Johnem L. R., výslechem matky bylo prokázáno, že ve stejném období byla nadstandartně zabezpečena spolu s nezl. synem, neboť měla k dispozici částku 2.000 USD měsíčně a zabezpečeno bydlení a  úhradu všech ostatních výdajů pro sebe a syna. Okresní soud zamítl návrhy otce na provedení důkazu facebookovou konverzací rodičů a výslechem manžela matky, ačkoli právě těmito důkazy otec měl prokázat nadstandartní životní úroveň matky a nezl. syna v době jejich pobytu v USA. Okresní soud tak neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy  a odmítl uvažovat o možnosti, že výživné za uvedené období odporuje dobrým mravům a je zneužitím práva. Otec ústy svého advokáta u odvolacího jednání navrhl změnu rozsudku okresního soudu v části týkající se vyčíslení dluhu na výživném za období 5/2015 – 2/2017 tak, že za toto období otci nebude výživné stanoveno.

3. Matka navrhla, ať je rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen.

4. Kolizní opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku s poukazem na to, že nezl. Daniel Viliam má právo na výživné rovněž 3 roky zpětně ode dne zahájení soudního řízení s odkazem na § 922 občanského zákoníku.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výrocích o věci samé v odvoláním dotčeném rozsahu, tj. vyjma výroků v odstavci I. o úpravě péče a v odstavci V. o zastavení řízení o úpravě otcova styku s nezletilým. V důsledku otcova odvolání s odkazem na ust. § 1 odst. 1 a 3 z. ř. s. ve spojení s § 212 písm. a) o. s. ř. jsou odvoláním dotčeny všechny výroky o úpravě výživného otce včetně výroku o vyčíslení dluhu za celé vymezené období. Rozsudek okresního soudu  ve výrocích o úpravě výživného v odstavcích II., III. a IV. byl přezkoumán v tomto rozsahu u odvolacího jednání bez osobní účasti otce a kolizního opatrovníka. Otcovu neúčast u odvolacího jednání omluvil jeho advokát. Kolizní opatrovník byl k odvolacímu jednání včas a řádně předvolán (předvolání obdržel 27. 9. 2018) a jeho neúčast u odvolacího jednání odvolacímu přezkumu nebránila. Odvolání otce důvodné není. Pokud odvolací soud navzdory tomuto závěru přistoupil ke změně rozsudku okresního soudu, je změna odůvodněna  skutečností, že v mezidobí došlo ke změně otcova dluhu na výživném.

6. Okresní soud v rámci rozsudku pominul skutečnost, že v řízení je dán mezinárodní prvek v osobě otce, občana Slovenské republiky. K problematice mezinárodní příslušnosti a volby práva odvolací soud proto doplnil.

7. Ve věci péče o nezletilého se mezinárodní příslušnost soudů České republiky odvíjí od Nařízení Rady (ES) 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti („Brusel II.bis“), článku 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s článkem 8 odst. 1). Hraničním určovatelem je obvyklé bydliště nezl. Daniela Viliama s matkou na území ČR. Volba práva se určí podle Haagské úmluvy publikované pod č. 141/2001 Sb. m.s., článku 15 odst. 1, podle kterého při výkonu své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), použijí orgány smluvních států své vlastní právo. Soud ČR použije tedy hmotné právo ČR. Mezinárodní příslušnost soudů ČR v řízení o úpravu výživného se řídí Nařízením Rady ES/4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, článkem 1 odst. 1) a článkem 3 písm. a) a b), neboť na území ČR má místo obvyklého pobytu otec (odpůrce) a nezl. Daniel Viliam (oprávněný). S odkazem na článek 15 Nařízení je volba práva pro vyživovací povinnost určena Haagským protokolem ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES). Podle článku 3 odst. 1, kterým se určuje obecné pravidlo pro rozhodné právo, platí, že vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný (nezl. Daniel Viliam) místo obvyklého pobytu.

8. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu, z nichž odvolací soud rovněž vycházel, provedl důkaz doplňujícím výslechem matky a listinami. Výslechem matky zjistil, že po vydání prvostupňového rozsudku otec na dlužném výživném na podkladě rozsudku okresního soudu nezaplatil žádnou částku. Matka je nadále na mateřské dovolené a jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek v měsíční výši 7.600 Kč. Manželství matky s občanem USA trvá nadále. Dne 30. 5. 2017 matka porodila dceru (Miu Annu P.), jejímž otcem je manžel matky. Dcera nemá v rodném listu zapsáno jméno ani příjmení, neboť matka nezískala k označení dítěte jménem a příjmením souhlas manžela. V USA mělo proběhnout rozvodové řízení, o jehož výsledku matka není informována. Matka požádala Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně o pomoc při určení jména a příjmení nezl. dcery a vymáhání výživného po jejím otci. Matka bydlí s oběma dětmi v bytě své sestry, na nákladech za bydlení vynaloží měsíční 5.500 Kč. V pořadí 1. řízení o úpravu péče a výživy k nezl. Danielu Viliamu P. matka vyvolala po svém návratu z USA v roce 2017. Před odjezdem do USA v roce 2014 měla matka Daniela ve své péči, otec Daniela příležitostně navštěvoval, nepravidelně na jeho výživu přispíval. Matka před odjezdem otce informovala o odjezdu do USA, odcestovala původně jen na omezenou dobu tří měsíců, nakonec v USA s Danielem zůstala déle a nemohla vycestovat zpět, neboť v řízení byla její žádost o udělení tzv. zelené karty. Po dobu pobytu matky a Daniela v USA otec na výživu Daniela neplatil žádné částky. Matka byla s otcem v kontaktu elektronickou cestou. V USA matka pobývala od června či července roku 2014 do února roku 2017.  Na sklonku svého pobytu v cizině matka zde krátkodobě pracovala. V době soužití s manželem v USA manžel matce dával prostředky na domácnost, s nimiž matka hospodařila, po měsíčním soužití od něj odešla, požádala o stanovení výživného manželky a manželu bylo určeno, aby na výživu manželky platil částku 2.000 USD měsíčně, kterou manžel plnil po dobu odděleného soužití. Asi  po měsíci se matka k manželu vrátila a když jej znovu opustila, zrušil manžel žádost matky o přidělení zelené karty a výživné jí již neposkytl, přenechal jí však k bydlení dům. Matka měla v místě bydliště otevřen účet pro nákup potravin do výše 300 USD měsíčně a dostávala příspěvek pro sociálně slabší osoby v částce 250 USD měsíčně. Krátkodobě matka pracovala na klinice v městě Gilliespie ve státě Illinois s měsíčním výdělkem 1.600 USD. Další měsíc se zaměstnala v Chicagu jako uklízečka za 1.000 USD.  Poté se k manželu vrátila na dobu přibližně 5-ti měsíců a následně odcestovala zpět do České republiky. Matka si přivydělává v České republice výukou anglického jazyka na podkladě dohody o provedení práce uzavřené se společností Trend Language s. r. o. ve Zlíně a Unie studies s. r. o. v Olomouci s měsíčním příjmem   z výkonu této činnosti cca 9.000 Kč. Daniel Viliam je žákem 1. třídy základní školy od 1. 9. 2018. Na nákup školních pomůcek a dalších potřeb v souvislosti s nástupem dítěte do základní školy matka vynaložila cca 6.000 Kč, 500 Kč na nákup léčiv v souvislosti s ekzematickým onemocněním syna. Otec s Danielem udržuje kontakt v průměru 1 x za 1 – 1,5 měsíce. Nad rámec výživného otec na potřeby Daniela nepřispěl.

9. Z přehledu pohybů na běžném účtu otce u Tatrabanky a. s. Bratislava bylo zjištěno, že v období od 9. 1. 2018 do 1. 10. 2018 včetně otec z účtu poukázal na výživu nezl. Daniela částky 6 x po 120 EUR, dále částky 174,06 EUR, 38,58 EUR, 214,93 EUR, 213,64 EUR a 213,75 EUR, v souhrnu 1.574,96 EUR.

10. Z fotokopie  přehledu  zahraničních plateb, které došly na bankovní účet matky u banky Moneta Money bank, a.s. byly zjištěny platby ve stejných částkách v měně EUR a dle aktuálního kurzu na účet matky byly připsány v měně Kč částky:

- 10. 1. 2018 – 2.967,72 Kč,

- 20. 2. 2018 – 2.943,12 Kč,

- 20. 3. 2018 – 2.955 Kč,

- 19. 4. 2018 – 2.938,32 Kč,

- 23. 5. 2018 – 2.988,48 Kč,

- 22. 6. 2018 – 3.000,48 Kč,

- 20. 7. 2018 – 4.365,77 Kč,

- 23. 7. 2018 – 966,27 Kč,

- 6. 8. 2018 – 5.336,71 Kč,

- 28. 8. 2018 – 5.321,56 Kč,

- 2. 10. 2018 – 5.330,28 Kč (celkem 39.114 Kč po zaokrouhlení).

11. Z rodného listu nezl. dítěte narozeného 30. 5. 2017 z matky Jany P. a otce Michaela Johna L. R. bylo zjištěno, že v rodném listu není označeno jméno a příjmení dítěte, jedná se o dítě ženského pohlaví. Z oddacího listu vystaveného Úřadem městské části města Brna bylo zjištěno, že v knize manželství matriky tohoto úřadu bylo zapsáno uzavření manželství dne 12. 9. 2014 manželem Michael John L. R. a manželkou Janou P. Manželé se při uzavření manželství  nedohodli na příjmení dětí.

12. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajské pobočky Olomouc, kontaktního pracoviště Havířov bylo zjištěno, že v období od 10. 1. 2014 do 15. 2. 2016 byl matce vyplácen rodičovský příspěvek v měsíční výši 3.800 Kč a 500 Kč jako přídavek ve prospěch nezl. Daniela Viliama P. Od 15. 3. 2016 doposud je matce vyplácen rodičovský příspěvek v měsíční výši 7.600 Kč.

13. Podle § 908 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nežijí spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ust. § 906 a 907 použijí obdobně.

14. Podle § 907 odst. 1 věta prvá před středníkem o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče nebo do společné péče.

15. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

16. Podle § 912 o. z. nezl. dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

17. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

20. Pro větší přehlednost odvolací soud provedl shrnutí právně významných skutkových zjištění. Řízení o úpravu péče a výživy nezl. Daniela Viliama P. narozeného mimo manželství rodičů bylo zahájeno návrhem matky dne 20. 4. 2017 s požadavkem, ať nezl. Daniel Viliam je svěřen do matčiny péče a otci určeno výživné 3 roky zpětně. Matka v průběhu řízení návrh upřesnila v tom smyslu, že s ohledem na poměry obou rodičů a nesrovnatelně nižší životní úroveň matky požaduje matka, aby otci byla určena povinnost platit na výživu nezl. Daniela Viliama s účinností od 1. 5. 2014 částku 5.000 Kč a od 1. 9. 2017 v souvislosti s nástupem nezletilého do mateřské školy částku 6.000 Kč měsíčně.

21. Otec se určení výživného v částkách, o nichž rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem, a to zpětně k datu 1. 5. 2014, nebránil. Usiloval po celou dobu řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení o to, aby výživné nebylo určeno za období matčina pobytu s nezletilým v USA, tj. za období 1. 5. 2015 – 28. 2. 2017. Otec je osobou podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná, vykonával práci pro společnost OTHUA s. r. o. a následně pro společnost CUPOD s. r. o., v zahraničí či na území Slovenské republiky, podle vlastní verze otce s průměrným měsíčním výdělkem 1.000 EUR. Z daňového přiznání otce plyne, že otcův roční zisk z podnikání v hrubém v roce 2015 představoval 25.988,33 EUR, v roce 2017 25.502 EUR. Otec žije ve společné domácnosti s 80-ti letou příbuznou a dále s přítelkyní, studentkou vysoké školy, na jejíž výdaje vynaloží otec dobrovolně  měsíčně 150 EUR. Otec koupil od příbuzné rodinný domek za 15.000 EUR se zřízením věcného břemene k trvalému dožití v domě a má v úmyslu čerpat úvěr na opravy domu a je schopen úvěr splácet měsíčními splátkami 300 – 350 EUR.

22. Matka, s výjimkou krátkodobého zaměstnání vykonávaného 2 – 3 měsíce celkem v době pobytu v USA, byla po narození nezl. Daniela Viliama od roku 2012 na mateřské dovolené, následně po uzavření manželství s občanem USA v domácnosti a od narození nezl. dcery bez určení jména a příjmení, k jejímuž narození došlo 30. 5. 2017, je opět na mateřské dovolené. Příjem matky tvoří mateřský příspěvek a výdělky (v průměru 9.000 Kč měsíčně) na podkladě dohody o provedení práce spočívající ve výuce anglického jazyka. Příjmové poměry matky či skutečnost, že matka žila s manželem v USA v jeho domácnosti a ten hradil veškeré potřeby matky  i nezl. Daniela v době společného soužití, jsou z hlediska posouzení míry, v jaké byl otec povinen plnit vyživovací povinnost k Danielu zpětně od 1. 5. 2014 doposud bez významu. Matka plnila a dosud plní vyživovací povinnost k nezl. Danielu Viliamu od doby jeho narození výlučně svou osobní péčí. Otec je proto povinen hradit veškeré materiální potřeby nezl. Daniela Viliama, a to v takové míře, která odpovídá jeho příjmovým možnostem a schopnostem a zajistí srovnatelnou životní úroveň dítěte, jakou měl a má v rozhodném období rovněž otec. Hmotněprávní úprava vyživovací povinnosti rodičů k nezl. dítěti zakotvená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. nepodporuje otcův postoj, podle kterého určení výživného otci v období matčina soužití s manželem v cizině, odporuje dobrým mravům či je ze strany matky zneužitím práva. Otec nemá mít prospěch z toho, že matka po určitou dobu sdílela společnou domácnost se svým manželem v cizině a podílela se stejně jako nezl. Daniel Viliam na životní úrovni manžela matky. Na určení výše výživného otci tato skutečnost vliv nemá. Poměry matky nejsou právně významné, neboť matka svůj díl vyživovací povinnosti plnila v rozhodném období svou osobní péčí. Ze skutečnosti, že matčiny životní podmínky se v době společného soužití s manželem výrazně zlepšily, nemůže mít prospěch otec. Na jeho vyživovací povinnosti k Danielu Viliamovi v míře, v jaké je schopen vyživovací povinnost plnit, se životní úroveň matky neprojeví.

23. Otcův hrubý příjem z podnikání  přesáhl částku 50.000 Kč v průměru měsíčně (podle kurzu ČNB měn EUR a Kč k datu rozhodnutí odvolacího soudu, 1 EUR = 25,875 Kč, 25,875 x 25.000 EUR : 12 = 53.906 Kč). Otec podle vlastního tvrzení dobrovolně hradí potřeby své přítelkyně částkou 150 EUR měsíčně, případně je schopen převzít závazek ke splátkám úvěru částkami 300 – 350 EUR měsíčně (7.763 – 9.056 Kč). Výše výživného v částkách 4.500 Kč měsíčně zpětně od 1. 5. 2014 a 5.500 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 do budoucna je proto přiměřené otcovým výdělkovým poměrům. Výživné pro nezl. dítě má totiž přednost před plněním, které otec dobrovolně poskytuje 3. osobě nebo před splátkami úvěru. Otec ostatně proti výši takto určeného výživného nesouhlas neprojevil. Výživné je otec povinen plnit po celou dobu období 3 let předcházejících matčině návrhu na určení výživného dle § 922 odst. 1 o. z.) a rovněž do budoucna. Poměry matky na výši, v jaké otec byl a je povinen plnit výživné ve prospěch Daniela Viliama, nemají vliv. Pouze v situaci, kdy otec by nebyl schopen  vyživovací povinnost k dítěti plnit z objektivních příčin v dostatečné míře,  nastupuje vyživovací povinnost matky, která navzdory své osobní péči by se na úhradě odůvodněných potřeb dítěte musela podílet rovněž finančně. Taková situace však nenastala. Tvrzení o tom, že stanovení výživného zpětně za období matčina pobytu v USA, odporuje dobrým mravům či je zneužitím práva matkou je  tvrzením neopodstatněným. Matka byla a je osobou, která je od data narození dítěte po celou rozhodnou dobu do současnosti svůj podíl vyživovací povinnosti plnila osobní péčí a má právo, aby otec za stejné období dorovnal výživné částkou odpovídající jeho výdělkovým možnostem a schopnostem. Životní úroveň dítěte, která předchází hledisku jeho odůvodněných potřeb, má být srovnatelná se životní úrovní otce a k tomuto výsledku směřuje výživné určené zpětně (§ 915 odst. 1 o. z.).

24. Pro vyčíslení otcova dluhu na výživném za období 1. 5. 2014 – 31. 10. 2018 (do konce měsíce, v němž rozhodoval odvolací soud) má význam nesporné souhlasné prohlášení rodičů u jednání před okresním soudem dne 10. 10. 2017 o tom, že za období 1. 5. 2014 – 10. 10. 2017 otec na výživném pro nezl. Daniela Viliama zaplatil k rukám matky (po přepočtu částek v měně EUR podle kurzu 25,8 Kč = 1 EUR), v souhrnu částku 56.400 Kč.  Otec dále doložil zaplacení částky 120 EUR za měsíc listopad 2017 k datu 5. 12. 2017 a 120 EUR za měsíc prosinec 2017 (podle tehdejšího kurzu 1 EUR = 25,845 Kč), tedy 2x částka 3.101 Kč, v souhrnu 6.202 Kč. Za období 1-10/2018 otec zaplatil podle doložených listin v souhrnu částku  39.114 Kč. Otcem bylo  celkem zaplaceno na výživném v rozhodném období 101.716 Kč.

25. Za období 1. 5. 2014 – 31. 8. 2017 á 4.500 Kč měsíčně x 40 měsíců měl otec zaplatit celkem 180.000 Kč, za období 1. 9. 2017 – 31. 10. 2018 á 5.500 Kč měsíčně x 14 měsíců, mělo být zaplaceno celkem 77.000 Kč, v součtu částka 257.000 Kč. Po odpočtu částky 101.716 Kč zůstává otci dluh na výživném  v částce 155.284 Kč. Tuto částku je otec povinen zaplatit ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci bez možnosti plátek dluhu na výživném. Navzdory té skutečnosti, že o probíhajícím soudním řízení o úpravu péče a výživného byl otec informován již od 14. 7. 2017, snahu o postupné vyrovnání dlužného výživného otec neprojevil a běžné výživné neplnil v částkách stanovených napadeným rozsudkem.

26. Odvolací soud s těmito závěry rozhodl o změně rozsudku okresního soudu ve výrocích o výživném (v odstavcích II., III. a IV. výroku) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.  Otci určil povinnost zaplatit k rukám matky  na dlužném výživném za období 1. 5. 2014 – 31. 10. 2018 v souhrnu částku 155.284 Kč ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci a s účinností od 1. 11. 2018 nadále platit na výživu nezl. Daniela Viliama k rukám matky částku 5.500 Kč měsíčně vždy 1. dne v měsíci předem. Výživné dospělé do konce měsíce, ve kterém bude rozsudek odvolacího soudu otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

27. Vzhledem ke změně rozsudku okresního soudu ve výrocích o výživném, rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů prvostupňového řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů účastníků v odvolacím řízení s odkazem na ust. § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. V obou stádiích řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu těchto nákladů; rodiče se ostatně práva na náhradu nákladů vzdali a nezl. Danielu Viliamu či koliznímu opatrovníku dítěte odůvodněné náklady nevznikly.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 z. ř. s.).

Ostrava 23. října 2018

JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu



ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zavrtálkové a soudců JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci péče o

nezletilého: Daniel Viliam P., narozený dne xxx

            zastoupený kolizním opatrovníkem: statutární město Hranice – Městský úřad Hranice

            sídlem Pernštejnské náměstí 1, 753 01 Hranice

syna rodičů: matka Ing. Jana P., narozená dne xxx

            bytem xxx

            zastoupená advokátkou JUDr. Miroslavou Hájkovou

            sídlem Jiráskova 7, 750 02 Přerov

            otec Ing. Vladimír S., narozený dne xxx

            občan Slovenské republiky

            bytem xxx

            zastoupený advokátem JUDr. Petrem Dutko

            sídlem Blahoslavova 2, 750 02 Přerov


o péči a úpravu výživného,

k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 6. 2018, č. j. 0 Nc 710/2013-241, 27 P a Nc 81/2017, 27 P a Nc 145/2017


takto:

I.Rozsudek okresního soudu v napadené části o věci samé, tj. v odstavcích II., III. a IV. výroku, se mění následovně:

Otec Ing. Vladimír S. je povinen zaplatit za období od 1. 5. 2014 do 31. 10. 2018 včetně na dlužném výživném ve prospěch nezl. Daniela Viliama P. k rukám matky Ing. Jany P. ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci částku 155.284 Kč.

S účinností od 1. 11. 2018 nadále je otec povinen platit na výživu nezl. Daniela Viliama P. částku 5.500 Kč měsíčně vždy prvého dne v měsíci předem k rukám matky a částky výživného dospělé do konce měsíce, ve kterém bude tento rozsudek otci doručen, zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení.


Odůvodnění:

1. Okresní soud v Přerově rozsudkem svěřil nezl. Daniela Viliama P. do péče matky. Otci určil povinnost platit na výživu nezl. Daniela Viliama k rukám matky s účinností od 1. 5. 2014 částku 4.500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2017 částku 5.500 Kč měsíčně, vždy prvého dne v měsíci předem. Vyčíslil dluh na výživném za dobu od 1. 5. 2014 do 30. 6. 2018 na částku 150.736 Kč a otci určil povinnost zaplatit dluh na výživném v měsíčních splátkách po 7.000 Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek. Určil splatnost výživného dospělého do konce měsíce, v němž rozsudek bude otci doručen. Řízení o úpravě styku otce s nezl. Danielem Viliamem zastavil. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

2. Proti rozsudku podal otec včasné odvolání a vyjádřil v něm nesouhlas jen s výroky o výživném v odstavcích II., III. a IV. Současně uvedl, že odvolání nesměřuje proti výši výživného určeného otci v období od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2015, od 1. 3. 2017 do 31. 8. 2017 a od 1. 9. 2017 nadále. Odvolání vymezil tak, že jím vyjadřuje nesouhlas se stanovením výživného za období 5/2015 – 2/2017, neboť v tomto období matka a nezl. Daniel Viliam byli zabezpečeni manželem matky Michaelem Johnem L. R. Přiznání výživného za toto období odporuje dobrým mravům a je zneužitím práva podle § 8 občanského zákoníku. Matka s nezl. synem odjeli bez souhlasu otce do USA, matka zde uzavřela manželství s Michaelem Johnem L. R., výslechem matky bylo prokázáno, že ve stejném období byla nadstandartně zabezpečena spolu s nezl. synem, neboť měla k dispozici částku 2.000 USD měsíčně a zabezpečeno bydlení a úhradu všech ostatních výdajů pro sebe a syna. Okresní soud zamítl návrhy otce na provedení důkazu facebookovou konverzací rodičů a výslechem manžela matky, ačkoli právě těmito důkazy otec měl prokázat nadstandartní životní úroveň matky a nezl. syna v době jejich pobytu v USA. Okresní soud tak neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy a odmítl uvažovat o možnosti, že výživné za uvedené období odporuje dobrým mravům a je zneužitím práva. Otec ústy svého advokáta u odvolacího jednání navrhl změnu rozsudku okresního soudu v části týkající se vyčíslení dluhu na výživném za období 5/2015 – 2/2017 tak, že za toto období otci nebude výživné stanoveno.

3. Matka navrhla, ať je rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen.

4. Kolizní opatrovník ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku s poukazem na to, že nezl. Daniel Viliam má právo na výživné rovněž 3 roky zpětně ode dne zahájení soudního řízení s odkazem na § 922 občanského zákoníku.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výrocích o věci samé v odvoláním dotčeném rozsahu, tj. vyjma výroků v odstavci I. o úpravě péče a v odstavci V. o zastavení řízení o úpravě otcova styku s nezletilým. V důsledku otcova odvolání s odkazem na ust. § 1 odst. 1 a 3 z. ř. s. ve spojení s § 212 písm. a) o. s. ř. jsou odvoláním dotčeny všechny výroky o úpravě výživného otce včetně výroku o vyčíslení dluhu za celé vymezené období. Rozsudek okresního soudu ve výrocích o úpravě výživného v odstavcích II., III. a IV. byl přezkoumán v tomto rozsahu u odvolacího jednání bez osobní účasti otce a kolizního opatrovníka. Otcovu neúčast u odvolacího jednání omluvil jeho advokát. Kolizní opatrovník byl k odvolacímu jednání včas a řádně předvolán (předvolání obdržel 27. 9. 2018) a jeho neúčast u odvolacího jednání odvolacímu přezkumu nebránila. Odvolání otce důvodné není. Pokud odvolací soud navzdory tomuto závěru přistoupil ke změně rozsudku okresního soudu, je změna odůvodněna skutečností, že v mezidobí došlo ke změně otcova dluhu na výživném.

6. Okresní soud v rámci rozsudku pominul skutečnost, že v řízení je dán mezinárodní prvek v osobě otce, občana Slovenské republiky. K problematice mezinárodní příslušnosti a volby práva odvolací soud proto doplnil.

7. Ve věci péče o nezletilého se mezinárodní příslušnost soudů České republiky odvíjí od Nařízení Rady (ES) 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti („Brusel II.bis“), článku 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s článkem 8 odst. 1). Hraničním určovatelem je obvyklé bydliště nezl. Daniela Viliama s matkou na území ČR. Volba práva se určí podle Haagské úmluvy publikované pod č. 141/2001 Sb. m.s., článku 15 odst. 1, podle kterého při výkonu své pravomoci (mezinárodní příslušnosti), použijí orgány smluvních států své vlastní právo. Soud ČR použije tedy hmotné právo ČR. Mezinárodní příslušnost soudů ČR v řízení o úpravu výživného se řídí Nařízením Rady ES/4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, článkem 1 odst. 1) a článkem 3 písm. a) a b), neboť na území ČR má místo obvyklého pobytu otec (odpůrce) a nezl. Daniel Viliam (oprávněný). S odkazem na článek 15 Nařízení je volba práva pro vyživovací povinnost určena Haagským protokolem ze dne 23. 11. 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES). Podle článku 3 odst. 1, kterým se určuje obecné pravidlo pro rozhodné právo, platí, že vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný (nezl. Daniel Viliam) místo obvyklého pobytu.

8. Nad rámec skutkových zjištění okresního soudu, z nichž odvolací soud rovněž vycházel, provedl důkaz doplňujícím výslechem matky a listinami. Výslechem matky zjistil, že po vydání prvostupňového rozsudku otec na dlužném výživném na podkladě rozsudku okresního soudu nezaplatil žádnou částku. Matka je nadále na mateřské dovolené a jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek v měsíční výši 7.600 Kč. Manželství matky s občanem USA trvá nadále. Dne 30. 5. 2017 matka porodila dceru (Miu Annu P.), jejímž otcem je manžel matky. Dcera nemá v rodném listu zapsáno jméno ani příjmení, neboť matka nezískala k označení dítěte jménem a příjmením souhlas manžela. V USA mělo proběhnout rozvodové řízení, o jehož výsledku matka není informována. Matka požádala Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně o pomoc při určení jména a příjmení nezl. dcery a vymáhání výživného po jejím otci. Matka bydlí s oběma dětmi v bytě své sestry, na nákladech za bydlení vynaloží měsíční 5.500 Kč. V pořadí 1. řízení o úpravu péče a výživy k nezl. Danielu Viliamu P. matka vyvolala po svém návratu z USA v roce 2017. Před odjezdem do USA v roce 2014 měla matka Daniela ve své péči, otec Daniela příležitostně navštěvoval, nepravidelně na jeho výživu přispíval. Matka před odjezdem otce informovala o odjezdu do USA, odcestovala původně jen na omezenou dobu tří měsíců, nakonec v USA s Danielem zůstala déle a nemohla vycestovat zpět, neboť v řízení byla její žádost o udělení tzv. zelené karty. Po dobu pobytu matky a Daniela v USA otec na výživu Daniela neplatil žádné částky. Matka byla s otcem v kontaktu elektronickou cestou. V USA matka pobývala od června či července roku 2014 do února roku 2017. Na sklonku svého pobytu v cizině matka zde krátkodobě pracovala. V době soužití s manželem v USA manžel matce dával prostředky na domácnost, s nimiž matka hospodařila, po měsíčním soužití od něj odešla, požádala o stanovení výživného manželky a manželu bylo určeno, aby na výživu manželky platil částku 2.000 USD měsíčně, kterou manžel plnil po dobu odděleného soužití. Asi po měsíci se matka k manželu vrátila a když jej znovu opustila, zrušil manžel žádost matky o přidělení zelené karty a výživné jí již neposkytl, přenechal jí však k bydlení dům. Matka měla v místě bydliště otevřen účet pro nákup potravin do výše 300 USD měsíčně a dostávala příspěvek pro sociálně slabší osoby v částce 250 USD měsíčně. Krátkodobě matka pracovala na klinice v městě Gilliespie ve státě Illinois s měsíčním výdělkem 1.600 USD. Další měsíc se zaměstnala v Chicagu jako uklízečka za 1.000 USD. Poté se k manželu vrátila na dobu přibližně 5-ti měsíců a následně odcestovala zpět do České republiky. Matka si přivydělává v České republice výukou anglického jazyka na podkladě dohody o provedení práce uzavřené se společností Trend Language s. r. o. ve Zlíně a Unie studies s. r. o. v Olomouci s měsíčním příjmem z výkonu této činnosti cca 9.000 Kč. Daniel Viliam je žákem 1. třídy základní školy od 1. 9. 2018. Na nákup školních pomůcek a dalších potřeb v souvislosti s nástupem dítěte do základní školy matka vynaložila cca 6.000 Kč, 500 Kč na nákup léčiv v souvislosti s ekzematickým onemocněním syna. Otec s Danielem udržuje kontakt v průměru 1 x za 1 – 1,5 měsíce. Nad rámec výživného otec na potřeby Daniela nepřispěl.

9. Z přehledu pohybů na běžném účtu otce u Tatrabanky a. s. Bratislava bylo zjištěno, že v období od 9. 1. 2018 do 1. 10. 2018 včetně otec z účtu poukázal na výživu nezl. Daniela částky 6 x po 120 EUR, dále částky 174,06 EUR, 38,58 EUR, 214,93 EUR, 213,64 EUR a 213,75 EUR, v souhrnu 1.574,96 EUR.

10. Z fotokopie přehledu zahraničních plateb, které došly na bankovní účet matky u banky Moneta Money bank, a.s. byly zjištěny platby ve stejných částkách v měně EUR a dle aktuálního kurzu na účet matky byly připsány v měně Kč částky:

- 10. 1. 2018 – 2.967,72 Kč,

- 20. 2. 2018 – 2.943,12 Kč,

- 20. 3. 2018 – 2.955 Kč,

- 19. 4. 2018 – 2.938,32 Kč,

- 23. 5. 2018 – 2.988,48 Kč,

- 22. 6. 2018 – 3.000,48 Kč,

- 20. 7. 2018 – 4.365,77 Kč,

- 23. 7. 2018 – 966,27 Kč,

- 6. 8. 2018 – 5.336,71 Kč,

- 28. 8. 2018 – 5.321,56 Kč,

- 2. 10. 2018 – 5.330,28 Kč (celkem 39.114 Kč po zaokrouhlení).

11. Z rodného listu nezl. dítěte narozeného 30. 5. 2017 z matky Jany P. a otce Michaela Johna L. R. bylo zjištěno, že v rodném listu není označeno jméno a příjmení dítěte, jedná se o dítě ženského pohlaví. Z oddacího listu vystaveného Úřadem městské části města Brna bylo zjištěno, že v knize manželství matriky tohoto úřadu bylo zapsáno uzavření manželství dne 12. 9. 2014 manželem Michael John L. R. a manželkou Janou P. Manželé se při uzavření manželství nedohodli na příjmení dětí.

12. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajské pobočky Olomouc, kontaktního pracoviště Havířov bylo zjištěno, že v období od 10. 1. 2014 do 15. 2. 2016 byl matce vyplácen rodičovský příspěvek v měsíční výši 3.800 Kč a 500 Kč jako přídavek ve prospěch nezl. Daniela Viliama P. Od 15. 3. 2016 doposud je matce vyplácen rodičovský příspěvek v měsíční výši 7.600 Kč.

13. Podle § 908 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nežijí spolu rodiče nezl. dítěte, které není plně svéprávné a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ust. § 906 a 907 použijí obdobně.

14. Podle § 907 odst. 1 věta prvá před středníkem o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče nebo do společné péče.

15. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

16. Podle § 912 o. z. nezl. dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

17. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

20. Pro větší přehlednost odvolací soud provedl shrnutí právně významných skutkových zjištění. Řízení o úpravu péče a výživy nezl. Daniela Viliama P. narozeného mimo manželství rodičů bylo zahájeno návrhem matky dne 20. 4. 2017 s požadavkem, ať nezl. Daniel Viliam je svěřen do matčiny péče a otci určeno výživné 3 roky zpětně. Matka v průběhu řízení návrh upřesnila v tom smyslu, že s ohledem na poměry obou rodičů a nesrovnatelně nižší životní úroveň matky požaduje matka, aby otci byla určena povinnost platit na výživu nezl. Daniela Viliama s účinností od 1. 5. 2014 částku 5.000 Kč a od 1. 9. 2017 v souvislosti s nástupem nezletilého do mateřské školy částku 6.000 Kč měsíčně.

21. Otec se určení výživného v částkách, o nichž rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem, a to zpětně k datu 1. 5. 2014, nebránil. Usiloval po celou dobu řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení o to, aby výživné nebylo určeno za období matčina pobytu s nezletilým v USA, tj. za období 1. 5. 2015 – 28. 2. 2017. Otec je osobou podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná, vykonával práci pro společnost OTHUA s. r. o. a následně pro společnost CUPOD s. r. o., v zahraničí či na území Slovenské republiky, podle vlastní verze otce s průměrným měsíčním výdělkem 1.000 EUR. Z daňového přiznání otce plyne, že otcův roční zisk z podnikání v hrubém v roce 2015 představoval 25.988,33 EUR, v roce 2017 25.502 EUR. Otec žije ve společné domácnosti s 80-ti letou příbuznou a dále s přítelkyní, studentkou vysoké školy, na jejíž výdaje vynaloží otec dobrovolně měsíčně 150 EUR. Otec koupil od příbuzné rodinný domek za 15.000 EUR se zřízením věcného břemene k trvalému dožití v domě a má v úmyslu čerpat úvěr na opravy domu a je schopen úvěr splácet měsíčními splátkami 300 – 350 EUR.

22. Matka, s výjimkou krátkodobého zaměstnání vykonávaného 2 – 3 měsíce celkem v době pobytu v USA, byla po narození nezl. Daniela Viliama od roku 2012 na mateřské dovolené, následně po uzavření manželství s občanem USA v domácnosti a od narození nezl. dcery bez určení jména a příjmení, k jejímuž narození došlo 30. 5. 2017, je opět na mateřské dovolené. Příjem matky tvoří mateřský příspěvek a výdělky (v průměru 9.000 Kč měsíčně) na podkladě dohody o provedení práce spočívající ve výuce anglického jazyka. Příjmové poměry matky či skutečnost, že matka žila s manželem v USA v jeho domácnosti a ten hradil veškeré potřeby matky i nezl. Daniela v době společného soužití, jsou z hlediska posouzení míry, v jaké byl otec povinen plnit vyživovací povinnost k Danielu zpětně od 1. 5. 2014 doposud bez významu. Matka plnila a dosud plní vyživovací povinnost k nezl. Danielu Viliamu od doby jeho narození výlučně svou osobní péčí. Otec je proto povinen hradit veškeré materiální potřeby nezl. Daniela Viliama, a to v takové míře, která odpovídá jeho příjmovým možnostem a schopnostem a zajistí srovnatelnou životní úroveň dítěte, jakou měl a má v rozhodném období rovněž otec. Hmotněprávní úprava vyživovací povinnosti rodičů k nezl. dítěti zakotvená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. nepodporuje otcův postoj, podle kterého určení výživného otci v období matčina soužití s manželem v cizině, odporuje dobrým mravům či je ze strany matky zneužitím práva. Otec nemá mít prospěch z toho, že matka po určitou dobu sdílela společnou domácnost se svým manželem v cizině a podílela se stejně jako nezl. Daniel Viliam na životní úrovni manžela matky. Na určení výše výživného otci tato skutečnost vliv nemá. Poměry matky nejsou právně významné, neboť matka svůj díl vyživovací povinnosti plnila v rozhodném období svou osobní péčí. Ze skutečnosti, že matčiny životní podmínky se v době společného soužití s manželem výrazně zlepšily, nemůže mít prospěch otec. Na jeho vyživovací povinnosti k Danielu Viliamovi v míře, v jaké je schopen vyživovací povinnost plnit, se životní úroveň matky neprojeví.

23. Otcův hrubý příjem z podnikání přesáhl částku 50.000 Kč v průměru měsíčně (podle kurzu ČNB měn EUR a Kč k datu rozhodnutí odvolacího soudu, 1 EUR = 25,875 Kč, 25,875 x 25.000 EUR : 12 = 53.906 Kč). Otec podle vlastního tvrzení dobrovolně hradí potřeby své přítelkyně částkou 150 EUR měsíčně, případně je schopen převzít závazek ke splátkám úvěru částkami 300 – 350 EUR měsíčně (7.763 – 9.056 Kč). Výše výživného v částkách 4.500 Kč měsíčně zpětně od 1. 5. 2014 a 5.500 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 do budoucna je proto přiměřené otcovým výdělkovým poměrům. Výživné pro nezl. dítě má totiž přednost před plněním, které otec dobrovolně poskytuje 3. osobě nebo před splátkami úvěru. Otec ostatně proti výši takto určeného výživného nesouhlas neprojevil. Výživné je otec povinen plnit po celou dobu období 3 let předcházejících matčině návrhu na určení výživného dle § 922 odst. 1 o. z.) a rovněž do budoucna. Poměry matky na výši, v jaké otec byl a je povinen plnit výživné ve prospěch Daniela Viliama, nemají vliv. Pouze v situaci, kdy otec by nebyl schopen vyživovací povinnost k dítěti plnit z objektivních příčin v dostatečné míře, nastupuje vyživovací povinnost matky, která navzdory své osobní péči by se na úhradě odůvodněných potřeb dítěte musela podílet rovněž finančně. Taková situace však nenastala. Tvrzení o tom, že stanovení výživného zpětně za období matčina pobytu v USA, odporuje dobrým mravům či je zneužitím práva matkou je tvrzením neopodstatněným. Matka byla a je osobou, která je od data narození dítěte po celou rozhodnou dobu do současnosti svůj podíl vyživovací povinnosti plnila osobní péčí a má právo, aby otec za stejné období dorovnal výživné částkou odpovídající jeho výdělkovým možnostem a schopnostem. Životní úroveň dítěte, která předchází hledisku jeho odůvodněných potřeb, má být srovnatelná se životní úrovní otce a k tomuto výsledku směřuje výživné určené zpětně (§ 915 odst. 1 o. z.).

24. Pro vyčíslení otcova dluhu na výživném za období 1. 5. 2014 – 31. 10. 2018 (do konce měsíce, v němž rozhodoval odvolací soud) má význam nesporné souhlasné prohlášení rodičů u jednání před okresním soudem dne 10. 10. 2017 o tom, že za období 1. 5. 2014 – 10. 10. 2017 otec na výživném pro nezl. Daniela Viliama zaplatil k rukám matky (po přepočtu částek v měně EUR podle kurzu 25,8 Kč = 1 EUR), v souhrnu částku 56.400 Kč. Otec dále doložil zaplacení částky 120 EUR za měsíc listopad 2017 k datu 5. 12. 2017 a 120 EUR za měsíc prosinec 2017 (podle tehdejšího kurzu 1 EUR = 25,845 Kč), tedy 2x částka 3.101 Kč, v souhrnu 6.202 Kč. Za období 1-10/2018 otec zaplatil podle doložených listin v souhrnu částku 39.114 Kč. Otcem bylo celkem zaplaceno na výživném v rozhodném období 101.716 Kč.

25. Za období 1. 5. 2014 – 31. 8. 2017 á 4.500 Kč měsíčně x 40 měsíců měl otec zaplatit celkem 180.000 Kč, za období 1. 9. 2017 – 31. 10. 2018 á 5.500 Kč měsíčně x 14 měsíců, mělo být zaplaceno celkem 77.000 Kč, v součtu částka 257.000 Kč. Po odpočtu částky 101.716 Kč zůstává otci dluh na výživném v částce 155.284 Kč. Tuto částku je otec povinen zaplatit ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci bez možnosti plátek dluhu na výživném. Navzdory té skutečnosti, že o probíhajícím soudním řízení o úpravu péče a výživného byl otec informován již od 14. 7. 2017, snahu o postupné vyrovnání dlužného výživného otec neprojevil a běžné výživné neplnil v částkách stanovených napadeným rozsudkem.

26. Odvolací soud s těmito závěry rozhodl o změně rozsudku okresního soudu ve výrocích o výživném (v odstavcích II., III. a IV. výroku) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Otci určil povinnost zaplatit k rukám matky na dlužném výživném za období 1. 5. 2014 – 31. 10. 2018 v souhrnu částku 155.284 Kč ve 30-ti denní lhůtě od doručení rozsudku odvolacího soudu otci a s účinností od 1. 11. 2018 nadále platit na výživu nezl. Daniela Viliama k rukám matky částku 5.500 Kč měsíčně vždy 1. dne v měsíci předem. Výživné dospělé do konce měsíce, ve kterém bude rozsudek odvolacího soudu otci doručen, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od data jeho doručení.

27. Vzhledem ke změně rozsudku okresního soudu ve výrocích o výživném, rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů prvostupňového řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů účastníků v odvolacím řízení s odkazem na ust. § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. V obou stádiích řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu těchto nákladů; rodiče se ostatně práva na náhradu nákladů vzdali a nezl. Danielu Viliamu či koliznímu opatrovníku dítěte odůvodněné náklady nevznikly.


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 30 odst. 1 z. ř. s.).

Ostrava 23. října 2018

JUDr. Eva Zavrtálková v. r.

předsedkyně senátu