Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:39Co 330/2019     
Soud:Městský soud v Praze
ECLI:ECLI:CZ:MSPH:2019:39.CO.330.2019.1
Datum rozhodnutí:31.10.2019
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Příslušnost soudu mezinárodní
Smlouva o přepravě osob
Dotčené předpisy:čl. 7 odst. 1 bod písm. a) a b) Nařízení (ES) č. 1215/2012
Kategorie rozhodnutí:E podkategorie a

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Svátkové a soudkyň Mgr. Miloslavy Štorkové a JUDr. Ivy Zemanové v právní věci

žalobkyně: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886

sídlem Sokolovská 217/42, 190 00 Praha 9

zastoupená advokátem Mgr. Stanislavem Bodlákem

sídlem Sobotín 270, 788 16 Petrov nad Desnou

proti

žalované: MgA., Mgr. art. Jana S., narozená xxx

bytem ve S. r., O. P.

N. M. nad V.

v České republice D. n., P.

o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. října 2018, č. j. 74 C 1006/2017-61,


takto:


I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I a II potvrzuje.

    II. Odvolání žalované proti výroku III se odmítá.

    Odůvodnění:

    1. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 4, vznesenou žalovanou podáním, doručeným zdejšímu soudu dne 8. 3. 2018 a doplněnou podáním ze dne 29. 3. 2018 (výrok I). Výrokem II zamítl návrh žalované na rozhodnutí o neúčinnosti doručení žaloby, podané ke zdejšímu soudu dne 27. 9. 2017, doplnění žaloby ze dne 29. 1. 2018, usnesení ze dne 1. 3. 2018, č. j. 74 C 1006/2017-39, a usnesení ze dne 1. 3. 2018, č. j. 74 C 1006/2017-40. Výrokem III vyzval žalovanou, aby ve stanovené lhůtě ode dne doručení přípisu uvedla zvlášť výjimečné a závažné důvody, které odůvodňují osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce a vyplnila a zaslala soudu přiložený formulář „prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ spolu s listinami, na něž bude odkazovat, zejména doklady o osobním majetku, příjmech, pravidelných výdajích včetně nákladů na bydlení, jiných mimořádných výdajích a výpisy z účtu za posledních 6 měsíců. Připomněl, že důvodem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce mohou být pouze řádně vylíčené a doložené poměry žadatele.
    2. Při svém rozhodování vycházel z toho, že žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému za přepravu městskou hromadnou dopravou v Praze. Soud prvního stupně zaslal žalobkyni prostřednictvím datové schránky evidované na její osobu žalobu a doplnění žaloby ze dne 29. 1. 2018, usnesení ze dne 1. 3. 2018, č. j. 74 C 1006/2017-39, a usnesení ze dne 1. 3. 2018, č. j. 74 C 1006/2017-40, přičemž k doručení písemností došlo dne 1. 3. 2018 do vlastních rukou v souladu s § 49 o. s. ř.

    3. Žalovaná podáním, doručeným soudu dne 8. 3. 2018, namítla místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4, protože dle jejího názoru má o věci rozhodovat s. soud, neboť místo trvalého pobytu žalované je na S., na adrese M. C., N. M. nad V., a faktický pobyt má na adrese O. P., N. M. nad V. Namítla rovněž neúčinnost doručení písemností, neboť v den 1. 3. 2018 vůbec nebyla přihlášena do datové schránky a nemohla se tak s písemnostmi seznámit. Dle žalované je možné, že došlo ke zneužití přihlašovacích údajů.

    4. Žalobkyně k námitce místní nepříslušnosti poukázala na předmět sporu, který tvoří nároky ze smlouvy o přepravě osoby, kdy žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty služby a české soudy tak mají dle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení Brusel I bis příslušnost o věci rozhodovat. Žalovaná navíc sama při přepravní kontrole uvedla adresu D. n., P., jako kontaktní adresu. Žalovaná disponuje vlastnickým právem ke stavbě zřízené na této adrese a poskytuje zde podnikatelské služby. Soud prvního stupně k námitce místní nepříslušnosti uvedl, že byla žalovanou vznesena včas (§ 105 odst. 1 o. s. ř.), není však důvodná. Obvodní soud pro Prahu 4 je místně příslušný k projednání věci dle § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř, neboť podle informačního systému základních registrů má žalovaná od roku 2008 evidovaný trvalý pobyt na území České republiky na adrese D. n., P., tj. v obvodu působnosti zdejšího soudu. Nadto lze přisvědčit tvrzení žalobkyně ohledně mezinárodní příslušnosti českých soudů k řešení daného sporu dle Nařízení EP a Rady č. 1215/2012 (Brusel I bis), neboť uplatněný nárok je založen na porušení povinností vzniklých z uzavřené smlouvy o přepravě osob, přičemž čl. 7 nařízení stanoví, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, přičemž pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty, tj. na území České republiky. Soud prvního stupně proto námitku místní nepříslušnosti zdejšího soudu zamítl.

    5. K témuž závěru o nedůvodnosti soud prvního stupně dospěl i ohledně návrhu žalované na rozhodnutí o neúčinnosti doručení písemností. S odkazem na § 50d odst. 1 věty prvé o. s. ř. uvedl, že žalované řádně doručoval písemnosti dle § 45 odst. 2 o. s. ř., podle něhož nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, tj. při jednání nebo jiném soudním úkonu, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Citoval i judikaturu Nejvyššího soudu ČR, konkrétně usnesení ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, podle něhož „každému, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, soud doručuje rozhodnutí, předvolání a další listiny do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky. Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky. Tímto způsobem se nedoručuje jen tehdy, byly-li listiny doručeny při jednání nebo při jiném úkonu soudu nebo nedošlo-li k řádnému doručení listiny do datové schránky.“ Není-li tedy písemnost doručena krátkou cestou, je povinností soudu zjistit, zda to není možné elektronicky, prostřednictvím veřejné datové sítě - na prvním místě do datové schránky, postupem podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Protože žalovaná má aktivovanou datovou schránku (viz. č. l. 41 spisu), přednostně jí doručoval na tuto elektronickou adresu. Má-li žalovaná zřízenou datovou schránku, musí následně počítat s tím, že soud jí bude doručovat právě prostřednictvím datové schránky. Pokud datovou schránku nepoužívá, případně má pochybnosti o možném zneužití přístupových údajů, je její povinností učinit nezbytné kroky k řešení situace, buď datovou schránku zrušit či nahlásit její zneužití. Žalovaná však v tomto ohledu ničeho neučinila a pouhé tvrzení, že ona se do schránky nepřihlásila, soud nepovažuje za dostatečný důvod pro vyslovení neúčinnosti doručení písemností. Soud prvního stupně proto návrh žalované na rozhodnutí o neúčinnosti doručení zamítl.

    6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalovaná. Uvedla v něm pouze, že jde o odvolání předběžné, podává je v celém rozsahu z důvodu nesprávného, chybného právního posouzení věci, postupu. Navrhovala jeho zrušení a vyhovění žádosti žalované.

    7. Během odvolacího řízení žalovaná vznesla námitku podjatosti věc projednávající soudkyně Mgr. Lenky E. Odůvodnila ji tvrzenou místní nepříslušností soudu, jíž se soud však nepřípustně nezabýval, porušuje její základní práva, nepředložil jí listiny do slovenštiny, nezaslal jí formulář o poměrech a při svém rozhodování vycházel z nepravdivých informací. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 7. 2019, č. j. 1 Nc 2414/2019-125, rozhodl, že Mgr. Lenka E. není vyloučena z projednávání a rozhodování této právní věci.

    8. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou projednatelnosti podaného odvolání, neboť žalovaná sice uvedla odvolací návrh, odvolací důvody však formulovala pouze obecně bez vztahu k projednávaným skutečnostem. Z odvolání je však zřejmé, že nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím soudu prvního stupně o jejích námitkách včetně výzvy k uvedení údajů pro posouzení návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Proto přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle odvolání žalované, postupem dle § 212 a § 212a o. s. ř., a odvolání neshledal důvodné. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).

    9. Za situace, kdy o námitce podjatosti věc projednávající soudkyně Mgr. Lenky E. již bylo soudem rozhodnuto s negativním závěrem, touto námitkou ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. se již nezabýval.

    10. Pokud se týká námitky místní nepříslušnosti, kterou soud prvního stupně neposoudil jako důvodnou, odvolací soud s jeho závěry souhlasí. Žalovaná i v době rozhodování odvolacího soudu má evidované bydliště na adrese P., D. n. Z toho vyplývá místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4 (§ 84, § 85 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná opakovaně tvrdí, že bydlí ve S. r., fakticky na adrese N. M. nad V., O. P. Protože předmětem řízení je porušení povinností vzniklých z uzavřené smlouvy o přepravě osob, je dána i mezinárodní příslušnost tohoto soudu ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a/, b/ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis).

    11. K namítanému neúčinnému doručení písemností soud prvního stupně odkázal na právní úpravu, provedenou § 50d odst. 1 věty prvé ve spojení s § 45 odst. 2 o. s. ř. se závěrem, že žalovaná má aktivovanou datovou schránku, nepodnikla žádné kroky k její deaktivaci, a soud jí proto v souladu se zákonem byl povinen přednostně doručovat na elektronickou adresu.
    12. Soud prvního stupně tak správně posoudil obě námitky žalované o místní nepříslušnosti a neúčinnosti doručování písemností, a odvolací soud proto napadené usnesení ve výrocích I a II potvrdil. Odvolání žalované proti výroku III odmítl, protože se týká vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a/, § 218 písm. c/ o. s. ř.).


    Poučení:

    Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/o. s. ř.).

    Praha dne 31. října 2019

    JUDr. Alena Svátková v. r.

    předsedkyně senátu