Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:20Co 286/2018     
Právní věta:Učiní-li účastník předmětem vypořádání společného jmění manželů podíl ve společnosti s ručením omezeným, nezvyšuje se sazba soudního poplatku za návrh dle položky 6 bod 2. sazebníku soudních poplatků.
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2018:20.CO.286.2018.1
Datum rozhodnutí:21.11.2018
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Obchodní podíl
Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§ 5 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:C

20 Co 286/2018-92
USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ley Pavlovové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci
žalobkyně:KB, narozená ---
bytem ---
zastoupená advokátkou JUDr. Šárkou Veskovou
sídlem Brněnská 300/31, 500 06 Hradec Králové
proti
žalovanému:Doc. MUDr. MV, Ph.D., narozený ---
bytem ---
zastoupený advokátem JUDr. Františkem Loskotem, CSc.
sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové
o vypořádání společného jmění manželů

k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. srpna 2018 č. j. 13 C 105/2018-84


takto:

Usnesení okresního soudu se mění tak, že žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 45.000 Kč.

Odůvodnění:

Okresní soud napadeným usnesením zamítl žádost žalobkyně o vrácení části soudního poplatku ve výši 45.000 Kč.

Žalobkyně k výzvě soudu zaplatila soudní poplatek v celkové výši 67.000 Kč, a to podle položky 6 sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek zahrnoval mj. tři položky po 15.000 Kč za tři obchodní podíly ve třech společnostech s ručením omezeným. Okresní soud dospěl k závěru, že i když se podle citované položky sazebníku soudních poplatků zvyšuje soudní poplatek výslovně jen za každý obchodní závod, je třeba toto ustanovení aplikovat i na každý vypořádávaný obchodní podíl. Smysl úpravy spatřoval okresní soud v tom, že obchodní podíl musí mít z hlediska zpoplatnění stejný režim jako obchodní závod. Opačný přístup by zakládal nedůvodnou nerovnost mezi osobami podnikajícími živnostenským způsobem a osobami podnikajícími prostřednictvím obchodní korporace. Sazba poplatku je poměrně vysoká a není rozumného důvodu činit rozdíl mezi obchodním závodem fyzické osoby a vlastníkem podílu v obchodní korporaci, obzvlášť je-li z praktického života známo, že takový podíl bývá mnohonásobně vyšší hodnoty než podnik drobného podnikatele. Smyslem položky 6 sazebníku soudních poplatků bylo zpoplatnit účast manžela na obchodní korporaci. Okresní soud z těchto důvodů návrh zamítl.

Proti usnesení okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Namítala, že zvýšení soudního poplatku o 15.000 Kč se dle položky 6 odst. 2 přílohy k zák. č. 549/1991 Sb. týká jen situace, kdy je předmětem vypořádání obchodní závod či jeho organizační složka. Na případy, kdy je vypořádáván podíl v obchodní korporaci, se toto ustanovení nevztahuje. Soudní poplatek měl být stanoven jen ve výši 22.000 Kč (návrh 2.000 Kč, nemovitost 5.000 Kč, jeden obchodní závod 15.000 Kč). Tři podíly v obchodních korporacích předmětem soudního poplatku nejsou. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl o tom, že se jí část soudního poplatku ve výši 45.000 Kč vrací.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným.

Rozhodnutí v této věci spočívá na výkladu položky 6 bodu druhého sazebníku soudních poplatků jakožto přílohy k zák. č. 549/1991 Sb. Podle citovaného ustanovení sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5.000 Kč za každou nemovitou věc a o 15.000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

Odvolací soud se v rámci přezkumu napadeného usnesení zabýval otázkou, zda okresní soud vyložil toto ustanovení správně a dospěl k závěru, že tomu tak není. Zákon o soudních poplatcích je normou veřejného práva. Jejím prostřednictvím ukládá stát účastníku soudního řízení určitou povinnost. Zejména s ohledem na jeho veřejnoprávní povahu je tento předpis třeba dle názoru odvolacího soudu vykládat restriktivně. To znamená, že povinnosti na jeho základě lze ukládat jen tehdy, pokud z něho skutečně a beze všech pochybností vyplývají. V případě pochybností, zda pro občana (účastníka řízení) určitá povinnost z tohoto předpisu vyplývá či nikoliv, je třeba dát přednost výkladu pro účastníka příznivějšímu.

O takovou situaci se jedná i v tomto případě. Povinnost zaplatit soudní poplatek z vypořádávaného podílu na obchodní korporaci z vykládaného ustanovení výslovně neplyne. Podle názoru odvolacího soudu nelze hovořit ani o tom, že by taková povinnost vyplývala zcela jednoznačně a nepochybně ze smyslu citovaného ustanovení. Za těchto okolností nebylo dle mínění odvolacího soudu namístě přiklonit se k rozšiřujícímu výkladu a sporné ustanovení vyložit v neprospěch účastníka.

Odvolací soud uzavírá, že podíl v obchodní společnosti soudnímu poplatku podle položky 6 sazebníku soudních poplatků nepodléhá.

Z těchto důvodů odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl o tom, že se žalobkyni přeplatek na soudním poplatku ve výši 45.000 Kč vrací (§ 10 odst. 1 a 2 zák. č. 549/1991 Sb.).



Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Hradec Králové 21. listopadu 2018

předseda senátu