Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:25Co 42/2019     
Právní věta:Je-li znalci v průběhu řízení pozastavena jeho znalecká činnost a soud následně postupuje podle § 24 zák. č. 36/1967 Sb., tato okolnost po složení slibu znalce nebrání tomu, aby se znalec k posudku v průběhu jednání vyjádřil a před účastníky řízení jej obhajoval.
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2019:25.CO.42.2019.1
Datum rozhodnutí:04.04.2019
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:Znalci
Znalecký posudek
Dotčené předpisy:§ 24 předpisu č. 36/1967Sb.
Kategorie rozhodnutí:C

č. j. 25 Co 42/2019-291

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudců Viktora Kuči a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci

žalobce: AS, narozený ---
bytem ---
zastoupený advokátem JUDr. Jan Svatoplukem Bílým
sídlem Fantova 1761/1, 155 00 Praha

proti
žalovanému: JS, narozený ---
bytem ---
zastoupený advokátkou Mgr. Pavlou Rajmanovou
sídlem Ulrichovo náměstí 737, 500 02 Hradec Králové

o zaplacení 277.941 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. prosince 2018 č. j. 60 C 26/2017-249


takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a III potvrzuje.


II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 135.313 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného Mgr. Pavly Rajmanové.


III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 29.440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného Mgr. Pavly Rajmanové.


Odůvodnění:

1. Okresní soud rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl žalobu o zaplacení 277.941 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 31. 3. 2017 do zaplacení oproti vrácení osobního automobilu značky Volvo žalovanému typ XC 70, VIN: YV1BZ714691053968 (výrok I). Žalobci bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 161.332,36 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky (výrok II). Žalobce byl dále povinen zaplatit České republice náklady řízení ve výši 9.167 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Žalobce uvedl, že od žalovaného, který provozuje bazar starších aut, koupil 15. 9. 2016 osobní automobil značky Volvo ve výroku pod bodem I rozsudku označený za kupní cenu 265.000 Kč, kterou zaplatil. Jednalo se o vůz vyrobený v roce 2008, který měl najeto přibližně 225 000 kilometrů. Po převzetí vozu zjistil závady (centrální zamykání, pokles výkonu, klapot v podvozku), i když vůz byl po technické kontrole provedené 13. 9. 2016. Automobil proto vrátil prodávajícímu (žalovanému) k opravě. Další převzetí vozu se uskutečnilo u žalovaného dne 14. 12. 2016. S technickým stavem vozu však nebyl i nadále spokojen a po zjištění v autoservisu v N, že jsou poškozené tlumiče vozu, kdy navíc ještě zjistili poškození silentbloků zadní nápravy, znovu vyzval žalovaného, aby vůz opravil a zjištěné závady odstranil. Podle žalobce nebylo možné automobil užívat. Žalovaný však vady neodstranil, na opakované reklamace nebral zřetel, ani žalobci neposkytl přiměřenou součinnost. Pojal proto k žalovanému nedůvěru a obrátil se na autoservis v N, který za 12.941 Kč provedl mimo jiné opravu silentbloků. Poté vyzval žalovaného, ať zaplatí náklady za opravu, jinak odstoupí od smlouvy. Ponechal na vůli žalovaného, ať si zvolí způsob řešení opravy vytknutých vad. Žalovaný opět jeho požadavkům nevyhověl, a proto žalobce dne 13. 3. 2017 odstoupil od kupní smlouvy s odkazem na vady tlumičů. Požaduje vrácení kupní ceny osobního automobilu a zaplacení nutné opravy v autoservisu oproti vrácení osobního automobilu žalovanému.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce na něm původně požadoval bezplatnou opravu tlumičů, s čímž souhlasil, ale vůz nebyl přistaven, i když se tak dohodli. Žalobce vůz nepřivezl, něco nechal opravit v jiném servisu a až pak se rozhodl odstoupit od smlouvy. Takový postup mu však zákon neumožňuje. Má právo snad jen na náhradu nákladů, které vynaložil v souvislosti s odstraněním vad, ale silentbloky nikdy opravit nechtěl. Vůz, který žalobce převzal, byl v pořádku, najezdil s ním asi 10 000 km a v servisu byly opraveny věci, které nereklamoval, a proto nemá právo ani na zaplacení 12.941 Kč. Zkoumat vady vozidla znalcem pokládal za nadbytečné.

4. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žaloba není důvodná. Žalobce uzavíral kupní smlouvu za účelem nákupu vozidla, které by bylo způsobilé pro provoz na pozemních komunikacích a odpovídalo svými vlastnostmi a cenou roku výroky a počtu najetých kilometrů. Žalovaný upozornil žalobce na vady prodávaného automobilu, o nichž věděl (filtr pevných částic, servo, zámky zadních dveří). Tyto vady byly žalovaným odstraněny a soud se proto zabýval otázkou, zdali je prodávaný automobil věcí vadnou ve smyslu § 2099 obč. zák. Bylo na žalobci, aby prokázal, že automobil nebyl předán v jakosti a provedení vhodném pro účel jízdy na pozemní komunikaci, protože jakost nebyla sjednána. Ze znaleckého posudku DP, znalce z oboru strojírenství všeobecné – motorová vozidla, posuzování technického stavu, kterého soud přibral do řízení, vyplynulo, že stav vozidla v době prohlídky byl průměrný s nižším stupněm provozní údržby (24. 6. 2018). Opotřebení automobilu odpovídalo počtu ujetých kilometrů. Přední tlumiče měly sníženou provozní účinnost blížící se konci technické životnosti. Z prohlídky žádná vada tlumičů nevyplynula. Tlumiče zadní nápravy měly účinnost dobrou. Konec technické životnosti se projevuje poskakováním na nerovném terénu, zvýšeným nakláněním. Závada se projeví na pneumatikách v jejich větším opotřebení. Tento projev nebyl zjištěn. Podle znalce tlumiče vozidla neměly vadu. Snížená účinnost byla projevem konce technické střední životnosti koupeného automobilu. Při stáří vozidla a počtu najetých kilometrů lze takový stav očekávat. Stejný závěr učinil znalec i ohledně silentbloků s tím, že se jedná o pryžový materiál, kde lze předpokládat i nižší životnost. Podle znalce závady odpovídaly stáří vozidla a počtu ujetých kilometrů. Vozidlo nevykazovalo žádné vady, které by bránily v jeho provozu na komunikaci. Tlumiče jsou dosud ve stavu, ve kterém je možné automobil provozovat. Žalobci se tak nepodařilo prokázat, že by automobil trpěl vlastnostmi, které by bylo možné označit za vady automobilu. Přední náprava je podle znalce na hranici provozní životnosti a nevykazovala ke dni prodeje vady. Stav silentbloků nemohl znalec prošetřit, protože byly vyměněny. Okresní soud zdůraznil, že žalobce po celou dobu zmiňoval rázy přední nápravy, zatímco silentbloky byly zmíněny pouze v zadní části vozidla. Ostatní vady, které žalobce vytýkal, nebyly v právním slova smyslu těmi vadami, pro které žalobce od smlouvy odstoupil, tj. jen z důvodu špatného stavu tlumičů. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta a žalobci, který nebyl úspěšný, bylo uloženo s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit úspěšnému žalovanému náklady řízení za zastoupení advokátem, jakož i náklady státu, které nebyly zálohovány (znalečné).

5. Žalobce ve včas podaném odvolání vytkl okresnímu soudu, že nesprávně hodnotil provedené důkazy včetně výpovědi některých svědků. Navíc vyslechl znalce přibraného do řízení, který v té době měl pozastavenou znaleckou činnost. Znovu se pozastavil nad tím, že vozidlo dostalo způsobilost k provozu na pozemních komunikacích, když chyběl filtr pevných částic, nebyla provedena oprava zámku u zadních dveří a dodáno servočerpadlo, které je nutné k posilovači řízení. Tyto nedostatky jsou uvedeny přímo v kupní smlouvě. Rovněž závěry soudu prvého stupně vztahující se k počtu najetých kilometrů neodpovídají skutečnosti. Při prvním převzetí automobilu v září 2016 byl automobil vrácen žalovanému k odstranění závad během několika dnů. Pak byl vůz téměř tři měsíce v držení žalovaného a od jeho převzetí dne 13. 12. 2016 ujel žalobce maximálně 2 000 kilometrů. I po údajné opravě a převzetí vozidla v prosinci 2016 se z podvozku ozývaly zvuky (rázy). Zdůraznil, že nereklamoval u žalovaného jen špatný stav podvozkové části vozidla, ale i závady další. Jeho požadavkem bylo, aby vůz koupil jen po prvním vlastníkovi. Později však zjistil, že se stal již třetím vlastníkem. Nebyl spokojen rovněž s tím, že kupní smlouvu předložila žalobci již podepsanou manželka žalovaného, k čemuž neměla žádné zmocnění. Zadní zámky vozidla nefungovaly a ohrožovaly bezpečnost dětí. Žalobce si v zakoupeném automobilu nechal vyměnit „nezbytně nutné součástky a i díly za nové“. Za to zaplatil 12.941 Kč. Přesto praskl i rozvodový řemen alternátoru, který nebyl nikdy vyměněn. Tato skutečnost dokazuje zanedbanou kontrolu před vlastním prodejem vozidla a zpochybňuje veškerá tvrzení žalovaného o bezvadném technickém stavu věci. Žalovaný však stále odmítal odstranit reklamované závady, ale i ty, které jsou uvedeny přímo v kupní smlouvě. Proto zmocnil svého advokáta k odstoupení od smlouvy. Se závěry znalce DP žalobce nesouhlasil a požadoval jejich doplnění. To mu však nebylo umožněno. Navíc měl-li znalec pozastavenou činnost, jeho jmenování před výslechem při jednání dne 5. 12. 2018 bylo porušením ustanovení § 24 zákona o znalcích a tlumočnících, neboť znalce může jmenovat jen předseda krajského soudu nebo ministr. Znalec neprovedl zkušební jízdu, základní počítačovou diagnostiku a na podrobnější zkoumání vozu neměl dostatek času. Proto navrhl, aby byl proveden revizní znalecký posudek, což soud prvního stupně odmítl. Navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu změnil (nepřesně zrušil) a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. Žalovaný ve vyjádření k odvolání sdělil, že rozsudek okresního soudu považuje za věcně správný a navrhuje, aby byl krajským soudem potvrzen. Tvrzení o havarijním stavu tlumičů bylo vyvráceno znaleckým posudkem. Znalec byl přibrán do řízení a při jeho výslechu postupoval soud správně. Znalec uzavřel, že tlumiče nemají vadu, jejich uchycení je pevné, nesáknou, pružiny nejsou mechanicky poškozené a jejich uchycení není prasklé. Podle znalce se blíží konec životnosti vozidla a je nutné počítat i s vyššími náklady na provozní údržbu. Žalobce si objednal ojeté vozidlo s cenou okolo 250.000 Kč. Původní cena vozidla činila 1,5 milionu Kč. Při takto nastaveném cenovém limitu nemůže žalobce požadovat, aby vůz měl parametry vozidla zánovního. V době odstoupení od smlouvy dne 13. 3. 2017 nemělo vozidlo vadu, pro kterou uplatnil žalobce svůj nárok z odpovědnosti za vady. Jeho odstoupení od kupní smlouvy nemohlo vyvolat právní účinky. Z důvodů jiných (dalších) vad však od kupní smlouvy neodstupoval. Námitky o počtu ujetých kilometrů a prasknutí řemene alternátoru jsou nové skutečnosti a tvrzení, k nimž nelze přihlížet. Žalovaný trvá na tom, že žalobce byl vyzván k přistavení vozidla a byli na tom domluveni. Žalobce tuto možnost sám připustil a potvrdil i v korespondenci ze dne 3. 3. 2017. Zde uvádí, že ačkoliv měl možnost vozidlo přistavit k žalovanému, neučinil tak. Za situace, kdy žalobce znemožnil žalovanému posouzení vady, nelze hovořit o tom, že reklamaci odmítl. Proto neměl žalobce právo od smlouvy odstoupit.

7. Krajský soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, tj. účastníkem řízení a včas (§ 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, k čemuž nařídil jednání, a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

8. Podle § 2100 odst. 1 obč. zák. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebo nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

9. Podle § 2082 odst. 1 obč. zák. na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele.

10. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo d) odstoupit od smlouvy (§ 2106 odst. 1 obč. zák.).

11. Podle § 2106 odst. 2 obč. zák. sdělí kupující prodávajícímu, jaké právo si zvolil při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě nebo oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit.

12. Podle § 2107 odst. 1 obč. zák. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 3 téhož ustanovení neodstraní-li prodávající vadu věci nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

13. V listině ze dne 13. 3. 2017 sepsané advokátem žalobce a nazvané odstoupení od kupní smlouvy se uvádí, že žalobce u žalovaného reklamoval špatný stav podvozku. Musel nechat vyměnit silentbloky, které se doslova rozsypaly. Dále zjistil havarijní stav všech tlumičů, což neodpovídá běžnému opotřebení. Poněvadž žalovaný nereagoval na reklamaci velmi dostatečně, odstupuje od kupní smlouvy ze dne 15. 9. 2016 a žádá vrácení kupní ceny. Rovněž požaduje zaplatit 12.941 Kč, které vynaložil na nutnou opravu automobilu a o které se „automobil vylepšil“. Zaplacení částky 277.941 Kč očekává nejpozději do 31. 3. 2017.

14. Přibraný znalec ve svém znaleckém posudku ze dne 24. 4. 2018 uzavřel, že tlumiče koupeného vozidla značky Volvo nemají vadu a jejich snížená účinnost je projevem konce technické střední životnosti tohoto komponentu. Při stáří vozidla a najetých 230 000 kilometrů je při původním dílu prvovýroby důvodné očekávat takový stav. Přední tlumiče mají sníženou provozní účinnost blížící se ke konci technické životnosti. Z prohlídky nevyplynula žádná vada, a i když je účinek protilehlých tlumičů téže nápravy značně rozdílný, jedná se stále o závadu lehkou typu A. Tlumiče pérování zadní nápravy mají dobrou účinnost.

15. Jestliže podle znalce stav vozidla je přímo úměrný jeho stáří, používání, množství ujetých kilometrů a žalobce si objednal vozidlo, za které nebyl ochoten zaplatit více než 250.000 Kč, lze uzavřít, že plnění, kterého se žalobci dostalo, nebylo vadné. Vzhledem k tomu, že předmět koupě, tj. osobní automobil nebyl nový a vzhledem ke svému stáří a používání nemohl být ani ve stavu bezvadném, lze jen stěží předpokládat, že lze přiznat žalobci coby kupujícímu požadované právo z vadného plnění. Spíše se jednalo o vadu, způsobenou používáním věci. S tím jsou spojena rizika, i když kupující (žalobce) měl reálnou možnost se s předmětem koupě již při uzavření smlouvy seznámit. Z provedeného dokazování znaleckým posudkem vyplývá, že vozidlo netrpí vytčenou vadou, kterou by bylo možné podřadit ať již pod podstatné či nepodstatné porušení smlouvy.

16. Pro rozhodovanou věc je třeba podotknout, což okresní soud pominul, že je na kupujícím, aby si zvolil z variant nabízených v ustanovení § 2106 odst. 1 a § 2107 odst. 1 obč. zák. tu, kterou chce pro práva z vadného plnění uplatnit. Tento výběr činí kupující ze svého svobodného rozhodnutí a je jen na něm, který způsob nápravy si vybere. Prodávající (žalovaný) je povinen kupujícím učiněný výběr strpět a respektovat jej. Tvrdí-li žalobce, že opakovaně vyzýval žalovaného k nápravě „s několika možnostmi“ a ponechal mu, ať si zvolí řešení, není takový postup v souladu s právní úpravou. Občanský zákoník nabízí kupujícímu několik možností, jakým způsobem realizovat právo v případě vady věci. Kupující má právo požadovat, aby prodávající odstranil vady věci opravou, což primárně použil žalobce. Kupující má také právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, dojde-li k závěru, že věc je sice vadná, ale lze ji užívat. Až poslední možností, kterou může kupující uplatnit, je odstoupení od smlouvy. Kupující má však povinnost oznámit prodávajícímu způsob, jakým chce vadu odstranit, a to při oznámení vady prodávajícímu. Jestliže žalobce požadoval na žalovaném opravu tlumičů a tento způsob vyřízení reklamace oznámil žalovanému, ale vůz nepřistavil s odůvodněním, že pojal již nedůvěru k žalovanému, a proto se obrátil na jiný autoservis, bylo rozhodnutí žalobce závazné a z jeho strany jednostranně neměnné. Proto nemohl již jednostranně bez souhlasu žalovaného způsob uplatnění vad měnit a rozhodnout se k odstoupení od kupní smlouvy. Proti vůli žalovaného (prodávajícího) nelze volbu změnit. Neposkytl-li žalobce po reklamaci vad podvozku žalovanému součinnost k prohlídce vozu a seznámení se se stavem tlumičů, bylo odstoupení od kupní smlouvy neúčinné. Vzhledem k těmto závěrům lze souhlasit s postojem žalovaného, který pokládal přibrání znalce do řízení za neekonomické. Jestliže si žalobce jako kupující zvolil právo na odstranění vady žalovaným a tomu nebyla dána příležitost v přiměřené lhůtě provést prohlídku vozu nebo opravu, nevzniklo žalobci právo od smlouvy odstoupit. Jestliže se žalobce rozhodl pro opravu, nemohl následně své stanovisko jednostranně změnit. Možnost změny volby je ponechána pro případ, že se kupující s prodávajícím na takovém postupu domluví.

17. I když povaha věci nevyžadovala přibrat do řízení znalce pro daný obor, nelze postupu okresního soudu, který zvolil poté, co byla DP pozastavena jeho znalecká činnost, nic vytknout. Jmenovaný znalec byl přibrán do řízení okresním soudem na základě usnesení z 24. 4. 2018 a znalecký posudek předložil okresnímu soudu 28. 6. 2018. V tuto dobu ještě neměl pozastavenou znaleckou činnost pro obor ekonomika, strojírenství a doprava a nic mu nebránilo znalecký posudek vypracovat. K pozastavení činnosti došlo až na jeho žádost od 15. 7. 2018 především z důvodu péče o svého nemocného otce. Jeho činnost nebyla pozastavena z důvodu například trestního stíhání (§ 20 odst. 1 písm. a/ zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících). Jednalo se o znalce zapsaného do seznamu znalců. Doba pozastavení práva vykonávat znaleckou činnost byla stanovena rozhodnutím ministerstva spravedlnosti ze dne 29. 6. 2018 č. j. MSP-34/2018-00J-SZN/4 od 15. 7. 2018. Rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 5. 2. 2019 č. j. MSP-7/2019-OINS-SZN/1 bylo právo vykonávat znaleckou činnost panu Bc. DP pozastaveno do dne, kdy nabyde právní moci citované rozhodnutí. Stalo se tak na žádost znalce, který již opět znaleckou činnost může vykonávat. Postupoval-li okresní soud v době, kdy znalec měl pozastavenou činnost, podle § 24 zákona o znalcích a tlumočnících, nejednalo se o postup v rozporu se zákonem. Znalec složil do protokolu o jednání podle § 6 odst. 2 zákona o znalcích a tlumočnících slib a nic mu nebránilo, aby se ke svému znaleckému posudku vyjádřil a před účastníky řízení jej obhajoval.

18. Krajský soud z těchto důvodů rozsudek okresního soudu ve výroku I ve věci samé a v závislém výroku III o náhradě nákladů řízení státu potvrdil (§ 219 o. s. ř.), neboť ani v tomto nákladovém výroku neshledal pochybení.

19. Krajský soud však nemohl potvrdit rozsudek okresního soudu ve výroku pod bodem II o náhradě nákladů řízení, a to ze dvou důvodů. Okresní soud nesprávně stanovil výši mimosmluvní odměny za právní služby advokátky žalovaného a počet úkonů, které advokátka vykonala.

20. Odměna za zastupování advokátem patří k nákladům řízení, a jestliže měl žalovaný plný úspěch ve věci samé, přiznal mu soud správně náhradu nákladů potřebných k uplatňování práva proti žalobci, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí v občanském soudním řízení ustanoveními vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (§ 6 odst. 1 advokátního tarifu). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby se stanoví z tarifní hodnoty představované v rozhodované věci výší peněžitého plnění, jehož se právní služba týká (§ 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu).

21. Okresní soud vzal jako tarifní hodnotu pouze výši kupní ceny, kterou žalobce zaplatil za koupi osobního automobilu. Žalobce však požadoval peněžité plnění ve výši 277.941 Kč. Sazba mimosmluvní odměny z této tarifní hodnoty činí za jeden úkon právní služby 9.420 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu). Okresní soud však nesprávně stanovil výši mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby pouze ve výši 9.380 Kč.

22. Krajský soud přiznal žalovanému odměnu celkem za 13 úkonů právní služby. Jedná se o přípravu a převzetí zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě, závěrečný návrh žalobce a účast advokátky na jednání před soudem ve dnech 12. 7., 4. 10. a 13. 11. 2017, 5. 2., 5. 3., 3. 10. a 5. 12. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a k/ advokátního tarifu). Jednání před soudem ve dnech 5. 3. a 5. 12. 2018 trvala více než dvě hodiny, a proto za účast při těchto úkonech náleží mimosmluvní odměna dvojnásobná (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu). Za 13 úkonů právní služby náleží odměna ve výši 122.460 Kč. S poskytnutím právní služby náleží advokátu dále náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za každý úkon právní služby, což činí 3.900 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu). Dále byla požadována náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby advokátky při úkonech prováděných v místě, které není sídlem její kanceláře, za čas strávený cestou k Okresnímu soudu v Náchodě a zpět, jejichž výše činí 100 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu). Jednalo se o náhradu v požadované výši 2.800 Kč vždy za účast na jednání před okresním soudem. K cestě na jednání u Okresního soudu v Náchodě použila advokátka žalovaného osobní automobil. Cestovné na sedm jednání soudu je představováno částkou 6.153 Kč. Veškeré odměny a náhrady advokátky činí 135.313 Kč a v této výši jsou považovány odvolacím soudem za účelné a opodstatněné. Krajský soud nepřiznal mimosmluvní odměnu za vyjádření žalovaného k „průběhu dokazování“, která jsou založena na č. l. 99, 145 a 154. Vyslechnutým svědkům mohli klást otázky účastníci i jejich zástupci při jednání a jejich výpovědi byly zachyceny do protokolu o jednání. Proti formulaci protokolu mohou klást i účastníci výhrady, a proto vyjadřovat se k průběhu dokazování po skončení jednání, aniž by k tomu byl dán vážný důvod, není účelné. U všech těchto vyjádření navíc žalovaný ústy své zástupkyně hodnotí provedené důkazy, což je činnost náležející výhradně soudu a k takovému postupu nebyli účastníci vyzváni. Vyjádření žalovaného na č. l. 42 zaslané okresnímu soudu po jednání dne 12. 7. 2017 pak nepřináší nic nového po skutkové stránce. Žalovaný zde tak jako ve vyjádření k žalobě opět rozebírá průběh technické kontroly, stav tlumičů, vytýká žalobci, že nepřistavil vozidlo a tvrdí, že vady byly odstraněny. Tvrdí, že vůz převzal bez výhrad a cituje podstatný obsah smlouvy kupní. Ani vyjádření k „replice“ žalobce na č. l. 49 po skutkové stránce nepřináší nic nového. Byla připojena jen kopie protokolu o technické kontrole, což mohlo být učiněno již dávno předtím a opět namítá, že tlumiče nebyly v havarijním stavu.

23. Krajský soud z těchto důvodů rozsudek okresního soudu ve výroku II změnil tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 135.313 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

24. Krajský soud nakonec rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný byl úspěšný i v této fázi řízení a má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil. Jedná se opět o mimosmluvní odměnu jeho advokátky za 2 úkony právní služby po 9.420 Kč za vyjádření k odvolání žalobce a účast na jednání odvolacího soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu). K nákladům řízení opět náleží ještě náhrada hotových výdajů advokátky v paušální výši za každý ze dvou úkonů právní služby po 300 Kč. Odvolací náklady činí 29.440 Kč a žalobce je povinen je nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).


Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Lze proti němu podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se krajský soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh.

Hradec Králové 4. dubna 2019

předseda senátu