Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:19Co 325/2017     
Právní věta:Umístění kanalizační přípojky v pozemku, jehož součástí je dům, nepředstavuje zatížení věci ve smyslu § 1132 o. z., vyžadující souhlas všech spoluvlastníků pozemku. Jde o významnou záležitost dle § 1129 odst. 1 o. z. Chybějící souhlas spoluvlastníka dle § 1132 o. z. nelze nahradit rozhodnutím soudu vydaným na základě § 1139 odst. 2 o. z.
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2018:19.CO.325.2017.1
Datum rozhodnutí:23.01.2018
Forma rozhodnutí:Rozsudek
Heslo:Podílové spoluvlastnictví
Dotčené předpisy:§ 1129 odst. 1 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
§ 1132 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
§ 1139 odst. 2 předpisu č. 89/2012Sb. o. z.
Kategorie rozhodnutí:B

19Co 325/2017-135


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Bačinové a soudců JUDr. Jiřího Hanuše a Mgr. Martiny Nyplové ve věci

žalobců: a) JD, narozena xxx

      b) PD, narozen xxx
          c) BF, narozena xxx
          d) ZP, narozena xxx
          všech bytem xxxx
          všech zastoupených advokátkou JUDr. Blankou Štěpánovou
      sídlem Náchod, Komenského 511
proti
žalované: ZZ, narozené xxx
      bytem Nové Město nad Metují, Komenského 382
o nahrazení projevu vůle

k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. října 2017 č. j. 10 C 101/2017-100


takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění tak, že žaloba o nahrazení souhlasu žalované se zatížením pozemku parc. č. st. 420/2 v katastrálním území a obci NMnM spočívajícím v uložení kanalizační přípojky k domu čp. 382 na uvedeném pozemku, vybudované podle projektové dokumentace číslo zakázky 787/16 z května 2016, kterou vypracovaly Vodovody a kanalizace Náchod, a.s., projektant xxx, hlavní projektant Ing. xxx, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení před okresním soudem ve výši 1.800 Kč a náklady odvolacího řízení ve výši 2.000 Kč.


Odůvodnění:

1. Rozsudkem výše označeným okresní soud vydal za žalovanou souhlas se zatížením pozemku parc. č. st. 420/2 v kat. území a obci NMnM spočívajícím v uložení kanalizační přípojky k domu čp. 382 na uvedeném pozemku vybudované podle projektové dokumentace č. zak. 787/16 z května 2016, kterou vypracovaly Vodovody a kanalizace Náchod, a. s., projektant xxx, hlavní projektant Ing. xxx (výrok I), zastavil řízení co do částky 38.000 Kč (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Okresní soud takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobci jakožto spoluvlastníci pozemku st.p.č. 420/2 v katastrálním území NMnM, jehož součástí je dům č.p. 382, kterým náleží spoluvlastnické podíly v celkové výši 4/5, domáhali nahrazení projevu vůle žalované spoluvlastnice s podílem 1/5, a to souhlasu s uložením kanalizační přípojky k tomuto domu na uvedeném pozemku. Současně po žalované žádali zaplacení částky 38.000 Kč jakožto zálohy na zhotovení díla – v této části bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby. Žalovaná se udělení souhlasu bránila s tím, že vybudování kanalizační přípojky nutné není, že projekt vykazuje řadu nedostatků, že prvotně je třeba opravit odpadní rozvody v domě a teprve následně zvolit jiné technické řešení kanalizační přípojky.

3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku s domem, žalované náleží podíl jedné pětiny. Dům v současnosti není napojen na obecní kanalizaci, odpadní vody jsou svedeny do jímky s přepadem na sousední pozemek. Jediným reálně proveditelným technickým řešením, které by bylo v souladu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, je vybudování kanalizační přípojky na ulici K. Kanalizační přípojka musí být uložena i na uvedeném pozemku. Žalovaná s uložením kanalizační přípojky nesouhlasí, ostatní společníci s umístěním kanalizační přípojky souhlasí. Okresní soud měl dále za prokázané, že Městský úřad NMnM vydal dne 5. 9. 2016 územní rozhodnutí o umístění stavby kanalizační přípojky. Na základě odvolání žalované bylo toto územní rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, a to rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 21. 11. 2016. Krajský úřad vycházel z právního názoru, že umístění stavby kanalizační přípojky je zatížením pozemku ve smyslu § 1132 občanského zákoníku, k němuž je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Okresní soud měl k dispozici i projektovou dokumentaci, kterou nechali zpracovat žalobci, a rozpočet a cenovou nabídku, z nichž se podává, že cena za zhotovení kanalizační přípojky dosáhne částky 204.145 Kč a za čerpací stanici částky 81.000 Kč bez DPH. Žalovaná souhlas se zřízením kanalizační přípojky neudělila ani přes opakované výzvy žalobců.

4. Po právní stránce okresní soud věc posoudil dle § 1132 a § 1139 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobu o nahrazení projevu vůle žalované měl za důvodnou. Konstatoval, že žalobci navržené vybudování kanalizační přípojky je jediným možným technickým řešením odvodu odpadních vod z domu v situaci, kdy současné nakládání s odpadními vodami porušuje právní předpisy. Uložení kanalizační přípojky sice pozemek zatěžuje, avšak v konečném důsledku zlepšuje využití domu a zvyšuje tak jeho hodnotu. Zřízení kanalizační přípojky je tudíž v zájmu všech spoluvlastníků. Naopak bez vybudování přípojky by se užívání domu mohlo stát problematickým, protože vlastníci sousedních pozemků, kam dosud odpadní vody pronikají, by se mohli domáhat odstranění tohoto škodlivého stavu. Současně by účastníci mohli být vystaveni správním sankcím (např. dle vodního zákona). Výrok o nákladech řízení odůvodnil okresní soud shodným poměrem úspěchu obou stran sporu v řízení (§ 142 odst. 2 občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“). Žalobě bylo zčásti vyhověno, ve zbývající části bylo řízení zastaveno pro chování žalobců.

5. Proti výrokům I a III rozsudku okresního soudu podala žalovaná odvolání. Okresnímu soudu vytkla, že rozhodl jednostranně ve prospěch žalobců. Nepřihlédl totiž dostatečně ke skutečnostem, které tvrdila, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí především spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolatelka zdůrazňuje, že okresní soud rozhodl proti její vůli i proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. O majetku žalované tak bylo rozhodnuto v rozporu s jejím vlastnickými právy, která zaručuje Listina základních práv a svobod i občanský zákoník. Okresní soud především ohrozil zdraví a život jednadevadesátileté těžce zdravotně postižené matky žalované. Trvá na tom, že k umístění kanalizační přípojky je třeba jejího souhlasu dle § 1132 o. z., který soud není oprávněn nahradit. Ustanovení § 1139 o. z., které použil okresní soud, je určeno k ochraně menšinového spoluvlastníka. Nemůže být tedy uplatněno spoluvlastníky většinovými, jak se stalo v projednávané věci. Poukazovala dále na rozsudek okresního soudu z 30. 11. 2016, č. j. 10 C 226/2016-107, kterým byla zamítnuta její žaloba ve věci správy společného majetku. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek prvního stupně ve výrocích I a III zrušil, žalobu zamítl a jí přiznal náklady řízení.

6. Žalobci ve vyjádření k odvolání navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu, který pokládají za věcně správný a vydaný ku prospěchu společné věci. Odvolací námitky žalované považují žalobci za výraz nepochopení dané právní problematiky.

7. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) odvoláním napadené výroky I a III rozsudku okresního soudu, jakož i jim předcházející řízení v mezích, v nichž se odvolatelka domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), aniž byl vázán důvody, které byly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné, třebaže částečně z jiných důvodů než těch, jež jsou uvedeny v odvolání.

8. Odvolací soud předně shledal, že řízení před soudem prvního stupně nebylo postiženo žádnou zmatečnostní ani jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Okresní soud rovněž dospěl ke správným a úplným skutkovým zjištěním, která tvoří dostatečný podklad pro právní posouzení věci, pokud jde o část předmětu řízení ve věci samé, jíž je s ohledem na obsah odvolání odvolací soud oprávněn se zabývat (tj. výrok I rozsudku okresního soudu). Pro rozhodnutí daného sporu je přitom podstatná ta okolnost, že o vybudování kanalizační přípojky dle příslušné projektové dokumentace rozhodli žalobci většinou 4/5 hlasů spoluvlastníků, souhlas odpírající žalované přitom náleží jen 1/5 hlasů spoluvlastníků. Toto zjištění nezpochybňuje žádný z účastníků řízení. Není dotčeno ani tím, že okresní soud v odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku – jak upozorňuje odvolatelka – používá pro označení předmětného domu čísla popisná 382 (správné), 372 a 373. V případě čísel popisných 372 a 373 jde o zjevné písařské chyby, neboť z kontextu nelze dovozovat, že by se snad úvahy okresního soudu týkaly jiných domů, než budovy ve spoluvlastnictví účastníků řízení.

9. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

10. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

11. Podle § 1126 odst. 1 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

12. Podle § 1126 odst. 2 o. z. při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

13. Podle § 1128 odst. 1 o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

14. Podle § 1128 odst. 2 o. z. rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle § 1128 odst. 3 o. z. není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

15. Podle § 1129 odst. 1 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Podle § 1129 odst. 2 o. z. spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

16. Podle § 1132 o. z. k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

17. Podle § 1139 odst. 1 o. z. navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. Podle § 1139 odst. 2 o. z. způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.

18. Při právním posouzení věci se odvolací soud předně nemohl ztotožnit se závěrem okresního soudu převzatým z rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, že umístění kanalizační přípojky k domu představuje zatížení pozemku, na němž dům stojí, a že k takovému rozhodnutí je nutný na základě § 1132 o. z. souhlas všech spoluvlastníků. Sám soud prvního stupně přitom v odůvodnění svého rozsudku připouští, že vybudování kanalizační přípojky bude znamenat zlepšení využití domu a zvýšení jeho hodnoty. Je nutno zdůraznit, že předmětný pozemek a dům netvoří dvě samostatné věci v právním smyslu, ale věc jedinou. Podle § 506 odst. 1 o. z. je stavba součástí pozemku (srov. též § 3054 o. z. – stavba se v daném případě stala součástí pozemku 1. 1. 2014, tj. účinností nového občanského zákoníku). Nemůže být tedy správný závěr, že kanalizační přípojka vytváří na jedné straně zatížení věci (pozemku) a na druhé straně zlepšení její součásti (stavby). V prvé řadě je přitom nutno vyjasnit, co se rozumí pod pojmem „zatížení“ věci, použitým v § 1132 o. z. V logice rozhodnutí okresního soudu (potažmo Krajského úřadu Královéhradeckého kraje) by totiž takovým zatížením byla jakákoli stavební činnost na pozemku. Krajský soud je však přesvědčen, že takový přístup k dané problematice správný není. Nejde totiž o zatížení věci faktické, nýbrž právní. Již v důvodové zprávě k občanskému zákoníku se totiž uvádí jako příklad zatížení věci zřízení služebnosti. Dostupná komentářová literatura se pak shoduje v závěru, že půjde o rozhodování ve věcech, které mají věcněprávní povahu a charakter, neboť právě jimi typicky dochází k zatížení věci (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 507 – 509, bod 4), že tedy půjde o zřízení věcného práva, které postihne společnou věc (Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 371). Jako příklady bývají vedle služebnosti uváděny zřízení zástavního práva ke společné věci, zřízení práva stavby, reálného břemene, poskytnutí jistoty společnou věcí, zajišťovací převod práva k věci. Ve všech případech se jedná o podstatný zásah do právního režimu společné věci, který vyžaduje obligatorní souhlas všech spoluvlastníků. Na rozdíl od vyjmenovaných příkladů je zcela zjevné, že umístění kanalizační přípojky takovým zásahem není. V daném případě totiž nedochází ke zřízení věcného práva, ale jen ke stavební úpravě společné věci (pozemku se stavbou) při zachování její podstaty i způsobu využití.

19. Krajský soud proto dospěl k závěru, že je správný právní názor, z něhož původně vycházeli žalobci při podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a také Městský úřad v NMnM (stavební úřad prvního stupně). Umístění kanalizační přípojky představuje záležitost uvedenou v § 1129 odst. 1 o. z., tedy významnou záležitost vyžadující dvoutřetinovou většinu hlasů spoluvlastníků. Jde tu totiž o podstatné zlepšení společné věci a nikoli její zatížení. V této souvislosti lze odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které významnou záležitost shledalo ve vybudování klimatizačního systému kancelářské budovy, a které v této souvislosti poukázalo na význam kritéria hodnoty investice a výše nákladů, které mají být podle většinového rozhodnutí vynaloženy (srov. rozsudek z 17. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 192/2017, dostupný na www.nsoud.cz). I se zřetelem k tomu, že náklady na žalobci navržené opatření přesáhnou patrně částku 300.000 Kč a že toto opatření povede k nápravě dosud nevyhovujícího způsobu odvádění odpadních vod vzniklých při užívání společné věci, lze uzavřít, že jde o záležitost tzv. mimořádné správy společné věci uvedenou v § 1129 odst. 1 o. z. V této souvislosti nelze nezmínit, že zákon v tomto ustanovení za významnou záležitost pokládá i změnu účelu či zpracování společné věci. Ani k takto závažným opatřením tedy nežádá souhlas všech spoluvlastníků, ale spokojí se s kvalifikovanou většinou. Zbudování kanalizační přípojky zcela nepochybně takto významný zásah do právních poměrů společného pozemku (jehož součástí je dům) nepředstavuje, a proto je nepřiměřený výklad podřazující takovou záležitost pod § 1132 o. z. Vyžaduje-li zákon dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků, je nutno v daném případě uzavřít, že takové většiny bylo dosaženo. O umístění kanalizační přípojky tedy platně a účinně rozhodli žalobci, jimž náleží čtyřpětinová většina hlasů. Souhlas žalované zákon nevyžaduje. Není tedy žádný důvod, aby takový souhlas byl nahrazován rozhodnutím soudu, a již jen z tohoto důvodu musí být žaloba zamítnuta.

20. Krajský soud dále nesouhlasí s názorem okresního soudu v tom, že nedostatek souhlasu spoluvlastníka dle § 1132 o. z. lze nahradit rozhodnutím soudu vydaným na základě § 1139 odst. 1 a 2 o. z. Má totiž za to, že rozhodování soudu dle § 1139 o. z. lze přijmout pouze v záležitostech běžné a mimořádné správy společné věci, tedy v otázkách, o nichž se rozhoduje nadpoloviční (§ 1128 odst. 1 o. z.) a dvoutřetinovou většinou (§ 1129 odst. 1 o. z.). Jen v těchto případech lze totiž uvažovat o tom, že se potřebné většiny dosáhlo (§ 1139 odst. 1 o. z.), anebo nedosáhlo (§ 1139 odst. 2 o. z.). Odvolací soud si je vědom toho, že komentářová literatura vyslovuje o této otázce odlišné názory. Lze se tak setkat s míněním, že § 1139 o. z. svěřuje soudu rozhodování o návrhu kteréhokoliv spoluvlastníka v případě, pokud se nedosáhne souhlasu všech spoluvlastníků k rozhodnutí dle § 1132 o. z. (Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 381-382). Uvedený právní názor však není nijak blíže argumentačně podložen. Krajský soud pokládá za přesvědčivější názor odlišný (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 507 – 509, bod 11). Ten vychází z koncepce, že žádná soudní ingerence nebude přicházet v úvahu, nedosáhne-li se jednomyslného rozhodnutí spoluvlastníků dle § 1132 o. z. Argumentuje tím, že samotné ustanovení § 1132 o. z. (na rozdíl od § 1128 a 1129 a násl. o. z.) žádný postup prostřednictvím soudu neupravuje. Nebude tu možné aplikovat ani § 1139 odst. 2 o. z., neboť to předpokládá rozhodování soudu jen v případech nedosažení většiny, ale o tu zde nejde. Při nedosažení souhlasu všech tak rozhodnutí přijato nebude a spoluvlastník, který svůj návrh neprosadil, nebude mít možnost bránit se soudní cestou. Tento závěr navíc odpovídá pojetí uvedených rozhodnutí jako natolik zásadních, že jejich přijetí musí být založeno na shodě všech spoluvlastníků. Nejedná se ani o žádný odklon od dřívější judikatury soudů k ustanovení § 139 zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), která vycházela ze závěru, že nesouhlas spoluvlastníka nelze v některých zásadních otázkách nahradit rozhodnutím soudu (srov. rozhodnutí publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15/67, 54/73, 27/89); typicky šlo o rozhodnutí, kterými se mění podstata společné věci. Odvolací soud se tak ztotožňuje s názorem, že nesouhlas spoluvlastníka se zatížením společné věci, se zrušením zatížení a s rozhodnutím, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, nelze rozhodnutím soudu nahradit.

21. Z výše uvedených důvodů tedy krajský soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku I změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že žalobu o nahrazení projevu vůle v plném rozsahu zamítl.

22. Jelikož došlo k částečné změně rozsudku okresního soudu, musel odvolací soud v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Protože byla žaloba zčásti zamítnuta a řízení o ní bylo ve zbývající části zastaveno pro její zpětvzetí učiněné nikoli pro chování žalované, dosáhla žalovaná v řízení před okresním soudem plného procesního úspěchu (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Má tak proti žalobcům právo na náhradu nákladů, které v řízení před soudem prvního stupně účelně vynaložila. Její náklady jsou tvořeny paušální náhradou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to náhradou za 6 úkonů po 300 Kč spočívajících v písemném vyjádření k žalobě, písemném závěrečném návrhu, v účasti při dvou jednáních okresního soudu a v přípravě účasti na těchto jednáních (§ 1 odst. 3 písm. a/, b/ a c/, § 2 odst. 3 citované vyhlášky). Náklady žalované tak v řízení před okresním soudem dosáhly celkové výše 1.800 Kč.

23. Žalovaná byla plně úspěšná i v řízení odvolacím, a proto má rovněž právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila v souvislosti s řízením o odvolání (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Zde tvoří její náklady soudní poplatek za odvolání zaplacený ve výši 2.000 Kč. Náhradu dalších nákladů odvolacího řízení žalovaná nepožadovala a vzdala se jich.

24. Žalobci proto byli zavázáni, aby žalované nahradili náklady řízení ve výši 1.800 Kč za řízení před okresním soudem a ve výši 2.000 Kč za odvolací řízení, a to v zákonné třídenní lhůtě počítané od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).


Poučení:


Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.

Hradec Králové 23. ledna 2018

předsedkyně senátu