Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:20Co 327/2018     
Soud:Krajský soud v Hradci Králové
ECLI:ECLI:CZ:KSHK:2018:20.CO.327.2018.1
Datum rozhodnutí:14.11.2018
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Pravomoc soudu
Příslušnost soudu místní
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:čl. 18 odst. 2 Nařízení () č. 1215/2012
§ 2 předpisu č. 91/2012Sb.
čl. 48 odst. 5 úmluvy 123/2012 Sb.m.s.
Kategorie rozhodnutí:E podkategorie a


č. j. 20 Co 327/2018-18
USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a Mgr. Ley Pavlovové ve věci

žalobce: Bohemia Faktoring, a. s., IČO ---
sídlem Letenská 121/8, Praha 1
zastoupen advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.
sídlem Letenská 121/8, Praha 1

proti  

žalované: OZ, narozená ---
t. č. neznámého pobytu, naposledy bytem ---

o 33.121 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 9. října 2018 č. j. 10 C 201/2018-10


takto:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


Odůvodnění:

Okresní soud shora označeným usnesením zastavil řízení pro nedostatek pravomoci českých soudů (výrok pod bodem I tohoto usnesení). Žádnému z účastníků okresní soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II tohoto usnesení) a žalobci vrátil část soudního poplatku v částce 326 Kč (výrok pod bodem III tohoto usnesení). Žalovaná je státní občankou Ukrajiny a podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s., má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku (předmětem řízení je nárok žalobce za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce) justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce (žalovaná) bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Ač okresní soud učinil za účelem zjištění pobytu žalované řadu úkonů, z ničeho neplyne, že ta by bydlela na území České republiky. Okresní soud dospěl k závěru, že není splněna jedna z podmínek řízení – pravomoc soudu, jejíž nedostatek nelze odstranit (§ 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř.). Proto okresní soud řízení zastavil, výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobci vrátil část zaplaceného soudního poplatku z žaloby.

Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce. V odvolání zdůraznil, že poslední známé bydliště žalované je na adrese ---. Odkázal na rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014, ve kterém tento soud při aplikaci čl. 16 odst. 2 Nařízení Brusel I, č. 44/2001 (v přepracovaném znění dnešní čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1215/2012) dospěl k závěru, že toto ustanovení lze aplikovat i v tom případě, že aktuální bydliště žalovaného není známo a nejsou průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území EU. Z toho žalobce dovozoval, že za situace, kdy žalovaná opustila bydliště dříve, než na ni byla podána žaloba, aniž by žalobce jako svého smluvního partnera informovala o adrese svého nového bydliště, je třeba dospět k závěru, že je dána pravomoc soudů České republiky. Navrhl změnu usnesení okresního soudu tak, že řízení zastaveno nebude.

Krajský soud přezkoumal správnost rozhodnutí okresního soudu a dospěl k závěru, že toto rozhodnutí správné je.

Okresní soud v projednávané věci zastavil řízení z důvodu nedostatku jedné z podmínek řízení – pravomoci českých soudů. Při posuzování správnosti rozhodnutí okresního soudu postupoval krajský soud podle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, které stanoví, že tento zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie. Učinil tak proto, že v úvahu přichází aplikace dvoustranné smlouvy, která váže Českou republiku a Ukrajinu a která má aplikační přednost nejen před pravidly mezinárodního práva procesního, obsaženými v českém právu, ale podle čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské Unie, i před pravidly mezinárodní příslušnosti obsaženými v právu unijním.

Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech podepsané dne 28. 5. 2001 v Kyjevě vyhlášené pod číslem 123/2002 Sb. m. s. platí, že pravomoc v řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Z uvedeného je patrno, že okresní soud se správně zabýval tím, zda žalovaná má bydliště nebo pobyt na území České republiky. Z ničeho pak nevyplynulo, že by tomu tak bylo. Ani žalobce tento skutkový závěr okresního soudu ve svém odvolání žádným způsobem nevyvrací. Závěr okresního soudu, že s ohledem na výše uvedenou smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou není dána pravomoc českých soudů, je tedy správný (srovnej rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. 30 Nd 444/2016) a na správnosti tohoto závěru okresního soudu nemění nic to, že poslední známé bydliště žalované bylo v České republice. Poukaz žalobce na rozhodnutí NS ČR ze dne 25. 6. 2014 sp. zn. 30 Nd 25/2014 je nepřípadný, neboť v tomto rozhodnutí byla řešena aplikace nikoli smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou, ale aplikace nařízení Brusel I, neboť dvoustranná mezinárodní smlouva v této jiné věci mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou toto neřešila.

Z výše uvedeného je patrno, že okresní soud rozhodl v projednávané věci správně, proto bylo jeho usnesení postupem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

Výrok o nákladech odvolacího řízení odpovídá tomu, že žalované s odvoláním žalobce žádné náklady nevznikly (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.).


Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání jen za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. Takové dovolání se podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení u Okresního soudu v Semilech. O odvolání by rozhodoval Nejvyšší soud ČR v Brně.

Hradec Králové 14. listopadu 2018



předseda senátu