Judikatura VKS

Detail rozhodnutí

<< zpět na zadání dotazu
Spisová značka:39Co 258/2019     
Soud:Městský soud v Praze
ECLI:ECLI:CZ:MSPH:2019:39.CO.258.2019.1
Datum rozhodnutí:19.08.2019
Forma rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Pravomoc soudu
Příslušnost soudu mezinárodní
Dotčené předpisy:čl. 7 bod 1 Nařízení (ES) č. 1215/2012 (Brusel I bis)
čl. 17 odst. 1 bod písm. a/, b/, c/ Nařízení (ES) č. 1215/2012
čl. 18 odst. 2 Nařízení (ES) č. 1215/2012
čl. 5 bod 7 Nařízení (ES) č. 1215/2012
čl. 6 Nařízení (ES) č. 1215/2012
Kategorie rozhodnutí:E podkategorie a

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci

žalobkyně: SPM INVEST a.s., IČO 27239306
sídlem Stříbrná Lhota 747, 252 10 Mníšek pod Brdy
zastoupená advokátkou Mgr. Šimonou Maškovou
sídlem Boušova 792, 190 14 Praha 9 – Klánovice
proti
žalovanému: Peter D., narozený xxx
státní občan Slovenské republiky
na Slovensku naposledy bytem xxx, xxx
v České republice xxx, xxx
toho času neznámého pobytu
zastoupen opatrovnicí Mgr. Barborou Hlavatou, advokátkou
sídlem Slezská 32, 120 00 Praha 2

o 72 433,56 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. června 2019, č. j. 8 C 388/2016 – 165,


takto:


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:


1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobou, podanou 18. 8. 2018, se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že Česká spořitelna, a.s., s žalovaným dne 22. 5. 2015 uzavřela smlouvu o úvěru, z níž žalovanému vznikl dluh ve výši žalované částky, pohledávka byla postoupena žalobkyni. Podáním ze dne 8. 2. 2018 žalovaný prostřednictvím opatrovníka vznesl námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti soudů České republiky s tím, že žalovaný má bydliště na adrese xxx, xxx, Slovenská republika.

3. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaný měl v České republice do 3. 3. 2015 evidovanou adresu pobytu Praha, xxx. Ve smlouvě o úvěru z xxx uvedl adresu xxx, xxx, Slovensko, písemnost soudu zaslanou na tuto adresu dne 23. 2. 2017 převzala matka žalovaného, žalovaný reagoval vyjádřením z 28. 2. 2017, kde uvedl stejnou adresu. Následné písemnosti soudu prvního stupně byly doručeny vyvěšením na úřední desce Miestneho úradu Mestskej části Košice, neboť podle registru obyvatel Slovenské republiky je adresou trvalého pobytu žalovaného městská část xxx. Žalovaného se nepodařilo kontaktovat, proto mu byl usnesením ze 17. 1. 2018, č. j. 8 C 388/2016 – 137, ustanoven opatrovník. Žalobkyně uvedla ve vyjádření z 23. 3. 2018, že se jí podařilo s žalovaným spojit telefonicky, jako kontaktní místo uvedl adresu xxx, Praha a emailové adresy. Doručení na uvedenou adresu bylo bezúspěšné, majitel nemovitosti sdělil, že žalovaný zde byl v nájmu od 1. 9. 2016 do 4. 9. 2017, jako domovskou uváděl adresu xxx, xxx. Ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 8 C 283/2018 žalovaný sdělil adresu bydliště xxx, xxx. Pokus o doručení na tuto adresu byl neúspěšný. S ohledem na uvedené soud prvního stupně dovodil, že bydliště žalovaného v době podání žaloby k soudu se nacházelo na území členského státu Evropské unie, pravděpodobně na adrese xxx, xxx, Slovenská republika. Při určení mezinárodní příslušnosti proto vycházel z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen nařízení Brusel I bis). Uvedl, že žalovaný byl při uzavření smlouvy v postavení spotřebitele. Smlouva o úvěru nebyla účelově vázána na koupi movitých věcí, nespadá pod žádný z případů uvedených v čl. 17 nařízení Brusel I bis. Článek 17 tohoto nařízení proto nelze použít a je třeba použít čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis, podle něhož je rozhodné, kde závazek byl nebo měl být splněn, v případě služeb jde o místo, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. S ohledem na uvedené dospěl k závěru, že příslušnost soudů České republiky je dána, proto námitku žalovaného zamítl.

4. Proti tomuto usnesení podal žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že se řízení zastavuje. Poukázal na to, že i podle soudu prvního stupně měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště na Slovensku, místně příslušným dle zjištěné adresy je odpovídající soud v Košicích. Soudu prvního stupně vyčítal, že se opomněl zabývat kategorií sporů uvedených v čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis, což je případ žalovaného. Místní příslušnost měl proto soud prvního stupně posuzovat podle čl. 18 odst. 2, nikoli podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Dále uvedl, že problematika byla zpracována judikaturou Evropského soudního dvora, žádné konkrétní rozhodnutí neoznačil.

5. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření navrhla potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Trvala na tom, že daný případ nespadá pod žádný z případů předvídaných čl. 17 nařízení Brusel I bis, tedy ani pod případ uvedený v čl. 17 písm. c). Zdůraznila, že podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis je příslušný soud, kde byl úvěr poskytnut, pravomoc soudů České republiky je proto v daném případě dána. Uvedla, že spotřebitelskými úvěry jsou pouze ty, které jsou vázány na koupi movitých věcí na splátky. V daném případě byl poskytnut bezúčelový úvěr. Bydliště žalovaného tak není rozhodující. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1318/2011, 32 Cdo 1826/2011, 33 Cdo 1715/2014, 33 Cdo 123/2012, 30 Cdo 2823/2015.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastníkem řízení), že splňuje náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

7. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky s tvrzením, že Česká spořitelna, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, IČO 45244782, s žalovaným uzavřela dne 22. 5. 2015 prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného smlouvu o úvěru, na základě níž mu byla poskytnuta částka 69 000 Kč, splatná v měsíčních splátkách, úvěr nebyl účelově vázán a částka byla převedena na účet žalovaného vedený u České spořitelny, a.s.

8. Podle čl. 7 bod 1. nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:

a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,
- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).

9. Podle čl. 17 bod 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7:

a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky;
b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí
c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.

10. Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.

11. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pro posouzení věci bylo podstatné posoudit, zda jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť v takovém případě je dle čl. 18 bod 2 pro posouzení mezinárodní příslušnosti rozhodné bydliště spotřebitele, či zda uvedené ustanovení článku 17 na věc nedopadá, neboť v takovém případě se příslušnost řídí citovaným článkem 7 uvedeného nařízení a rozhodné je místo, kde služby byly Českou spořitelnou, a.s., poskytnuty, k čemuž došlo na území České republiky, kde sídlí Česká spořitelna, a.s.

12. Ust. čl. 17 bod 1 písm. a) nařízení Brusel 1 bis na věc nedopadá, neboť předmětem sporu není koupě movitých věcí na splátky. Na věc nedopadá ani písmeno b) téhož ustanovení. Úvěr sice předmětem sporu je, nikoli úvěr poskytnutý na koupi movitých věcí, když v daném případě byl úvěr poskytnut jako úvěr bezúčelový. Neuplatní se ani písmeno c) uvedeného nařízení, neboť nebylo zjištěno, že by v době uzavření smlouvy Česká spořitelna, a.s., provozovala svou činnost na Slovensku nebo svou činnost (poskytování úvěrů) na Slovensko zaměřovala. Nic takového netvrdil ani žalovaný ve svém odvolání, byť se právě tohoto ustanovení dovolával.

13. Vzhledem k uvedenému odvolací soud dovodil, že mezinárodní příslušnost nelze posuzovat podle čl. 17, 18 nařízení Brusel I bis, ale podle jeho článku 7 bod 1 písm. a), b) druhá odrážka. Protože služby (úvěr) byl poskytnut v České republice, jsou soudy tohoto státu příslušné o věci rozhodnout. S ohledem na tento závěr odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.


Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Praha 19. srpna 2019




JUDr. Jiří Cidlina v. r.
předseda senátu